Přelezy týdne 37 a 38

Minulý týden jsem Přelezy nenahodil, protože jich nakonec nebylo tolik a zvládli jste to bez nich docela dobře :). Tentokrát už se ale opět urodilo a hodně zadiktovali bratjá. Ty se totiž neztratjá a ty si prostě žijů. 
V našich lučinách se ovšem blýskalo taky a navíc z jednoho boryše máme radost několika násobnou! Však asi všichni tušíte, o kom je řeč, a taky dostanete porci vašeho čtiva. 
Tak let´s rock...




Petra Růžičková Morlock-Shocker 8b, Frankenjura
Peťu jsem zatím bohužel nenahnal a tak si napíšu co si vo tom jejím skalpu myslím...Jedná se o jasný top ženský vele přelez! 
Tahle cesta je pjůr frankenjurská desítka a žádná vomáčka okolo. Jsou prostě desítky a "desítky" a tohle je prostě klenot. Za mě velká gratulace a klobouk dolů. 


Petra Růžičková

Martin Stráník Merkin 8A+/8B, 3D Objekt Low 8B, Bor
Martinovi těsně uniklo semifinále na MS v Paříži. Velká škoda, protože jsme mohli mít dvě železa v ohni, ale nedáš / dostaneš. Takový je závod. 
"Tak k Paříži. Závod úžasnej, hala, atmosféra, to bylo něco neskutečnýho. V kvalifikaci sem lehce nervózní a v jedničce bojuju s náskokem, kterej zvládám na 8smý pokus. Dvojka peklo krok do topu. Zbytek boulderů i přes to, že jsou dost kolmý tak se jimi probíjím rychle. Nakonec to stačilo na první nepostupový místo do semifinále. Nicméně semifinále je ještě více technické a bůhví, jak by to dopadlo. Prosím trochu ty stěny naklopit do převisu :). A včera jsem vyrazil na Bor, exkluzivní podmínka a odškrtávání starých projektů, velkou radost sem měl z 3D Objektu low, 8 let starý projekt konečně pustil. Dál Merkin SD, o tom sem si myslel, že to bude hodně vysoko, 8B+, ale přicházím na novou betu a celé to zlehklo. A pak taky Programix, krásná novinka od poláků za 7C+. Venku je dobře, tak šup na skály!"


Martin Stráník
 

Další texty, videa najdete na blogu Martina

Vojtěch Ličko Nemaj Boj 8b, Holštejn
Nelapen...


Vojtěch Ličko

Tolik bombení Čechů. Zdá se to málo, ale i tak jsou to super přelezy. Slováci ovšem měli asi více volna a násezali o pár perel více. Začneme mladou slečnou...

Miška Izakovičová Mustang 8a, Cadarese
"Dolomity, Tre Cime -  Gelbe Mauer 7a+ (niekde píšu aj 7b) OS - celú cestu som ťahala
Massif du Mont Blanc - Envers des Aiguilles - Au nom de la rose 7a+ PP - ťahala som polovicu cesty vrátane oboch najťažších dĺžok, ktoré som musela raz zopakovať, ostatné dĺžky na OS
Cadarese - Mustang 8a - jednodĺžková prstová špára, vyliezla som ju aj so zakladaním istení
Massif du Mont Blanc - Midi - Super Dupont 7b OS - ťahala som všetky dĺžky nad 6b.
Viac o týchto prelezoch sa dá dočítať na mojom blogu"


Miška Izakovičová

Kubo Kováčik Pietramurata  8b+, Super Maratona 8b+, Maratona 8b, Arco
"Tak nieco k Pietree:) po nastupe som hned oprasil do druhej presky a chvilku my trvalo nez som vyriesil tento problem:). Potom prijemne lezenie s obcas nejakym tazsim krokom. Najvacsi problem my robil posledny krok v previse a doskok chytu za hranou. Tu som padol 4 krat. Vraj ma vacsina lezcov problem s vylezom, ale tam ked som sa dostal uz som to nejak dobojoval. Za hranou su dva mega dobre chyty na ktorych sa da poriadne vyklepat a potom uz len bouldrik po listach. Este mi prislo neprijemne cvakanie zlanaku kedze chyt bol jemne mokry.
Potom sa mi este podarilo preliezt aj "Maratonu". To je tiez pribeh. Povodne som si myslel ze som ju vyliezol uz pre dvoma tyzdnami, ale miestny borec ma vyviedol z omylu:). Tak to nakoniec bolo tak ze pred dvoma tyzdnami som namiesto "Maratony" vyliezol "Supermaratonu" tak som si musel tento restim doliezt.
Maratona je brutalna linka.. s neprijemnym bouldrikom nad strechou. Hlavne ked je troska vlhko. Oblejsie chyty, ale nastastie sa v nich daju vzdy zaseknut prsty, bud malicek alebo ukazovak. A po bouldriku si staci "uz len" staci vychutnat dolezovu platnicku."



Kubo Kováčik


A jedna pro nenasytný bulvár :)

Robert Luby Pu-erh 8b/8b+, Krpcovo
Nelapen...:(

Martin Matúška Le tuk 8b, Liptov
Nelapen :(

Tomáš Plevko Mike Jordan 8b, Arco
"Michal Jordan je cesta dosť krátka s jedným bouldrovym krokom. Napriek tomu, že som to vyliezol na dosť veľa pokusov, tak mi neprišla nejak extrémne ťažká skôr naopak celkom mi to sedelo."


Tomáš Plevko

Richard Gelle Hall of fame 8b, Vernár
"Ide o nastupový variant cesty Gruffalo 8b+. Podľa Grzegorza Sowu, tvorcu a prvého prelezcu by malo ísť o 8c. Ide Asi o šesť metrový celotelový boulder stropom,  potom sa napojí do Gruffala. No mne to prišlo ľahšie ako Gruffalo. Možno mi to nejako dobre sadlo, ale aj tak. Za mňa 8b."


Richard Gelle

Peter Cáder Šejker 8b, Manín
"Pre mňa hlavne mentálny problém. Po júnovom páde na Súľove a následnej mesačnej PN o barliach sa teraz dosť bojím padať, takže to bolo hlavne o hlave. Aj keď odlezy nie sú veľké, najťažšie kroky pod topom sú už aj na slušné pády. Párkrát som to poskúšal na toprope, poladil boulder. Prelez sa podaril prvým ostrým pokusom,  z čoho som mal obrovskú radosť. Šiel som len nastaviť latku na ďalšiu návštevu, aby som mal motivačku posunúť to ďalej a zrazu som bol v topovom kroku, kde som to už nepustil a doliezol to.
Šejker je tak veeeľmi poctivé 8a lezenie ukončené dobrým restom a nasleduje asi 7B boulder s vygradovanými poslednými krokmi pod topom. Keby nebolo toho oddychu, tak je to megadarda. Je to pomerne nové 8b z minulého roku z dielne Jura Klima, čo doteraz malo iba jedno opakovanie od Manínskeho špecialistu Peťa Macúša.  Ide o narovnanie cesty Pláž 10-, čo je jedna z najkrajších ciest na Maníne v danom stupni. Keďže  lezenie Pláže som miloval, nemohol som si nechať ujsť ani Šejker. Gracias Jurassic Climassic!!!"


Peter Cáder

O víkendu byl ale svátek co? Čučeli jste? Nebo jste tam přímo byli? M A S A K R! Je možný, že tam bylo tolik lidí? Onlajn reporty fajnový a moc jsem si to užil. 
Ještě, že bylo docela hnusně a nemusel jsem litovat. Naši bombili co to šlo a je ouplně fuk, že to u některých nešlo jak by chtělo. Účast se počítá a zážitek to musel být mocný. 
Na piedestal nejvyšší se očekávaně postavil náš klenot. Ne Jarda :), ale Adam! 
Nešlo jinak a musel jsem na něj nahodit zopár otázek.

Jak jsi psychicky zvládal celých pět dní? Kvalifikace, semifinále a finále?
Psychicky a fyzicky jsem to zvládal dobře. Dobrej základ je samozřejmě v tréninku. Možná to vypadá, že jsem do Paříže přijel po celoročním flákání se ve skalách, ale letos hlavně na jaře jsem trénoval dost tvrdě a potom jezdil za projekty s tréninkovými intermezzy. A těch pár týdnů před Paříží jsem se pak zaměřil na stěnu a natrénovaný objem dokázal přetavit do parádní formy jak na bouldry, tak hlavně na obtížnost. Takže jsem jel do Paříže se super formou, to jsem věděl, a to uklidní dost. Kvaldy první dva dny jsem taky přesušil, což mě dostalo do ještě větší pohody. Semifinále bouldrů nebylo psychicky nejlepší, moc jsem nevěděl, na co můj výkon bude stačit, ale když stačil na první místo, tak to bylo hezké překvapeníčko... Semifinále obtížnosti bylo psychicky v pohodě, nejtěžší bylo finále bouldrů, kde byly postavený bouldry, které se nedalo moc užívat kvůli tomu, že všechny stupy byly na trojúhelnících a celej bouldr se člověk klepal, aby nesmekl. Nějaká nová móda, všechny bouldry jsem musel lézt v o 4 čísla větších botech, abych snadněji udělal "platfusáka". Ale na bouldr 2 jsem měl ještě asi stále malý... Možná v teniskách do hor by to bylo lehčí...

V sobotu dopoledne semifinále obtížnosti a odpoledne finále v boulderech. Jak těžká ti přišla semifinálová cesta? 
Semifinále mě přišlo do půlky dost lehký, byly tam neobyklá odpočinková místa a bylo těžký se rozhodnout, kde klepat a kde to sušit rychle dál. A jen postupně ke konci gradovala. Dolezl jsem těsně pod top a opravdu na max jsem musel jít až poslední dva kroky. Ale je pravda, že těsně pod tím byla velmi nejistá smekavá pata, kterou jsem risknul a tím se dostal přes krok, který shodil Schuberta nebo Desgrangese, celkem snadno a měl pak sílu na to dát krok, kde spadl Domen, kde jsem využil flexibilitu boků a udělal žabáka za double patu. Upřímně, když jsme spadl, myslel jsem, že nás do stejného místa doleze víc a když jsem viděl, že ostatní padají, byl jsem příjemně překvapen.


Adam Ondra, foto: Monika Brkalová

U boulderů mi přijde šíleně hustý jak si dokážeš v izolaci spočítat kdo jak zalezl. Především když boulder dal soupeř z první bomby. 
Počet pokusů nikdy nevíš přesně, když to není první nebo druhej pokus. Takže na posledním bouldru v posledním pokusu jsem si myslel, že na druhé místo musím dát top. Ale já už jsem byl takovej, že mi to bylo celkem jedno, byl jsem naštvanej, že první místo je v háji a protože jsme ty bouldry před tím lezl špatně. A jestli budu v tu chvíli druhej nebo třetí, to už mi bylo téměř jedno. No prostě v ten moment už jsem nervózní nebyl.

Finále B1 všichni dynamicky skákali a ty jsi našel statickou kličku :). Co si myslíš o těhle double dyno krocích? Je to dobrý boulder směr? Trénoval jsi je speciálně?
Jojo, trénoval jsem skoky dost, myslím, že jsem se v nich zlepšil hodně, ale hlavně v takové čistší síle, tento byl hlavně o koordinaci a takový čistě koordinační skok je daleko horší si vymyslet/postavit. Myslím, že jeden boulder na finále je fajn, ale rád bych ve finále viděl větší rozmanitost boulderů. Vše bylo hypertechnický a vše bylo o stání na strukturách a ne stupech. Neříkám to proto, abych měl výhodu, ale proto, že MS je závod jednou za dva roky a měl by vyhrát ten nejlepší, což pro mě není ten, který má to štěstí, že se leze na 4 bouldrech v jeho stylu. Vůbec nemluvím o Tomoa Narasakim, to je univerzál a bourák největší a štěstí tohoto závodu že vyhrál ten fakt dobrej narozdíl od finále bouldrů žen, kde ta nejlepší rozhodně nevyhrála a nic proti Petře Klingler, ale prostě třeba Japonky jsou v 99% bouldrů lepší. Ale zrovna v těchto nebyly. Ale mluvím spíš o Francouzích, kterým to sedělo dokonale. Myslím, že stěna na bouldry byla v Paříži dost ostudná. Když utratí tolik peněz za uspořádání závodů a pak stavěčům nachystají takovej kolmej kvak... No myslím, že jsme byli všichni dost překvapení.

Dvojka tě stála titul :( Velká škoda. Sázel jsem, že to proběhneš. Podle mě tvůj styl. Noha za ucho a vyvážit to. Proč to neklaplo? 
Jak jsem psal, bylo to tom ustát ty trojúhelníky a nohám jsem nevěřil a to bylo asi celkem vidět. Tak není to kde trénovat a na skalách nic takovýho nepotkáš. Hodně jsem váhal, jaké boty si do ploten vzít. Na tyto plotny je základ mít o několik čísel větší lezku a ještě co nejolezenější. Vše co je normálně na lezečkách dobrý (třeba aby se neprotáčela), je v těchto plotnách špatně. Takže jsem lezl ve Skwamách, ale možná je lepší nějaká plochá lezečka samo o sobě, jako třeba Kobra. Ale Michael to vyběh ve Skwamách jako kuna, takže bych se na lezky nevymlouval. Možná úplně nejlepší by byly tenisky. 

Trojka: Ze smeknutí z topu jsem měl málem infarkt!!! Dalším pokusem jsi si to pohlídal. Jaký ti lítaly pocity v těle?
Nevím, nějak jsem cítil, že abych s Tomoa udržel krok, musím dát OS, a když jsem jej nedal, tak už jsem moc nervózní nebyl. Při smeknutí z topu jsem byl v poho, jen o pokus navíc, kdybych to tím posledním nedal, tak bych se šel zastřelit. Bylo to max 7C, jen o tom vědět jak a neusmeknout.

Čtyřka: Věděl jsi, že stačí dát zonu na druhé místo? Opět nedotažení topu v jasném pokusu. Dalším už suše topinka. 
Myslel, jsem že musím topovat. Už předtím, než jsem začal lézt, tak jsem věděl že vítězství je v háji, Tomoa by mě velmi překvapil, kdyby to nedal.

Skvělé druhé místo i když věřím, že to malinko hryže...
Druhé místo je super, spíš jsem nebyl spokojen s vlastním lezením, těch pokusů bylo trochu příliš... Kdyby se dostal do finále Kokoro nebo Chon, tak nevím jestli si 2.místo udržím... Zklamání těsně po finále bylo hlavně kvůli nespokojenosti sama se sebou a hlavně jsem po parádních pocitech v semi, kdy jsem blízko všem bouldrům, tak jsem si věřil i navíc. Hlavně navíc když semifinálové síto bylo tak kruté a jediný favorit byl Tomoa Narasaki. Ale zrovna ten ze všech největší, sakra :-D Ale řekněme si to tak, že na vítězství jsem neměl. Jediná možnost byla, že by Tomoa nepostoupil a ve finále by byl Rubtsov, což bylo velmi blízko.



Neděle finále obtížnosti. Jak moc jsi se cítil po všech těch kvalifikacích a dalších kolech lezeckého maratonu? Koho jsi vnímal jako top konkurenta? Semifinále jsi vyhrál, ale těsně v závěsu byla řada jmen. 
Tak v nej fazóně byl asi Domen. Ale po dlouhé době Ramon vypadal ve formě, ale francouzi až tak dobře nevypadali.

Stavěči nahodili do finále celou řadu prvků z boulderů. Skoky a struktury. Stane se to trendem? Vítáš to? Dlouhé dynamické skoky a tahy diskriminují malé lezce. Ramon na to dojel, ale naopak Sean se s tím popral. 
Myslím, že to kromě těch skoků byla hezká a stylem normální cesta (avšak nenormální svou krásou), kde si člověk zalezl a měla flow. Nesouhlasím moc s tím, že tam kde Ramon spadl, měl nějakou zjevnou nevýhodu. Prostě tam naskočil úplně špatně, netrefil se palcem a nechal se vyhodit. Sean má o 10cm víc než Ramon, ale Keichiro Korenaga má rozhodně o dost menší rozpětí (Ramon má 159cm, ale opičí index minimálně 15cm) a taky v kroku neměl problém. Ve skoku o pár chytů dál je to něco jiného, ale i ten byl podle mě udělaný tak, že to bylo jen mírně těžší pro malý. A zároveň i pro nás dlouhány dost nepříjemný. Nohy byly totiž nepříjemně vysoko. Vše záleží na typu skoku, některé jsou vyloženě diskriminační, to je jasný, ale zrovna tento nebo loni v Kranji (který Ramon skočil) byl super. 

Celou cestu jsi lezl jako král :). Pustelnik cestu komentoval, že jsou tam těžké pasáže střídající oddechová místa a že to není ryze vytrvalostní klasická cesta. Na konci dali "mávací" místo, které jsi využil a užil si :). Parádní výkon a tvoje pocity během lezení? Musel jsi někde riskovat a jít na max? 
Riskoval jsem v kroku, kde spadl Ramon, i když to nevypadalo. Ta pata byla fakt nechutná. Jinak jsem si věřil v každém kroku kromě finálního skoku. Jojo, odpočinky tam byly. Ale já si toho vlastně moc z lezení nepamatuju, byl jsem v transu. Probudil jsem se, až hala bouřila a já držel to madlo a radoval se...

Co nyní? 
Chvilku doma a skalky po okolí a potom Yosemity.

Ještě jednou gratuluju a užívej double mistra světa. 


Adam podruhé omeletou :), foto Monika Brkalová

No a to je pro dnešek vše bardi. Pište, smskujte a mejlujte. Přelezy jsou o vás pro vás. Každý dobrý přelez musí být po zásluze zveřejněn!
Mějte se a držte se.
Oliváč


Taky s tím bojujete...:)?