Nejnovější komentáře

Autor: Klára Kušková28.03. 09:04
Autor: Karin Slunečková27.01. 21:06
Autor: Petr Černocký22.01. 13:13
Autor: Petr Černocký22.01. 13:11
Autor: Karina13.01. 10:20

BB - najdi si svou akci...

<Březen '24>
poútstčtsone
 1 2 3
 4 5 6 7 8 910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
     závod      promítání      koncert      přednáška      ostatní      párty      dětská akce      víc akcí

Boulder Boj 2024

22.01.Bboj č.2Výsledky
19.02.Bboj č.3Výsledky

Boulder s.r.o
U Výstaviště 11, Praha 7
telefon: 605 700 816

BOULDER   POHYB  
28. 3.  9 - 22  zavřeno
29. 3.  9 - 22  zavřeno
30. 3.  9 - 22  9 - 19
31. 3.  9 - 22  9 - 19
1. 4.   9 - 22  9 - 19

OTEVÍRACÍ DOBA - STĚNA

Pondělí - Čtvrtek
9:00 - 14:30 & 17:45 - 22:00
Pátek
9:00 - 14:30 & 16:45 - 22:00
Sobota - Neděle
9:00 - 22:00

OTEVÍRACÍ DOBA - POHYBOVKA

sobota 23. 3. .: 9:00 - 14:00
neděle 24. 3. .: 9:00 - 19:00

OTEVÍRACÍ DOBA - BAR

Pondělí - Neděle
9:00 - 22:00

Vstupné:

Dospělí
180 Kč

Děti
130 Kč

Kompletní ceník
Kontakt a mapa

Nutné přezuvky s sebou!
 
praha
foto

05.01.2015 09:43

Michal Štěpánek

foto

Michal byl jedním z tipů na rozhovor. Dnes na něj přišla řada a můžete se s ním víc seznámit. Hodně se nyní věnoval pouze boulderingu a jsem moc zvědavej, jak zadiktuje až se naváže na lano. Všechno nasvědčuje tomu, že deníček nebude strádat :).
Zásobník nabitej otázkama a na pomoc jsem si vzal Terku Svobodovou. Tak jdeme na to...





Odkud jsi, kolik ti je, výška, váha a bicák :)?
Pocházím z Poličky, kde v současnosti také trávím nejvíce času. Za pár dní mi bude 21. Měřím o 10 cenťáků víc než Ramon, vážím cca 58 kg a bicák má skromných 33 cm.

Co děláš a co tě živí? Předpokládám, že jsi ještě na škole? Co tě čeká?
V současné době mě živí především občasné brigády a taky rodina. Ve škole jsem byl ještě před 2 měsícema, ale postupně jsem tam přestal chodit, protože mě to moc nebavilo a neměl jsem pro to úplně vlohy. Teď se rozhoduji, jestli zkusím ještě nějakou vejšku nebo jestli půjdu pracovat.

Jak dlouho lezeš a jak jsi se k lezení vůbec dostal? S kým?
První lezecké krůčky jsem podnikl na spodním roštu dvoupatrové postele, kde jsem bez předchozích lezeckých zkušeností valil strop tam a zpátky dokud jsem nespadl. Bylo mi tenkrát asi 10 roků. Jinak k opravdovému lezení jsem se dostal na jaře 2006, kdy mě kamarádi (Petr Klíma a Petr Hartmann) vzali na oblastní závody na stěně v Poličce. Díky za to! Potom už to šlo ráz na ráz, lezeckej kroužek, první cesta na skalách, první boulder a začal jsem přitvrzovat v trénincích.



Co rodiče? Jste sportovní rodina ? Podporují tě v lezení?
Sportovní rodinu mám spíše za televizí, když se hraje hokej tak moc utkání nezmeškaj, ale osobně tomu moc nedaj. V lezení mě vždycky hodně podporovali, za což jim děkuju.

Máš sourozence? Lezou taky?
Mám o tři roky mladšího bráchu, ten chvíli dělal atletiku, ale k lezení ho to asi nikdy netáhlo.

Jaký byl tvůj lezecký progres?
Asi klasika...ze začátku to moc nešlo, ale bavilo mě to a byl jsem poměrně dobře fyzicky vybavenej, takže čím víc jsem lezl, tím jsem to lezení dostával víc do těla a tím rychleji jsem se zlepšoval. Potom přišla taková ta hranice, kdy už je potřeba dělat trochu víc než si zajít třikrát nebo čtyřikrát týdně na stěnu, a tak jsem začal do toho trochu víc bušit. Postavil jsem si doma první campus a docela jsem zesílil. Chvíli to tak fungovalo a pak jsem se trochu zasekl. Zlom přišel zase minulej rok, kdy to šlo trochu víc nahoru.

Jsi hodně aktivní na svém blogu. To je super :). Totálně jsi propadl boulderingu :). Jak se to stalo? Kdy naposledy jsi se navázal na lano?
Jo ten blog je takovej pozůstatek z mládí, kdy mě to prostě přišlo "cool". Nakonec jsem zjistil, že to i pár lidí čte, tak se rád podělím. Boulderingu jsem začal postupně propadat, když jsem poznal někdy po roce 2009 Honzu Chválu a následně mistry Stráníky. Dost jsem je obdivoval a chtěl jsem se jim přiblížit. Zároveň mě hrozně chytla ta volnost boulderingu, kdy se můžeš kdykoliv sbalit, vzít lezky, matici a vyjet lízt do přírody. Na lano jsem se zase začal docela pravidelně navazovat od prosince, kdy jsem se rozhodl, že naberu i ňákou tu vytrvalost zase. Jinak na skalách jsem se naposledy navázal na lano tuším někdy v listopadu na Holštejně, kde jsem utrápil jednu devítku.



Na laně jsi se probil do 8a stupně a v boulderech jsi se usídlil v 7C obtížnosti a je otázka času, kdy se posuneš dál. Kde nejčastěji lezeš a kde tě to nejvíc baví?
No to 8a mám jedno a jak správně píšeš, spíš jsem se k němu probil než že bych ho nějak vylezl. Ale určitě bych na tom chtěl letos trochu zapracovat. Ani nevim, kde nejčastěji lezu. Dost jsem na Boru, v Krase a v místních oblastech poblíž Poličky, jinak na umělce nejčastěji trénuju u Honzi Chvály, kterej má parádní domácí bouldrovku. Určitě nemůžu říct, kde mě to nejvíc baví, chvíli je to Bor, potom Kras a pak třeba Sněžník, záleží na tom, co mě zrovna chytne.

Mám tady pár otázek od Terky Svobodový :) Tak pojďme na ně...

Ahoj Michale, tak tohle je teda pro tebe, tak si to pěkně užij ;) T.
Za poslední dva roky jsi nasypal spoustu cest (bouldrů) do deníčku, čím to? Vejška (jako škola myslím ;)?) Nechceš snad říct, že tam máš dost volnýho času ;)?

Hlavně tím, že jsem z velké části vypustil závody a soustředil se především na skály. Vejška byla, teď není a možná bude, ale to není až tak rozhodující u mě, prostě, když skály volaj, tak se málokdy stane, že sluchátko nechám ležet. :)

Který bouldr(cestu) sis nejvíc užil? Proč?
Většinou mám tady ten obrat spojenej s tím, kterou jsem si nejvíce vybojoval/zašloužil. Z bouldrů to byly letos asi Vzpomínky na Petráč anebo Teorie relativity. Z cest nejradši vzpomínám na všechno, co jsem tenkrát s váma lezl v Ospu. ;) ..Gilotina, Hugo..

Jak to, že vůbec nevyrážíš na lano? Předtím byl aspoň ten Kras, ale teď? Nechybí ti to lano (aspoň trošku :))?
Právě že chybí, a ne málo, takže to letos hodlám trošku poladit. Kras je super a sedí mi, ale určitě bych rád zajel zase někam dál.

V mládeži jsi jezdil na evropské závody, jaký vidíš rozdíl mezi ČP a evropáky, myslíš, že se to nějak blíží? Třeba aspoň stylem ty dospělácký bouldry?
No teď jsem rok docela promeškal, protože když to tak z povzdálí sleduju, tak mi přijde, že se ty rozdíly začínaj dost vyrovnávat, což je super. Je vidět, že je za tím pořádná dávka organizace a snahy, a to se cení.

Který evropák sis nejvíc užil? Proč?
Evropák nevim jistě, ale nejvíc jsem si užil MS v Edinburghu 2010, to je prostě nezapomenutelný! :)

Stihl jsi i pár sezón, kdy začali evropáky v bouldru i pro mládež, bereš to jako pozitivum, že teď můžou i "děcka" bouldrovat? A není ti trochu líto, že jsi jich stihnul jen tak "málo"?
Líto? - Spíš jsem byl dost nasrštvanej. :D ..ale jo, je to super, protože ty mlaďoši do toho chcou bušit čím dál dřív, tak maj aspoň příležitost.



Změnil jsi od té doby, co jsi vypadnul z mládeže, nějak přípravu a trénink?

Otočil jsem o 180°. Přestal jsem lpět na striktních tréninkových plánech, který jsem měl fakt do detailů rozpracovaný (i když už nevim na základě čeho jsem si myslel, že zrovna já dokážu něco takovýho správně vypracovat) a bezhlavě jsem podle nich jel a namísto toho spíš teď dám na to, jak se tělo cítí a co zrovna potřebuje.

Vím o tobě, že jsi vegetarián a poměrně poctivě řešíš stravu. Co Tě k tomu vedlo? Jak moc je doma (nebo i někde jinde) těžké odmítat maso a jít si za svým? Všichni známe hodné babičky, které nás přecpou samýma dobrotama a vážně se jim nedá odmítnout?
Vedlo mě k tomu právě to, že jsem se chtěl co nejrychleji v lezení zlepšovat, takže jsem chtěl eliminovat každý negativní faktor a naopak využít každou příležitost k růstu. Maso pro mě není těžké odmítat vůbec. Nevadí mi, když ho někdo jí, a když mamka peče třeba kuře, tak mi to i voní, ale nepociťuji nic, co by mě hnalo k tomu maso jíst, takže nemám ani co odmítat v podstatě. Ale když jsem u babičky, tak pár kousků bábovky nebo buchty určitě do sebe naházím. Jak říkáš sama, to ani jinak nejde.

Kam by ses chtěl strašně moc podívat?
Flatanger, Albarracin, Magic,
je to ho ještě spousta. Všude je to lezení trochu jinak krásný.

Co slečna Šárka, jak jí to lezení baví? A trénuješ jí ;)? Nebo udáváš chytré rady mistra?
Slečnu Šárku lezení baví, nejvíc si to asi užívá na skalách, ale dělá mi i poměrně často sparing partnera na tréninku. Ona se trénovat nedá, ona se dá jenom krotit, trochu mi připomíná mě v začátcích, jak se to tam snaží (bezhlavě) tlačit, ale občas je lepší trochu zpomalit. Rady mistra? - Z dlaně chlup nevytrhneš. ;)

Připomeň mi, proč si teď nestříháš vlasy? Ty, kdysi takový vyznavač krátkých vlasů ;), pak Ovečkin a tak podobně, byl to nějaký bouldr za 8A nebo těžší? Už si to nepamatuju?
Původně jsem si je nechtěl stříhat do maturity, byl to prostě takovej hec, ale potom mě jich bylo nějak líto, tak jsem si je ponechal. Teď mě už začínaj trochu štvát, leze to do očí, furt to musíš nějak česat a podobně, takže jim možná brzo odzvoní.



Pořád jsi takový ranní ptáče (alespoň podle blogu), na léto to je super, aspoň stihneš podmínku, ale třeba teď v zimě? Jsi schopen jít třeba ráno před školou trénovat? A vstáváš furt stejně nebo se ti někdy stane, že "zaspíš" a vstaneš AŽ v osm?
Jo, asi mi to takhle vyhovuje. Když se občas stane, že vstávám až třeba v 10, tak mě ten den přijde strašně nevyužitej. Před školou jsem dával občas (cca 1-2x týdně) campus, aspoň jsi pak ve škole víc unavenej a nevadí ti tolik, že tam celej den prosedíš. Jinak normálně vstávám tak mezi 6 a 7.

Nějaká nová vtipná Klímičova hláška? Vždycky, když někdo zapáleně fandí na bouldrovce, tak si vzpomenu na Pudiiink nebo Jahodový jogurt a nemůžu se nesmát..
Hele těch je spousta, jenže je většinou v záplavě záchvatu smíchu zapomeneš. A jsou vtipný spíš v té situaci. Však někdy přijeď potrénovat, ať se taky trochu pobavíš! ;)

Díky Terko. A zpátky na "moje" otázky :)
Jak často jsi na začátku svého lezení chodil lézt a po jaké době jsi lezení propadl víc?

Nejdřív to bylo 2x týdně, kdy jsem docházel na lezeckej kroužek v Poličce. Potom jsem potkal Vláďu Střílka, kterej mě začal brát na stěnu i mimo kroužky, což bylo super. Lezení jsem propadl víc, když jsem poprvé zajel na skály, ale už si moc nepamatuju, kdy přesně to bylo, řekl bych, že někdy v létě 2007.

Jaký poměr máš nyní? Jak často chodíš na umělku a na skály?
To záleží především na počasí, ale je to tak 70% umělka, 30% skály. Já kdybych jezdil víc na skály, tak by mi přišlo, že flákám trénink a nevěřil bych tomu, že můžu lízt těžký věci na skalách, ale když to tady tak píšu, tak mě to přijde trochu stupidní. :D

Kolik dní jsi v minulém roce strávil na skalách?
Zhruba 35.

Především boulderingem, co :)?
Jo určitě. To je daný, ale především tím, že nemám úplně stálýho lezecekýho partnera s kterým bych jezdil na prásky s lanem a taky tím, že letos jsem chtěl zesílit prsty.
 



Nějaký jiný sporty?
Asi 5 let jsem hrál hokej a 3 roky fotbal, taky jsem dost jezdil na kole. Teď je to občas bazén a běh.

Vychytáváš si tedy jídlo? Hm. A kdy jsi s tím začal? Co bys doporučil jako specialitu. Nebo co máš prostě k jídlu nejraději.
Částečně jsem na to odpověděl už u Terčiné otázky, takže se přesunu rovnou ke specialitě. Určitě bych doporučil pohankovou kaši (raw), je to super jídlo, protože je chutný a zároveň hodně výživný. Nejraději mám něco, o čem vím, že je zdravé, výživný, chutná mi to a můžu toho sníst hodně. :D

Co rozhodně nesmí na zájezdu v jídelníčku chybět?
Celozrnný krekry, spoustu ovoce, ňáká zelenina, rozinky, a když se zadaří tak k večeři za odměnu losos.

Odkdy jsi začal jezdit na závody?
Moje první lezení vůbec bylo na závodech, a to bylo v roce 2006.

Které byly vůbec první a jak se ti dařilo a jak moc tě to bavilo?
Tenkrát jsem byl někde v polovině výsledkovky, což mě potěšilo, ale bral jsem to jako třeba závody v plavání za školu, takže to bylo úplně rozdílný od pocitů, který jsem začal zažívat na závodech potom. Jinak na prvních "kloudnejch" závodech jsem byl na ČP mládeže ve Svitavech, skončil jsem tam tenkrát poslední. Byl jsem zklamanej, ale věděl jsem, že to nebyly moje poslední závody a že příště se vrátím silnější.

Co jsou tvé největší juniorské úspěchy a na co rád vzpomínáš? Čeho si vážíš a kdy u tebe nastal moment, že chceš na závody jezdit a být na nich dobrej?
Ego jsem se bohužel snažil krmit už od začátku, takže na každý závody jsem jel s tím, že chci být co nejlepší, akorát se měnilo to, jestli jsem se soustředil na finále, třetí příčku nebo první příčku. Vážím si každého závodu na mezinárodní úrovni, pokaždé to byla super zkušenost. Nějaký výraznější umístění jsem ale nezaznamenal řekl bych. 

Budeš letos závodit na boulderech?
To ještě nevím, chci letos zase zkusit lano, a když se to bude zrovna hodit tak zajedu i na bouldry. Dost se to tam teď rozjelo, tak mě zajímá, jestli dokážu ještě naskočit.

Jaký typ boulderů ti sedí a v čem jsi opravdu dobrý?
Nejvíc mě sedí silové věci po menších chytech a nejlépe v pořádnym dachu.



Ambice do budoucna na závodech?
Ambice jsou, ale ne takové jako byly dřív. Nepomýšlím na žádné umístění, spíš bych si chtěl závody dokázat užít a nechat tam všechno, a když to dá na dobré umístění, tak to určitě potěší.

Jsou pro tebe závody důležité?
Dřív byly. Málem začaly být důležitější než lezení samotné, proto jsem minulý rok závody vynechal a soustředil se zase na to, co mě skutečně baví - lezení ať už jakékoliv, nejlépe s kamarády nebo drahou polovičkou někde v přírodě.

Co je to, co tě na šutry táhne a vůbec, co je to, co tě žene dopředu být lepším lezcem?
Já vlastně ani nevím. Prostě to asi k životu potřebuju, a baví mě bušit, lízt čím dál těžší věci a tlačit to dopředu, nestát na místě a vidět ten pokrok.

Které oblasti jsou pro tebe top? A které dobře znáš?
Já jich zas tolik prolezenejch nemám, takže nevím, jestli to můžu hodnotit, ale z toho co jsem poznal je to Chironico, Bor, Sněžník, Osp a Kras.

Co písek?
Zatím mám zkušenosti jenom z bouldrů a pískoviště na zahrádce. Ale až bude příležitost, tak se tam rád podívám.

Na písku s lanem tedy ne?
Nene, na písku zatím jen bouldry.

Jak moc tě limituje strach? Máš dobrý morál?
Naštěstí (bohužel?) mě bůh pudem sebezáchovy moc neobdařil. :)

Jak by pro tebe měl vypadat lezecky rok 2015?
Chystám se objet všechny ČP na obtížnost a zkusit i nějaký bouldrový čépéčka. A do toho skály kdykoli to půjde.

Tvoje představa o ideálním lezeckým dnu :)?
Ráno v 6 vstanu, podívám se z okna, kde vidím na nebi azuro, na teploměru 5°C, všude krásně sucho, dobrá banda lezců společně s mojí přítelkyní a jde se do skal, kde se společně budeme celý den bavit lezením a posílat každej ty svoje prásky, večer společně sednout třeba u flašky vína a s pocitem, že druhej den nás čeká to samé jít spát.



Zkus popsat tvojí lezeckou přípravu. Kdy začínáš trénovat a jaký systém?
Po každé sezoně dávám 3 týdny pauzu, potom nastane období, kdy chodím na bazén, lízt na stěnu, kde střídám různé druhy vytrvalosti a zároveň to přikrmuju campusem a bouldrovkou, postupně se tenhle poměr otáčí, s tím, že campusu je pořád tak nějak stejně akorát víc bouldruju a lezu "těžší" vytrvalost. A snažím se koukat i trochu na kvalitu, když je před závodama. Mezitím kdykoliv je příležitost vyjet na skály, tak jedu na skály.

Máš tréninkovýho parťáka? Nebo s kým nejčastěji jezdíš do skal?
Takovej největší tréninkovej parťák a obrovskej motivátor je Klimič (Petr Klíma) a k tomu občas lezu s Petrem Hartmannem, Honzou Chválou a teď snad i se silákem nejpovolanějším (Martinem Stráníkem). Do skal jezdím poslední dobou nejčastěji sám (je to úžasnej relax od všeho) nebo s přítelkyní.

Kolikrát týdně lezeš, jaké cykly, na co se soustředíš, jaké dáváš pauzy, kolik kroků denně, kompenzační cvičení, posilování, Visy, shyby, balkna? :) No prostě zkus se víc rozepsat.
Dřív jsem to hodně řešil, ale teď lezu jednoduše tak, jak mi to tělo dovolí. Prostě, když se cítím zregenerovanej, tak jdu trénovat a nehledím na to, že včera jsem jel campus do mrtva a měl bych si dát voraz. Jinak trénuju normálně na bouldrovce, na stěně a na campusu, jednotlivý poměry se dost mění většinou podle pocitu a na čem zrovna chci zamakat. Trochu se držím té klasiky - ze začátku kvantita, která postupně směřuje ke kvalitě.

Jak probíhá tvoje rozcvička před a po lezení? Jak zhruba dlouho a na co se zaměřuješ?
Přiznám se, že po lezení na to kašlu úplně a před lezením se prostě nějak rozvisím a uvedu se do pohybu, toť vše. Ale většinou tomu aspoň 10 minut dám, zaměřuju se na to, aby byly pořádně aktivovaný hlavně prsty.

Je hodně mladých lidí, co se do lezení pouští a je spousta nových lezeckých stěn. Co bys všem začínajícím bušičům doporučil?
Ať to ze začátku nepřehání a přenesou si dostatek motivace a sil i do dalších období. Myslím, že je hodně důležitý pořád pracovat na základech a na tom, abys byl jako lezec co nejvíc komplexní, právě především v mladším věku.  Ale každej je jinej a je na něm, aby poznal cestu, po které se má vydat. 

Dělal jsi na začátku svého lezení nějaké chyby? Co bys změnil?
Určitě spoustu a spoustu jich ještě dělám, ale to bude dělat každej, důležitý je se z těch chyb poučit. To je těžký takhle říct, protože se nacházím v úplně jiné pozici a je to čistá polemika. Každopádně bych změnil celkově svůj přístup k tréninku. Od začátku jsem chtěl být hroznej killer a neměl jsem trpělivost, takže bych si dal koňskou dávku trpělivosti.



Co naopak podle tebe bude stopro fungovat na všechny a vede k plynulému zlepšení a vyvarování se zranění?
Pracování na základech a komplexnosti, tím si vlastně člověk přenáší kus potenciálu s sebou. Když se to bude snažit hrnout co nejvíce a nejrychleji dopředu, tak se bude hodně soustředit na to co mu jde a potenciál si rychle vyčerpá, a i když se bude hrozně rychle zlepšovat ze začátku, tak na to časem dojede a stejně se bude muset vrátit pokud se bude zase chtít někam posunout.

Co tvoje zranění vlastně? Jsi oka a vyhýbají se ti anebo už jsi musel dávat kvůli něčemu lezeckou pauzu?
Zatím mám obrovský štěstí a zranění se mi vyhýbají. :)

Co jiná odvětví lezení? Hory, vícedélky, ledy, zima?
Zatím jsem z toho vyzkoušel jenom vícedélky, který mě až tak nenadchli, ale hory mě začínaj poslední dobou dost lákat.

Lezecký vzory? (holka a kluk) A proč?
Stráníci, Honza Chvála, Adam, Ramon, Angela, Nalle, Woods, Graham...je jich spousta. Straníci především kvůli jejich přístupu k lezení, stačí s něma zajít na stěnu nebo zajet někam na skály a hned pochopíš proč jsou tam, kde jsou lezecky. Honza byl pro mě vzorem od mala, když jsem ho poprvé viděl v Poličce na stěně a mimo to, že je to krutej lezec, tak je to taky úžasnej člověk (což právě Stráníci taky), stejně jako jeho celá rodina. Zbytek především proto, jak jsou schopný posouvat jak svoje, tak lidský schopnosti a jdou si za svým.

Plány do budoucna?
Nejdůležitější je pro mě pořád lízt v míře, kterou potřebuji, ten zbytek už se o sebe nějak postará.

Koho by jsi doporučil na příští rozhovor?
Rozhodně bych si tady rád přečetl pár vět od Suka.

Tak díky za odpovědi a rady porady :)
Měj se
Oliváč


Blog ZDE
Deníček na Lezci
Profil FB


Rok 2014 je minulost a stal se pilotním rokem změn na boulder.cz. Nastartovalo se pár pravidelných rubrik z nichž bych vypíchl především

Rozhovory
Přelezy týdne
a
Hudební tipy

V letošním roce bude snaha v nastaveném rytmu pokračovat a přidat i nějakou tu novinku. Nejvíc se těším na spuštění webového projektu, který nám trošku usnul z důvodu přestavby Bébesa, ale jeho čas se už blíží.
Nový Bébeso už taky finišuje, ale stále je iks věcí na dotažení. Alespoň je pořád na co se těšit :). Momentálně finišují práce v tělocvičně a pokud vše dobře dopadne, tak se zde objeví "revoluční" řešení vytápění :). No a jestli to nevyjde, tak prostě budete muset víc makat a "topit".
Novinek a vychytávek máme připravených ještě plný rukáv a díky za každou vaší návštěvu našeho (vašeho :)) BB.



Balknový campus...Cítíte tu sílu...:)? Hard core session volá!

Přidat komentář
Autor:  Pro vložení komentáře je nutné být přihlášen
Text:  

reklama