Jan Zbranek a Dušan Janák

Bellavista 8c, věž Cima Ovest. První české opakování a světově se kluci zařadili po boku tvůrce a prvopřelezce Alexe Hubera a řady dalších zvučných jmen, které cestou taky proběhly.
Další informace můžete nasát na Emontaně. Kluky jsem kvapem vyzpovídal, abychom si udělali hrubý obrázek o cestě a jejich příběhu. Tak jdeme na to...





Kurňa hoši :) Hustě vy a díky, že vám můžu nasolit pár otázek.
Takže předseda a člen komise alpinismu se dali na společné projekty. Skvělé! Kdy jste se o této lince bavili poprvé?
Stoupa: Jak jinak než na schůzi komise, kde jsme se, myslím, poprvé viděli face to face.

Kolikrát jste na ní byli? Kdy a jak to poprvé šlo?
Stoupa: Já tam byl už před lety s Šatavisem.  Jenom jsme to prolezli, Šatavis to prohlásil za  „zprasenou“ linii a rozhodl se, že na to kašle. Má trochu pravdu. Aby to hodilo 8c, Alex Huber, který je autorem cesty, spojil dvě délky v dachu dohromady do 55 m dlouhé  megadélky. Ta první je těžší, tak 8a+/b, druhá cca 8a+. Na „mezištadnu“, který je v takovém převislém koutku, jsem já schopen udělat na pět sekund nohand (prokozit plus rameno), Honza ne. Tak trochu sprasený je to proto, že po deseti metrech zmizíš za hranou, jistič na lezce nevidí, musí na sebe trochu hulákat. Mezištand je přitom v logickým místě. Když lezeš Panaroma tak absurdita spojení vyplyne naplno, musíš si dávat třeba třímetrové smyčky, kvůli tření.
Krokově je to ale boží. Když Šatavis nechtěl,  ukecal jsem Baču. Zjistil jsem, že na klíčový boulder, ale fyzicky nemám. Řekl jsem si, že se vrátím, až vylezu 11- na skalkách. Loni jsem přelezl Pohádkové sny (11-) v Krase (Přelezy týdne II.), tak jsem se vrátil. S Asuem jsme tam na jeden den naběhli a klíčové místo jsem přelezl (AF). Pak jsem hledal někoho, kdo by do toho šel se mnou na vážno. Honzovi to přišlo jako dobrej nápad.

Honza: Poprvé jsem to se Stoupou zkusil v červnu. Trvalo nám skoro celý den, než jsme se klíčovou délkou vůbec prohákovali. Zprvu jsem si do rezavých skob v podivných dírkách jen hodně opatrně odsedával. Naštěstí mě zkušenější Stoupa pořád přesvědčoval, že to je v klidu, tak jsem mu to věřil.
 Podruhé jsme měli čas na den a půl v létě. To už bylo o trošku lepší. Potom, jsme ale museli oba pracovat a tak jsme se sem dostali až v září.


Foto převzato z Emontany

Čekali jste nyní přelez?
Stoupa: já 50:50.

Honza: Cítím se teď docela silnej, ale hodně důležitou roli hrají v Bellavistě podmínky. Lišty táhnoucí se podél stropu jsou často zavlhlé a boulder je potom o dost těžší. Měli jsme ale štěstí. Klíčová délka byla úplně suchá. Tak jsem byl  hodně nervózní, abych něco nepokazil.

Popište co přelezu předchází. Kam se musí dojet, kam dojít a jak to celý logisticky "zmenežovat". Kde nechat věci, kde spát a tak :)
Stoupa: Jednoduchý. Auto na parkovišti u chaty Auronzo, odtud 45 minut pěšky na nástup.



Jak je celá cesta dlouhá a jak běží její jednotlivé délky?
Stoupa: Celkem 22 délek, prvních deset papírově výrazně těžších než zbytek. Samotná Huberova Bellavista je, tuším, 8 délek, Potom se napojuje do hákovačky z 60. let, kterou dolézá volně na vrchol.

Jak je cesta jištěná a co všechno je na cestu zapotřebí mít sebou?
Stoupa: Cesta nabízí psychicky a fyzicky vyrovnané lezení. Je dobré přihodit 3 friendy, 3 abalaky, sadu čoků. K tomu je potřeba morál, maglajz a hodně síly.

Honza: Překvapilo mě, jak jsou skoby daleko od sebe. Hlavně v lehčích délkách musel člověk dávat pozor, aby nezabloudil. Štandy jsou ale vždycky fajn. Naštěstí jsme v létě lezli trošku na písku, tak jsem se bál o kousek míň.



Jsou lehčí délky spíš po vlastním anebo je tam i nějaký erár železo?
Stoupa: Na Tre Cime se po vklíněncích moc lézt nedá. Skála na to není vhodná, nejsou tam spáry jako na žule ani dírky jako třeba na Marmoladě. Skála se drolí. Je třeba jistit hlavně skobama a mezi nimi odlézat.

Honza: Občas jsme založili, ale hodně se leze po skobách. V lehčích délkách je asi lepší nepadat.

Co pevnost skály? V lehkých a v nejtěžší délce?
Stoupa: Severní stěna Cimy Ovest je tmavá, vlhká, drolivá a velmi převislá. Převisy v dolomitu vznikají tak, že něco upadne…

8c v ikstý délce :). Hustý. Jaký jsou tam kroky? Má to být strop?
Stoupa: Úplný strop to není., ale převislé je to hodně. Je to traverz. Kroky velmi atletické, za velké chyty daleko od sebe.

Honza: Klíčová délka je strašně dlouhá a překvapivě vyrovnaná. Krokově se mi moc líbí. Začne poměrně svižne a asi po deseti metrech je nejtěžší boulder v cestě. Dost špatně se zkouší, protože je daleko nad skobou. Potom se dá odpočinout a dalších 30m je už hodně o vytrvalosti. Z tohohle úseku jsem měl velký strach. Je to hodně kroků, kde se člověk může lehce zamotat.

Expozice to musí být parádní :)! Jaký bylo tuhle délku pokusovat poprvé? Měli jste strach?
Stoupa: Nejlíp si zalétal Honza. Při první návštěvě proletěl deset, dvanáct metrů a pohmoždil si kotník. Je třeba lézt s Jumary na sedáku. Jinak se nedostaneš v případě pádu ke skále. Strach jsme měli, i když se padá do vzduchu. Je to velmi exponované. Samotné Tre Cime jsou na kopci, což expozici násobí. Je odtud krásný výhled. Inu Bellavista.

Honza: Expozice je parádní. U auta se mi zdálo lano, který Stopa vybral, dost tlustý, ale potom jsem byl hodně rád, že jsem mu to nerozmlouval. Nejhorší je vždycky první den, kdy jsme museli ve stropě zdomácnět. Potom už to docela šlo. Jeden úsek, asi v půlce, jsem ale neměl moc rád. Jednalo se o dlouhý odlez a poskok za jednoprstovou dírku s mizernýma nohama. V červnu jsem si tam zranil kotník, a od té doby se mi do něj moc nechtělo.



Co bylo při průstupu nejtěžší?
Stoupa: Lezení.
Aha :) to mě taky mohlo napadnout...:)

Honza: Byl to boj s časem. Oba jsme věděli, že by klíčová délka mohla jít. Ale jednou nebyla forma, potom to bylo mokré, potom jsme museli do práce… no a teď už byla zima.



Zkoušel ještě někdo cestu s váma? Na Emontaně se píše cosi o fixním laně.
Stoupa: Pod strop byly natažené fixy, které tam Báře Zangerlové pověsil Honzův kámoš Jacob Larcher, který cestu taky zkoušel. Fixy jsou velmi užitečné při nácviku pro návrat na zem nebo ze země pod střechu. Přidali jsme si tam vlastní, ty Jacopovy nám přišly už trochu vetché. Fixy vedou mimo linii cesty, takže nezavazí ani nepomáhají při přelezu.

Jaká byla podmínka v době přelezu? Asi dost zima co :)
Stoupa: Jo. Tření super, ale spíš na bouldering. Nahoře bitka, protože tam bylo v komínech dost ledu.

Honza: Skála ve spodních partiích stěny byla překvapivě suchá. Ale byla hrozná zima na prsty a na nohy v lezečkách. Dost jsem se bál, že nebudu moct držet chyty v klíčové délce. Naštěstí ale nefoukalo, tak se to dalo vydržet.



Kde jste bivakovali? A jaká byla noc?
Stoupa:  Na 10. délce je velká police, kde se dá i lehnout. Bivak byl lepší než jsme čekali. Měli jsme lehké spacáka.

Honza: Z noci na polici jsem měl strach. Obě noci dole na parkovišti v autě mi byla totiž dost zima. Stoupa rozpůlil karimatku a každý jsme si lehli na svou poličku. Byl z ní nádherný výhled do okolí. Na 10. délce je velká police, kde se dá i lehnout. Bivak byl lepší než jsme čekali. Měli jsme lehké spacáky.



Tulili jste se větší než malé množství :)?
Stoupa: Honza to plánoval, ale půjčil jsem mu goretexový žďárák od Tilaku, tak si ho odnesl na 15 metrů vzdálenou poličku, kde v něm usnul.

Honza: Haha



Jak jste jednotlivé délky lezli? Jak jste se střídali anebo jste oba lezli v kuse jednotlivé délky?
Stoupa: Střídali jsme se tak, aby na Honzu vyšla nejtěžší délka jako na prvního. Pro mne je obtížemi hrozně blízko mého skalkařského maxima. Já bych asi relativně rychle udolal mezištand a z mezištandu dolezl. Na celou délku v kuse bych tam potřeboval výrazně víc času. Honza je podle mne 9a-čkový lezec, ale je línej nacvičovat. 8B boulder má vylezenej asi mj. proto, že to šlo rychle.  Tahle cesta ho ale překvapivě motivovala, tak v ní pár dní strávil nácvikem.
Tak to, že je Honza schopný zbouchat i 9a je nám všem jasný. Rozhovor s ním jsem dělal letos v dubnu a najdete ho ZDE.

Honza:    Krásně to vyšlo. Myslím, že jsme se nenudili ani chviličku. Dole bylo lezení těžké, spíš sportovního charakteru. Nahoře to mělo být už lehčí, ale led a sníh z toho dělal opravdové dobrodružství.



Kolik vody, kolik jídla? A jak vám vše vyšlo?
Stoupa: Litr vody a 4 tyčinky na osobu a den. Na večeři a snídani chleba se salámem.

Dá se z cesty utéct kdyby se zhoršilo počasí anebo se prostě musí valit nahoru?  Předpokládám, že když už jste nad střechou, že nic jiného nezbývá...?
Stoupa: Nad střechou se se dá dolů zdrhnout Cassinovou cestou, kterou se Bellavista dolézá nahoru. To ale předpokládá odlézt hodně traverzů do osmého stupně. Nemusí to ale být tak hrozné, protože tam, kde je to těžší než 6 budou skoby.

Honza: Prej jo, ale bylo by to na dlouho. Hlavně by mě to dost mrzelo, když bychom přelezli to těžké a utekli kvůli počasí.



Kudy se pak dostává dolů a jak rychle to jde?
Stoupa: Z vršku cca 2 hodiny, pokud sestup znáš. V mlze nebo v noci to moc nejde, kličkuješ stržemi, slézáš nebo slaňuješ lehké, ale strmé úseky. Asi před dvaceti lety jsem tam v půlce sestupu bivakoval.

Pocity určitě super co :)? Tak popusťte euforii a jak jste si zahulákali po přelezu nejtěžší délky?
Stoupa: No, ono ještě nebylo jasné, že bude vyhráno, ještě den a půl lezení byl před náma. Radost ale byla veliká, protože šance neobyčejně poskočily. Honza mumlal, že asi už nic dalšího nevyleze, já mu mazal med kolem huby, že už nemusí… No, nebyla to pravda, musel chlapec, musel.

Honza: Na konci těžké délky jsem byl celkově dost unavenej. Neměl jsem ani tolik natečeno, ale byl jsem úplně zmrzlej a do rukou jsem chytal křeče. Byl to hlavně psychickej boj. Po tom co jsem vylezl klíčové místo a další nepříjemný boulder jsem to nechtěl pokazit. I proto, že by mi trvalo strašně dlouho si odpočinou a nevěděl jsem, jestli bych měl čas ještě na další pokus. Naštěstí to klaplo.

Další cíle, plány? Budou společné?
Stoupa: No, nejspíš nějaké to bafuňaření, že. A když Perun dopustí, tak třeba i sukovice spustí někde na horách.

Honza: Teď budu muset hodně pracovat. Závodní sezóna zase začíná a taky bych chtěl postavit něco hezkého na Smíchoffce. Teď zrovna plánujeme dobrodružství na příští rok. Musím ještě napsat Ježíškovi o spoustu síly a morálu :)



Vlastní projekt? Kde :)?
Stoupa: No, já bych už konečně rád odškrtal něco dalšího ze seznamu spár v Ádru. Většinou jsou to věci z minulého století, ale pro mne neskutečný pekla, výzvy, který ale přitahujou jak magnet.
Honza: Asi taky něco u nás. Byl jsem teď dvakrát na Krkavce a na trénink je to super. V listopadu je světák v Kranji, tak teď budu i bouldrovat.

Dobrá šupa :) Kluci se dali dohromady v komisi alpinismu a vyústilo to v tenhle super počin. Češi diktujou na všech lezeckých frontách. Jsme malý, ale šikovný :). Nacpeme se všude a to je dobře.
Klukům díky za čas, který si našli na odpovědi a vám všem díky, že boulder.cz sledujete a dáváte mu potřebnou hnací sílu.
Mějte se, držte se
Oliváč