Nejnovější komentáře

Autor: Jan Kohout10.04. 16:46
Autor: Kateřina Pírková05.04. 16:15
Autor: Klára Kušková28.03. 09:04
Autor: Karin Slunečková27.01. 21:06
Autor: Petr Černocký22.01. 13:13

BB - najdi si svou akci...

<Duben '24>
poútstčtsone
 1 2 3 4 5 6 7
 8 91011121314
15161718192021
22232425262728
2930
     závod      promítání      koncert      přednáška      ostatní      párty      dětská akce      víc akcí

Boulder s.r.o
U Výstaviště 11, Praha 7
telefon: 605 700 816

 

OTEVÍRACÍ DOBA - STĚNA

Pondělí - Čtvrtek
9:00 - 14:30 & 17:45 - 22:00
Pátek
9:00 - 14:30 & 16:45 - 22:00
Sobota - Neděle
9:00 - 22:00

OTEVÍRACÍ DOBA - POHYBOVKA

sobota 6. 4. .: 9:00 - 19:00
neděle 7. 4. .: 9:00 - 19:00

OTEVÍRACÍ DOBA - BAR

Pondělí - Neděle
9:00 - 22:00

Vstupné:

Dospělí
180 Kč

Děti
130 Kč

Kompletní ceník
Kontakt a mapa

Nutné přezuvky s sebou!
 
praha
foto

08.09.2014 09:10

Zuzana Ulrichová už zase leze nahoru

foto

Na rozhovor se Zuzkou jsem si připravil jednu velkoparádnost :) Zůza o tom neví a bude to tak doufám pro ní milé překvapení. V rámci jejího rozhovoru jsem vyzpovídal i jejího taťku, který plus mínus odpovídal na stejný otázky jako Zuzka. Předpokládám, že Kuldu všichni znáte. Pokud by se snad náááhodou stalo, že neznáte, tak vám ho v krátkosti představím. Táta Zůzy je Pavel Ulrich přezdivaný Kulda. Je to borec jako hrom, který má na opasku cesty až do wosumá. Neustále buší a udivuje mnohé lezce na umělých stěnách. Jeho fyzička je famózní a Zuzka má po kom dědit :)


Kulda

No dost řečí a pojďme na pokec s Pekelnou blondýnou jak jí přezdívá Simča...

Na začátku obligátní otázečka :)
Kolik ti je, váha, výška, bicák a kde momentálně žiješ?

Je mi 30, 168cm, cca 54kg. Bicáky dobrý ze zvedání dětí, žiju kousek za Prahou.

Okolo lezení se už točíš od malička :) Tvůj tatík je kruto hustej a stále buší a vymetá pražský stěny.
Kdy jsi k lezení poprvé čuchla? Kolik ti bylo?

Zůza: Čuchala jsem asi už od narození. V dětským pokoji jsme měli stěnu, ale lízt jsem nikdy nechtěla. Začala jsem pak v 16letech, kdy nás táta vzal podívat se na závody a nějak mě to najednou zaujalo.
Kulda: Dá se říct, že Zuzana spíše než že k lezení přičuchla tak se do něj přímo narodila.

Předpokládám, že Kulda doma trénoval. Pamatuješ si to jako malá holka? Jak jsi to vnímala?
Zůza: Jak už jsem psala, měli jsme v pokojíku stěnku, takže sem tam jsme se se ségrou pověsily. Pamatuju si ale, že na začátku lezení jsem doma po škole zvedala činky :D
Kulda: Spíš ji asi odrazovalo jak doma funím při shybech a různých posilovacích aktivitách do kterých jsem se ji snažil zapojit :).

Byla u vás doma hrazda, balkna?
Zůza: Postel jsem měla pod stěnou přímo. Balknu jsme neměli, měli jsme takový ze dřeva vyřezávaný chyty-dírky a lišty, total oldschool :) Mám některý ještě doma na desce.
Kulda: Už jako malá měla docela velkou sílu v prstech. Dokázala se udržet na liště, ale nejradši se houpala na hrazdičce, kterou měla pověšenou na smyčkách mezi dveřmi. Zachytila se na ní oběma rukama a zatočila se tolikrát až se musela postavit na špičky. Potom zvedla nohy a začala rotovat tak rychle, že jsem vždycky čekal jak to skočí :). Největší škubnutí přišlo vždycky nakonec ale vždycky to zvládla.

Tahal tě táta do skal? Od kdy? A jak tě to bavilo?
Zůza: Jo do skal jsem jezdila už od mala, ale co si pamatuju, tak mě to nebavilo a bála jsem se slaňovat.
Kulda: Jezdili jsme do Tater, do Roháčů, na slovenské a české skalky a písky ale zprvu ji to moc neoslovilo. Do skal jsem pomalu začal jezdit sám. Nechtěl jsem, aby mou zábavu děti brali jako trest. Viděl jsem kolem sebe potomky kamarádů pro které nejočekávanější víkendovou odměnou bylo když už z těch skal mohli jet domů.

Když jste jeli do skal bylas tam jako dítě sama? Co tam bylo za partičku okolo taťky?
Tak to už si nepamatuju, ale asi jsme tam byly se ségrou. Jezdila i partička kamarádů ze Slovenska, nejvíc mám asi v paměti lezení na Křižáku a Ádr.

Jak jsi je brala :)? Páprdové co se někam sápou a hrozně u toho nadávaj :)?
Jako malá jsem v těch skalách to lezení vůbec neřešila. Něco se lezlo, my jsme si hráli v písku a sbírali borůvky. 

Nutil tě táta do lezení? Fyzické tresty? Povinné shyby? :)
Zůza: :) nenutil, to bych asi už nelezla. Táta nepatří do skupiny ambiciózních rodičů.
Kulda: Do lezení jsem ji nutit nechtěl. Začala tak kolem 16 roku sama, když asi na druhý pokus vylezla po madlech zahřívací cestu na domácí 45° bouldrovce. Myslím, že hlavní motivace byly závody a parta mladých lidí, která se kolem nich pohybovala. Potom jsme na skály začali jezdit spolu. První Arco,první 7a, taky první neúspěchy, Jaruščina Brumlovka a BéBéčko, které si myslím tenkrát pro vaši generaci bylo velkou motivací.

Jaká jsi byla jako prcek? Bavil tě sport?  
Myslim, že jsem byla spíš líná :) Ale chodívali jsme s našima v létě po Roháčích, ve škole mě bavil volleyball a chodila jsem na gymnastiku chvíli. Pak spíš klavír, kytara, kreslení.

Kdy tě lezení začalo fakt bavit?
Zůza: V těch 16, nějak mě to prostě začlo bavit, táta má teorii, že kvůli klukům :D To pak byly doma ty činky, lezení po stěnce nahoru dolu. Začala jsem tenkrát chodit na střední, po škole běžela domů a zvedala činky, nebo na Brumlovku.
Kulda: Přišlo to později asi kolem 13 roku, kdy jsme po zlezení mnoha vrcholů v Roháčích sestoupili z tatranských Rysů a dole na silnici se otočila a žasla nad tím, kde až byla. Potom prohlásila, že je na to hrdá. To jsem tenkrát nad její reakcí žasl i já.


Jak by každej chytal :)))

Ještě by bylo prima se zmínit o tvojí ségře. Je baletka v národním. Stále?
Tereza pořád baletí, ještě 3 sezóny má dopředu podepsaný, takže super! Je tam už přes 15let určitě.

Lezení ji nechytlo?
Lezení ji nechytlo. Párkrát to určitě taky zkusila, líbí se jí to, ale od mala dělá balet.

Jak myslíš, že by lezla, kdyby se nedala na baletní karieru?
To těžko říct. Pohybový talent má, vlohy po kom zdědit taky, tak kdo ví, třeba nás ještě překvapí jednou :) 

My dva jsme se seznámili na legendární Brumlovce. Tos byla takový štěně :). Chodili jste i na jiný stěny?
Pch štěně :) Hlavně jsme chodili na Brumlovku, pak taky Ruzyně. Jak se zrušila Brumlovka, začalo BB v Jámě, tak už jsem chodila jen tam.

A pak začaly výjezdy do skal bez taťky :)
Zůza: Nejdřív s tátou, pak bez táty. Byla jsem v dobrý partě, všechny znal a oni jeho, takže myslím, že se o mě rodiče nebáli :)
Kulda: No a potom konečně bez rodičů a ti zkrátka vždy musí ustoupit a věřit, že vše dobře dopadne. Teď už zase tu a tam lezeme spolu.

Který skály tě baví?
Baví mě v podstatě všechno. Časem jsem dospěla i k vytrvalostnějším linkám, kterým jsem se vždycky tak nějak vyhejbala. Na rozdíl od táty jsem vytrvalosti moc nepobrala, ale když pak přijedeš někam do Francie, Itálie, Špáňo, tak ty lajny, to je bomba!

Jaký typ cesty?
Celkově si myslim, že mi sedí spíš cesty bouldrovýho charakteru, po menších, než pádlovačky v dachu po madlech. Ale každý má svoje.


Žihadlo 7C+

Hodně i boulderuješ nebo dřív jsi hodně lezla na šutry. Jaký oblasti a kde ti to přijde nejvíc?
U nás je pro mě nejvíc Sněžník, jinak Fontáč, Chironico, Cresciano, klasika, tyhle známý oblasti. Líbilo se mi i v Gottardu-tam je to spojení horských panoramat a pěkných šutrů. Taky Zillertal ještě. No je toho hodně. Moc bych se někdy chtěla podívat do Rocklands, ale to se dvěma dětma nevim, nevim.

Z lezoucího prcka se pomalu stal dospělák a vylezla jsi první 8a (2005). Pak přišel tvůj první prcek :). Kdy se Adámek narodil?
Adam se narodil v roce 2009, vlastně v době, kdy jsem se tak tím lezením prokousávala a dlouhodobě hledala motivaci.

Těhotenství, porod a jak rychle jsi se vrátila k lezení? To byl jaký rok?
 Lezla jsem asi do 4. měsíce těhotenství, nedělalo mi to dobře, jak psychicky, tak fyzicky, takže jsem to pak nehrotila. Lézt jsem začla potom tak třeba 2 měsíce po porodu asi. Už si to nepamatuju přesně-přelom 2009/2010. 

Nelča mě zase obviní, že se ptám, jak do Betynky :), ale mě to prostě zajímá :). Kdy jsi začala pravidelně chodit lézt a trénovat?
Ne tohle je do časopisu Maminka :) pravidelně lézt tak ten rok 2010, trénovat a cvičit jsem začla asi tak, když byl Adamovi rok. Jela jsem na Mejcup, tenkrát byl Majkl ve finále, já jsem byla asi 10., dost mě to namotivovalo a nakoplo. Najednou jsem chtěla se sebou začít něco dělat.

V roce 2011 jsi opět vystrčila růžky a přelezla několik cest za 8a až 8a+...Na holku hodně dobrý přelezy Doppelpack 10-
Funk Beyond The Call Of Duty 10-.  Jak ses na ten rok připravovala a jaký bylo lezení s malým Ajdamem?

Jezdili jsme hodně bouldrovat ven a to dá člověku hrozně moc. Bouldry na kamenech - to je nejlepší trénink a s dítětem ze začátku rozhodně nejmíň komplikovaný. Doma jsem shybovala, visela na liště. To jsem předtím nikdy moc nepraktikovala, takže mě to posunulo. Najednou jsem vylezla bouldry za 7C+, to jsem sama koukala co ve mě je :) S Adámkem to bylo ze začátku komplikovanější, ale s Majklem jsme oba chtěli jezdit, takže o to je to pak snažší. Koupili jsme Transportéra, udělalo se spaní a hurá do skal :)


Funk beyond the call of duty 10-

Jaký jste na něj měli finty, aby byl v pohodě a dalo se lézt?
Nebyly a nejsou žádný finty, prostě jezdíme ve třech, dva lezou, jeden se stará o děti. Jen sehnat toho třetího je občas složitý. Nebo jsme vozili do skal tu cestovní postýlku.

Následující rok (2012) si přidala mimo jiné další dvě super bombice! Kamasutra 10- a Center Court 10-.
Jak ti jednotlivý cesty na začátku šly a co ti pomohlo k jejich přelezům?

Rok 2012 byl super, lezli jsme hodně-jarní Špáňo, Leger, Arco, Jura. Do CenterCourta jsem šla, protože to předtim vylezla Nelly, kluci pořád říkali, jak je to těžký, pro mě to byla výzva, taky legendární cesta od Gullicha. Prostě mě od toho odrazovali a až když jsem to AFla, prolezla, tak bylo ticho a já mohla začít zkoušet :) pokusů nevim kolik, ale super kroky, bavila mě. Kamasutra totéž, parádní cesta, kde jsem bojovala s dlouhým krokem, vysoko vykozit a silný prsty. Roviště je taky bezva :)

Jezdila jsi i na závody. Především boulderové. Nebo byla jsi i na obtížnosti? Kdy, kde a jak jsi dopadala? :)
Na závody jezdím už skoro od začátku co lezu, baví mě, ale přesto si myslím, že nejsem závodní typ. Málokdy jsem opravdu zalezla podle svých představ, většinou se mi podařilo na něco nepřijít, přehlídnout stupy apod :) Obtížnosti jsem se moc nezúčastnila, protože s lanem jsem toho na stěně nikdy moc nenalezla.

Na boulderových závodech jsi, ale byla častěji a dotáhla jsi to i na bednu. Na který závody ráda vzpomínáš a jakých umístění si vážíš?
Ráda vzpomínám na bouldersérii, kdy byly závody na Václaváku, na Letný... prostě velký závody, který se teď zase vrací. Nejlíp jsem byla v roce 2012 v Teplicích na MČR 2., takže jsem vlastně boulder vicemistryně 2012 :)

V současné době konečně jezdí na závody hodně holek. Teda mohlo by jezdit ještě jednou tolik a bylo by to super, ale už takhle je docela bitka o finálový postup, což je super.
Jsi ráda za nárust konkurence :)? Co bys doporučila mladým závodnicím? :)

No jasně, že jsem ráda, že jich jezdí tolik, protože o to víc se musí člověk snažit, trénovat atd. Já nemám co doporučovat, chce to klidnou hlavu a soustředit se na sebe a výkon, a to já na závodech nezvládam.


Teplice 2012

S kým se ráda na závodech poměřuješ? Kdo je pro tebe vzor nebo motivátor?
Poměřovat se člověk musí jen sám se sebou, ohlížet se na ostatní nemá smysl, prostě vydat nejvíc ze sebe a pak čekat na co to bude stačit. Vždycky jsem obdivovala Ajku Zemanovou, protože tak lehce a technicky krásně lízt jsem nikoho asi neviděla. Motivátorem pro mě vždycky byla Nelly, společně jsme trénovaly, lezly v BB a doufám, že do toho zas skočíme! 

No když půjdu čmuchat dál do tvého deníčku, tak 2013 pusto prázdno :). Narodil se vám s Majklem druhý capart, ale když už kouknu na rok 2014, tak už se tam zase hemčí přelezy až do 9+!
To je teda hodně brzo návrat a ve velkém stylu! Jaký je na to recept?

Hlava chce víc než tělo. Motivace je veliká, ale Šimonovi ještě není ani rok, pořád si říkám, že není kam spěchat. Ale když v těch skalách většinou platí, že čím těžší tím hezčí cesta :)

Cvičíš doma? Jóga, balkna, hrazda?
Chodim jednou týdně s matkama na lano, to je super tak na pokec. Trénink se tomu rozhodně říkat nedá, ale ty holky lezou, mají motivaci, je to paráda, sálá z toho pozitivní energie a to mě baví. Doma, když to jde, tak třeba shyby na liště, visy, občas kliky. Občas taky večer BB, ale to minimálně. Jóga dřív bývala taky, teď se nechci vymlouvat na čas, ale prostě mi na to nějak nezbývá. Nemám v tom žádný systém, ale dostala jsem od kluků z AIXu balknu, tak se chystám na ten jejich tréninkový systém, snad v zimě...


Zůza s Adamem

Druhý dítě do skal to už je teda mela na druhou. Jak to zvládáte a od kolik měsíců jste začali s malým jezdit?
Jo, máš pravdu, to je mela na druhou. Když jsme byli poprvý, spali v autě, tak jsem přijela po víkendu tak hotová, že jsem se z toho týden sbírala-jak psychicky, tak fyzicky. Ale chce to cvik :) poprvé jsme byli ve Fontáči, to bylo Šímovi půl roku. Dá se, viděla jsem ve skalách i mnohem menší děti.

Jak to zvládá přes den a jak to zvládáte večer vy?
Časem si člověk najede na rytmus a myslim, že to zvládáme dobře. V noci se teda ještě vstává, ale jde to. Musíme se zapojovat oba, sama bych to těžko zvládala.

Co Majkl? Jaký je fotřík :)? Meje prdýlky a stará se :)? Co ve skalách? Co má přednost? Přelez nebo čůrání?
Majklovi se moc prdýlky mejt nechtějí, ale když není zbytí tak se k tomu postaví. Přednost má asi čůrání :) ve třech lidech se to vyřeší snadno, ve dvou horší...


S Majklem a Adamem v Zillertalu

Jak vidíš průběh letošního roku? Zkoušíš nebo chceš se pustit do něčeho těžšího? Desetmínusa od 9+ už je na dohled.
Průběh není tak ideální, každý víkend ve skalách nejsme :) ne vážně, průběh je nad očekávání, ale mezi 9+ a 10- je ještě 8a... Ale ani s tou 9+ jsem letos nepočítala.

Příští rok ale předpokládám, že už tě tyhle čísla opět neminou. Máš na těžší lezení motivaci? Dá se to zvládnout se dvouma prckama? Přece jen toho času je na všechno málo...
Motivaci mám, ale s dětma se přidružujou i věci jako nemoci, apod., takže musím brát ohledy hlavně na ně, moje lezení se jim podřizuje. Zvládat se to nějak dá, ale všechno stojí síly. To víš, že cíle jsou, ale dostat se zpátky na nějakou úroveň trvá. Měla jsem třičtvrtě roku pauzu, mezitím přibrala 13kg, shodila jsem skoro všechno, dítě a věci okolo... kdo nezažil neví o co go. Není to lusknutí prstem a šup zas lezu to, co dřív. Mám pocit, že si to většina lidí myslí...

Lezeš i docela na písku. Byla jsi letos? Kde to znáš a máš ráda. Kterých cest na písku se bojíš a který jsi naopak vylezla a vyhrála bitvu s hlavou?
Na písku teď nelezu skoro vůbec, letos jen ve Fontáči :) Mám to ráda v Labáku, ale harcování se s dětma pod skálu do kopce mě vždycky odradí... Jinak já jsem posera, obdivuju holky, který se nebojí a jdou do toho.

Lezení samozřejmě nejsou jen čísla a co máš na tom všem okolo nejraději? Na jaký zájezdy ráda vzpomínáš a na jaký bys ráda vyjela?
Jasně lezení je i pohoda ve skalách, kamarádi, srandičky, večer u vínka/pivka se všechno probere :) Ráda vzpomínám na výjezd do Špáňa, přes měsíc jen ve skalách, no paráda. Tak tam doufám, že zas vyjedem. Pak Arco, Teplý léto, to musíme udělat remake :D Někdy bych se chtěla podívat třeba do Rocklands, ale to nevím, jestli se někdy zadaří, to je dost zásah do rodinnýho rozpočtu. Pak na rodinnou dovolenou na Kalymnos :) 

Jsi máma od dvou kluků :). To je hustý :)! Chápeš to?! Prostě máma :). Jak si to celé užíváš a uvědomuješ?
Jo, hustý, beru to jak to je, paráda, ne? Děti jsou nejvíc :)


Zůza se Šímou

Povedete kluky k lezení? Adámek má teda super hlášky typu: "To je bóldr za wosuma!" Už sám trochu popolejzá (video).
Jak to vidíš se Šímou?

Nechci je rozhodně do toho nutit, Adam popolejzá, baví ho hlavně bouldříky, ve Fontáči byl k nezastavení. Šíma zatím jen po čtyřech :)

Jsi ráda, že polezou? Promítáš si, jak jsi to vnímala ty, když jsi byla malá a máš zpětnou vazbu na sebe jako rodič?
Byla bych ráda, kdyby lezli, život ve skalách a lezení celkově je super sport, životní styl, ale nechám to na nich. Musím tě zklamat, ale zpětně si nic nepromítám :) Jen jim nechci ty skály a lezení znechutit.

Povedete je k tréninku? Nebo co by tě bažilo čeho by kluci dosáhli? Závody, lezení...
Na trénink je asi brzo, Adamovi je 5, Šimonovi 11 měsíců. Bažilo by mě, kdyby dělali jen to co je baví. Klišé, co?


Malý Kuldové :) kterej je kterej?

Co děda Kulda? Snaží se vnoučata tlačit na lezeckou pilu? 
Zůza: Jo děda Kulda se snaží, asi bude ambicióznější děda víc než táta :) ale netlačí vůbec na nic.
Kulda: Vnoučata - radost a štěstí. Adam a Šimon uvidíme, kudy půjdou. Síla by byla. Adam ve čtyřech a půl letech udělal 6 shybů a pod dohledem Trenéra Jirouse vylezl boulder ve Fountainbleu. A Šimon? Rozený lezec. Své cesty zatím předvádí na čtyřech na zemi.

Hlídá dobře? A často? :)
Hlídá dobře, s tabletem nejlíp :) 


Adam s dědou Kuldou

Jaký máš plány na příští rok?
Plán je takový: Zdravá celá rodina, nezranit se. Co nejvíc lézt na skalách, přes zimu nějaký trénink, kampus apod. Zimní venkovní bouldering, bouldering na stěně a nahnat objem, to je to co mi teď nejvíc chybí. Špáňo, Francie, Arco, Osp.............. když vyjde aspoň NĚCO z toho, budu happy.

A co třetí dítě?
Nebude. To už bych si neuměla vůbec představit.

Kdy :)?
Nikdy :)

"Nikdy neříkej nikdy" nebo jak řiká Čtvrtníček "Never say negr" :).  Já myslím, že ještě holčička by se vám do party hodila :)
Měj se moc prima a máte s Majklem parádní rodinku!

Na závěr ještě pár dotazů na Kuldíka:

Co říkáš tomu, jak nyní Zůza leze?
Zuzana leze skvěle a na to, že se stárá o dvě děti klobouk dolů. Určitě ji hodně pomáhá i Majkl.

A jak se vede tobě? :) Pořád makáš a pilně trénuješ! Chystáš se někam ven letos a kde sis letos už zalezl? Jseš brutální motivace! Vidět tě, jak běháš devítky na Smíchově nebo na Big wallu je prostě radost a motivace, že lézt se dá fakt pořád :)
Mě lezení pořád hodně baví. Líbí se mi vertikální pohyb a řešení problémů. To, jak propojením kroků vznikne cesta. Pořád se snažím a doufám i v nějaké výsledky. Poslední léta jsem se omezil spíše na překližku. Dříve jsem neměl moc problémů s přechodem na skálu, ale to bylo asi tím, že měl člověk dost na skále nalezeno. Teď to jako problém vidím,  tak budu muset asi změnit přístup. Plánů je pořád dost. Jestli teda nejsem moc namyšlený. Problém je v tom, že ubývá spolustaříků i když lze zaznamenat co do počtu vzestup starší generace. Zdá se mi ale, že to jsou spíše začátečníci nebo lidé kteří začínají po letech znovu.


Kulda za mlada drtí Reve de papilon 8a.

Pošli moudro na závěr :)
Zuzaně držím palce, Všehomíru děkuju za svou rodinu a za to, že zatím nejsem moc sešlý. No a uvidíme co nám přinesou dny příští :-)

Díky oběma za odpovědi a Kuldo! Ty to na těch skalách ještě roztrháš! Těším se až mě budeš zase jistit :)
Oliváč

Profil Zůzy na FB
Deníček Zůzy na Lezci
Deníček Kuldy na Lezci

Hodně dobrej tip na rozhovor teda. Díky za něj a sázejte další. Kdo bude příště? Těšíte se na něj?
Už jsem se dlouho nezmínil o chystané novince na boulder.cz...No :) pracuje se na tom. Opět pomaleji než jsem myslel, ale zato důůůkladněji. A to se počítá. Světlo světa to určitě brzo spatří a já jenom doufám, že vás to bude bavit, tak jako mě :)
Tak se držte a šiřte prosím dál, že boulder.cz je tady! Má nabito a brzo začne střílet další vostrý věci.

Pro ty, co jsou zde noví jen připomenu :)
Každý pondělí Rozhovor
Každou středu Přelezy týdne
Jedeme i další pravidelný rubriky, který stopro stojí za to a ty si najděte ZDE.

Komentáře

  • Autor: Nelly Kudrová08.09.2014 13:30
    Zuzo, kurnik, tak doufám, že říjnovej BB calling letos vyslyšíš. Jináč mě máš na svědomí... Samotnou mě to nebaví a mám zaječí tendence ;). Držím palce, ať jsou haranti zdravý jak řípy a máte pohodu jak rodinnou tak partnerskou. Kuldo, ty lesklý legíny jsou nejkrutější! Pro Olivku: Zase ta Maminka Betynka :), asi pošlu do redakce tajnej tip na novýho spolupracovníka. Ne, naštěstí to nebyla taková soda jako prve, fajn rozhovor.
    Reagovat

Přidat komentář
Autor:  Pro vložení komentáře je nutné být přihlášen
Text:  

reklama