Nejnovější komentáře

Autor: Kateřina Pírková22.04. 02:02
Autor: Marie Kopáčková12.04. 21:26
Autor: Kateřina Pírková16.01. 16:58
Autor: Jan Kohout15.01. 22:57
Autor: Petr Černocký09.01. 11:14

BB - najdi si svou akci...

<Květen '22>
poútstčtsone
 1
 2 3 4 5 6 7 8
 9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031
     závod      promítání      koncert      přednáška      ostatní      párty      dětská akce      víc akcí

Boulder s.r.o
U Výstaviště 11, Praha 7
telefon: 605 700 816


Otevírací doba:

pondělí - neděle
09:00 - 22:00


Vstupné:

Dospělí
180 Kč

Děti
130 Kč

Kompletní ceník
Kontakt a mapa

Nutné přezuvky s sebou!
 
praha
foto

18.05.2015 15:54

Adam Fiala

foto

Adam už leze dlouho a je z lezecké rodiny. Začíná prorůstat s jinou lezeckou rodinou :) a generace, co přijdou, budou teda kruto přísný :). Kdo Adama nezná, ten ho v následujícím rozhovoru trochu pozná.
Tak pojďme na něj...






Kolik ti je, výška, váha, bicák?  
Je mi 24, měřím 190cm a mám 78kg (někdy to jde, níž, ale teď je zkouškové…), bicák nevím, jednou jsme si ho měřili… 34cm? Je to možné?

Odkud jsi a kde momentálně žiješ?
Jsem z Ostravy a momentálně žiju v Bermudském trojúhelníku Ostrava-Brno-Vrchlabí.

Jakou školu máš za sebou?
Gympl a teď jsem v páťáku na stavebce v Brně, obor Konstrukce.

Pracuješ :) Co konkrétně?
Nepracuju, maximálně přes rok brigádničím u taťky a přes léto dělám ve statické kanceláři v Ostravě.

O tobě se ví, že rozhodně jsi z lezecké rodiny. Tvůj táta je bourák a i nyní bombí 8ajada. Co vlastně mamka?
Mamka kdysi lezla, ale pak ji to přestalo bavit. Teď buší jen taťka, v těch letech leze pořád okolo devítky a má i pár osm áček. Má pořád neutuchající motivaci, což hrozně obdivuju!

Odkdy tě vaši brali do skal?
Myslím, že od narození, v břiše jsem byl i v nějakém bigwallu. Pamatuju si hlavně zájezdy do Buoux, kde jsem dal své první 5c toprope, spaní v kempu v Aptu a pak u patrona českých lezců Michella. Taky si vybavuju Ádr u Stránských, kde jsme dávali na koleje mince a nechávali si je vylisovat vlakem. A ještě si pamatuju, jak jsem plácal bábovky pod Tréningovkou, kde se taťka zasekl a někdo mu to musel shora hodit… Jsou to takové střípky, ale já se díky tomu na ty místa hrozně rád vracím.

Bylo to pro tebe super? Jak jsi vnímal cestování a lezení na skalách jako malej?
Ze začátku mi to bylo jedno, ale pak mě to začalo štvát, tak kolem těch osmi až dvanácti let. Radši jsem chtěl být doma v klidu a sedět u kompu. Hrozně jsem pařil, ale jako stejně jsem jezdil s taťkou. Pak mě to začlo bavit, když u nás začal boulderbar Blok (myslím, že na tu dobu u nás revoluční počin, nebylo to snad dřív než BBčko?:P). Začal jsem si sám bouldrovat, a tak jsem si vlastně našel cestu k tomu lezení a od té doby mě to neskutečně baví. Takže rodiče, když vaše děti lezení nebaví, nevěšte hlavu :)

Tátovi se říká Fazol...Proč?
Prý to je z gymplu, kde byli dva – Fazol a Hrbol, ale proč se jim tak říkalo, to jsem se nikdy nedozvěděl.

Máš taky nějakou přezdívku?
Ne-e, nějak se mi to vyhýbá, akorát ve skautu jsem byl Fialka a tuhle super přezdívku mám i na lezci, páč jsem si deníček zakládal někdy cca ve třinácti:).

Kdy jsi pochopil, že lezení ti přiroste víc než jiný sport a že se mu budeš věnovat?
Viz výše, bylo to v těch třinácti, kdy začal Blok. Dělal jsem ještě letní biatlon, ale bylo mi jasné, že to není taková pecka jako lezení:).

Nebo vlastně :)...Baví tě lezení :)?
Čím dál tím víc.

Jaký sporty jsi před lezením dělal anebo jaký jedeš ještě teď?
Jak jsem psal, letní biatlon, to je běhání a střílení (taková nezvyklá disciplína:). Pak už nic extra, rád jsem si zahrál fotbálek. Jedno léto jsem si taky přečetl Born to run (nebo tak nějak) a zcvokl jsem se do běhání. Ale teď už jenom lezu, zjistil jsem, že když to chceš dělat na stopro, tak všechno ostatní tě jenom rozptyluje (a ne jenom sporty, samozřejmě i třeba škola, ale té se tak lehce nezbavím:P).

V jedné lezecké rodině jsi se narodil a do druhé přistěhoval :). Tak s kýmpak to randíš a kdo jsou její rodiče :)?
Randím už delší dobu s Mončou a její rodiče, to snad všichní ví, tedá, jsou Majzlíci :).

Bydlíte spolu?
Ne, jsme studenti, každý si šolícháme tu svoji školu, já v Brně a Monča v Pardubicích, takže pořád bydlíme v našich mamahotelech a navzájem se navštěvujeme :).

S Momo byl už rozhovor a mám pocit, že prozradila, že jste se seznámili víc na lezeckém tripu do Rocklandu. Tak jak to bylo z tvého pohledu :)?
No původně to měla být pánská jízda, ale Marťas řekl Monči, jestli nechce jet s náma. Předtím jsme se v podstatě moc neznali, já ji jenom obdivoval na netu, protože se mi hrozně líbily holky, co lezou. No v tom Rocklands přeskočila jiskra a o pár měsíců později jsme to dali dohromady :).



Co Luba a Jíťa? Jaký jsou jako starouškové :)?
Jsou to super lezci, ale hlavně super lidi. Luba je pan lezec, má za sebou kilometry cest a v poslední době taky hodně bouldruje. Jíťa je kromě dobré lezkyně hlavně rodinný typ, řekl bych taková hlava rodiny:). A na to, že v poslední době tak moc neleze, tak je pořád betonová.

No a malej Ondra to je taky úkaz :), co?!
Jo, to je hyperaktivní zločin. Někdy mě z něj bolí hlava, a to jsem tam jenom na víkend :). Ale je s ním sranda a hustě leze. Taky bych řekl, že na jeho věk už je v některých věcech dost vyspělý, to má z toho, jak je furt mezi lezci, já jsem to měl podobně.

S touhle familií plánuju udělat rozhovor, ale zatím mi nějak utíkají od mikrofonu :). Budeš mi muset pomoct je lapit.
Tak to nevím jak:). Ale myslím, že když jim pošleš otázky, tak tě nenechají ve štychu…Ale možná jim to radši pošli dřív než v pondělí dopoledne:P

Ty jsi taky už udělal kopec rozhovorů a pomáhal jsi mi s nima ještě na doméně rockstars.cz. Teď docela taky píšeš. Kde všude?
Právě, že teď už vůbec. Tak rok zpět jsem psal hodně, na svůj blog o lezení, přichomýtl jsem se i na czechbouldering, ale všechno to padlo, protože mě to teď nějak nebaví. Snažím se dělit svůj čas mezi školu, práci a lezení a všechno ostatní jde stranou… Dřív jsem psal i povídky a zúčastňoval jsem se různých soutěží, to mě hodně bavilo. Vytvořit si svůj svět, svoje hrdiny, svůj příběh a dělat si s nima, co chceš… ale teď vyhrává lezení na plné čáře. Až budu starý, tak napíšu knihu:).

No a pojďme na lezení. Takže kdy jsi poprvé lezl po skalách a kdy na prvním?
Poprvé podle mě v Ádru na takový kámen za Stránskýma. Nevím jak se jmenuje… pivní kámen? Ne, ten je v Labáku… Na prvním jsem poprvé tahal v Buouxu nějaké 6b+, přesně si to pamatuju, byl tam Mráza s Helčou a řekli mi pod skalou něco hrozně povzbudivého, už si nepamatuju, co to bylo, ale že to řekl Mráza, tak mě to hrozně nabudilo:D

Do jakých oblasti jste jezdili a jaká byla kolem vás partička?
Tývogo těch lidí bylo, hrozně moc lidí ze staré party z Ostravy. Když jsem začal „bušit“ svoje první 7a, byli jsme na zájezdu s taťkou, Penem a Kačou. Pak třeba Saša, Milan, Lepra, Petis Kalman, Bidlo, Danek Sládek, Dan Šimon…bylo jich hrozně moc. A pak v začátcích boulderingu, s mojím top parťákem Michalem „205“, pak s Kačou a Mařkou, Jurynem. Následně přišli „mladší“, kteří byli stejně staří jako já:D a později mě přelezli, třeba Jirka Romaňák, který jednu sezónu vylezl svoje první 7a a pak už první 8a. V obou cestách jsem tě jistil, Juro, pamatuješ? :D

A kdy jsi poprvé začal jezdit sám a kdy přišly těžší cesty?
První 7a bylo v Buoux – TCF, pak první devítka Genéza ve Višni. „Sám“, takže bez taťky jsem začal jezdit na bouldry tak od roku 2008.

Lezeš jak na laně, tak i boulderuješ. Co tě baví víc?
Měl jsem hrozně dlouhé období, kdy jsem jenom bouldroval (tak pět let). Ale jednak mě pak přestalo bavit bouldrovat celou sezónu a trošku jsem se toho přejedl. Minulý rok jsem se vrátil na lano a plánuju to tak pade na pade.



V čem jsi jistější a jaká jsou zatím tvoje maxima?
Určitě v bouldrech. Vylezl jsem nějaké 8A, ale na bouldrech je to hrozně relativní. Na laně 8a+.

Trénuješ nějak?
Snažím se :) Teď přes zkouškové jsem polevil, ale přes semestr to jde dobře, i když je toho relativně hodně. Samozřejmě musíš vynechat vysokoškolské párty, které zabírají dost času :)

A co Momo...leze dobře, vejška malá :) Musí stopro bušit, aby byla silná. Takže jak to u vás doma vypadá :)?
Když jsme spolu začali chodit, bylo to hrozně vtipné. Já jsem vždycky lezl s vysokýma lidma jako je taťka, Michal 205 (ta přezdívka je podle výšky:P), takže jsem vůbec nechápal, že někdo vlastně někam nemusí dosáhnout. Monča je zas takový vztekloun, byla naštvaná, když jsem něco přesáhnul a ona neměla šanci, tak jsme se občas hádali :D A vlastně celá její rodina jsou takoví hobiti, takže jsme to u nich doma řešili dost často a já jsem pochopil, jak je to lezení hrozně relativní. Myslím, že mi to pomohlo odhalit i nějaké moje slabiny, které jsem předtím neviděl. Ale aspoň si s Lubou zabouldruju, já to přesáhnu a on musí všude skákat, takže se aspoň zapotí :).

Je v něčem je silnější? :) A jsi s tím v pohodě nebo tě to kope dopředu...
Jo, tak určitě udrží věci, co já neudržím, o tom žádná. Takže v mikrokrysách, třeba někde na Petráči nemám šanci. Ale to má výhodu v pěti procentech bouldrů a já ve zbylých 95%, takže ona vyleze něco, co já nikdy nedám a naopak. O tom to bohužel v tom našem sportu je, takže nějaké srovnávání mezi náma dvěma je blbost. Každý musí makat, aby se dostal k tomu svému maximu, jakou má postavu, to už neovlivní…

Jak často jsi na na skalách?
Snažím se každý víkend, ale teď do toho leze škola a občas nějaké rodinné povinnosti. V podstatě vždycky, když můžu, ale mě to teda připadá hodně málo :).

Jaký oblasti máš rád?
Skoro všechny! Fakt! Všude, kde se člověk snaží přiblížit tomu svému maximu, je to super! Ale kdybych měl říct top oblasti, tak asi Fontáč a Rocklands. Font, protože nestačí jenom zabrat, ale vždycky se v tom bouldru schovává něco víc, nějaký trik nebo finesa, prostě i když máš prasečí sílu a lezeš to blbě, tak to nedáš. A Rocklands, tam se mi líbí super silové lezení a to prostředí. 

Pískařina? Lezeš sportovky nebo se pouštíš i do odvážnějších věcí?
Hlavně sportovky. Na písku se snažím lézt taky, ale odjištěné, sportovní cesty. A stejně se v nich vybojím, takže mi to stačí :)



Lezete s Lubou na písku? Musí to být super škola s ním bombit. Luboš je pískař s velkým P.
Přesně jak říkáš, s Lubou je to super škola, ale nejen na písku, páč on ty svoje triky, které se naučil, používá všude. Ale když je na písku, tak ta zkušenost vynikne nejvíc. Zkušenost a řekl bych, taková lezecká chytrost. Jinak on na písku v poslední době moc nelezl, ale teď se k tomu vrací, tak jsem na něj zvědav :)

Co zahraniční výlety? Plánuješ na letošní rok něco konkrétního?
Jo v srpnu, po mojí brigádě a předtím, než Monča nastoupí do práce, bychom chtěli někde lanařit. Ve hře je Francie nebo Flatanger.

Jakých cest si nejvíc vážíš? Respektive jaké jsi vylezl?
Těch cest tolik nemám… Ale vážím si třeba Ztraceňáku v Teplicích, protože mě to moc nešlo. Potěšila mě třeba Dlouhá ruka na Krkavce, což je pro vytrvalce taková softovka, ale pro mě to byla cesta, přes kterou jsem se vracel z bouldrů na lano a byl to docela porod. Teď mě potěšila třeba Netleskačka taky na Krkavce.

Jaké by jsi rád vylezl?
Toho je hrozně moc. Hlavně se mi líbí nějaké cesty na písku a mám rozlezlou jednu cestu na Súlově, tak tu bych rád letos dal. Ale obecně nic moc nenacvičuju, protože jsem hrozně rozlítaný a nemám svoje auto, takže málokdy navštívím jednu oblast vícekrát za sebou. Ale nevadí mi to, na nacvičování bude dost času později :)

Co tě k cestám táhne? Podle čeho si vybíráš a co by cesta měla splňovat?
Mně se třeba líbí, když ta cesta má historii a když vím, že to není nějaká softka. Třeba u bouldrů mě víc potěší, že si přelezu nějaké 7C, které je brutál a třeba to není můj styl, než 8A, které má stopadesát přelezů a navíc mi sedí. A samozřejmě podle kroků, na pohled ta cesta může vypadat úžasně, ale může to být třeba monotónní lezení. A naopak, cesta vypadá divně, ale jsou v ní super kroky.

Co způsob přelezu?  Flash nebo PP?
Třeba flash mi přijde hrozně jednoduchý. To vlastně nemusíš přemýšlet, jedeš jako stroj a buď na to fyzicky máš nebo ne. PP třeba na druhý pokus, když tu cestu neznáš a musíš si ji vymyslet je pro mě možná hodnotnější než Flash. Znám to teď hodně s Lubou, on je taková studnice programů, pamatuje si všechno a nejenom svoje, ale i cizí programy. Takže z toho hodně těžím, jak u cest, tak u bouldrů :P

Dáváš cesty na svém maximu na pohodu, anebo je to vždy boj o holej :)?
Myslím si, že jsem se trochu zlepšil v tom, že se u pokusu dokážu trochu zkousnout, třeba teď u Netleskačky. Dřív to byl problém, jsem takový klidnější člověk a mám trochu potíž se vyhecovat. Všechno jsem si potřeboval v klidu nazkoušet a pak začít pokusovat. Teď se snažím pokračovat v lezení i v pádu, a to nejenom na skalách, ale i při tréninku.

Jaký vnitřní pocity  prožíváš, když jdeš do cesty, kterou bys rád přelezl, ale není jistý, že ji vylezeš?
Mám na to takovou duševní taktiku, že si řeknu – dáš do toho maximum a jestli to dáš nebo nedáš, to už není na tobě. A to mě uklidní, že to vlastně není v mých rukou, pokud to nepodělám a stejně spadnu, no tak si nemůžu nic vyčítat (no, stejně je pak člověk na sebe naštvaný:D). A když mi hlava začne šrotovat o nějakém těžkém místě, které mě v cestě čeká, tak se místo toho snažím soustředit na první kroky. Pak začnu lézt a už je to v klidu.



Mám tady zopár otázek od tvé drahé půlky :)
Překvápko:D

S kým nejradši trénuješ a kde?
Zákeřná otázka od své lezecké přítelkyně :) Samozřejmě s tebou! A v poslední době lezu hodně sám a vyhovuje mi to. Ale ideální je, když čas od času lezu s někým, kdo je silnější a má jiný styl. Třeba Kozel nebo Luba. To mě upozorní , na čem bych měl makat a pak si takhle přizpůsobím svoje tréninkové sejšny.

Nějaký plány do budoucna?
Co nejvíc lézt, dodělat školu a odjet s tebou příští rok do Kanady. A jestli nám nedají víza, tak někam jinam, je jedno kam, ale hlavně s tebou a hlavně za lezením :)

Co tě nejvíc baví na lezení a boulderingu?
To, že je to taková moje osobní psychická hra, ve které se snažím sám sebe překonat. A pak ten životní styl – lidi a příroda.

Skousl bys, kdyby tvoje lezecká partnerka lezla větší prásky než ty?
Jo, už se mi to stalo a myslím, že jsem to vzal docela v pohodě :P

Kde bys chtěl jednou bydlet?
Někde, kde budeme oba spokojení – jak s lezením, tak s prací.

Z jakýho přelezu jsi měl největší zážitek?
Třeba Ztraceňák. Z Bouldrů možná Otevřená Náruč. 



Dokážeš si svůj život představit bez čokolády?
Dokážu. Byl by to život bez radosti, asi jako když alkoholika zavřou do léčebny :D

Noo noo (M.Stráník) byl teď ve finále na ME v Insbrucku, dobrej výkon, co na to říkáš?
Martin se podle mě hrozně zlepšil (i na svůj ultra level, na kterém už byl). Bouldroval jsem s ním pár let v Brně a v poslední době totálně ulít. Teď už v Brně není a slyšel jsem, že doma hodně trénuje. Myslím si, že co se týče síly, tak je i mezi špičkou trochu někde jinde. Podle mě může být ve finále bouldr, který vyleze jako jeden z mála, ne-li jediný. Ještě by měl zamakat na nesilových složkách lezení a pak by mohl být na svěťákách stabilně v semi nebo ve finále.

Jsi rodák z Ostravy, máte tam poblíž nějakou dobrou oblast (kromě Sulova) , kterou bys doporučil nám Čecháčkům?
Tak určitě Súlov, na bouldry je hezká Bystřička, Velá nebo Ludvíkov. Na Slovensku je toho lanolezení víc, ale já tam tak často nejsem, protože jezdím za svým miláčkem :).

Naplňuje tvůj dosavadní život tvoje představy a ideály?
Jo. Dělám lezení, studuju školu, která mě baví a jsem s lidmi, které mám rád.

Momo díky a jdeme ještě na moje dotazy :)
Jak probíhá měsíc, když nejezdíš na skály?

Tak to je buď v zimě – přes týden škola v Brně, víkend u mě doma, tam lezu na Bloku a u sebe v Garáži anebo u Monči, kde jezdíme u Luby v Herličkách na lyžích a chodíme trénovat na stěnu ve Vrchlabí. Pak ještě moc nelezu přes zápočťák a zkouškové – to jedu projekty do školy, šrotím a mezi tím vyrazím na stěnu nebo si doma zavisím, popřípadě zacvičím.

Jak naopak když už je super počasí na lezení venku? Jaký máš rytmus?
Tak rytmus je přes týden škola, přes víkend skály. V sobotu se většinou totálně vyndám a v neděli mě zbydou oči pro pláč:P

Co je pro tebe top lezecký den a jaká je ideál podmínka?
Na bouldry tak pět až deset stupňů, na lano tak dvacet. Top den je, když něco já nebo Monča přelezu nebo něco hezkého a těžkého rozlezu. Taky když dám dobrý pokus a mám z toho dobrý pocit nebo obecně získám nějaký dobrý či nový zážitek. Večer pak trávíme v hospě nebo ideálně venku u ohně.

Máš ambice na vyšší stupně? Co pro tebe znamenají čísla na skalách? Motivují tě těžký věci?
Ambice mám. Ale momentálně moje ambice neleží v číslech, ale v práci na mých slabinách. Ne, že bych ve skalách nic těžkého nezkoušel, ale spíš výběru cest a obtížností nechávám volný průběh.

Co loňský rok? Kolik dní v roce 2014 jsi byl aktivně na skalách a kde to bylo nejvíc super?
Netuším, možná bych to spočítal, ale teď nemám čas :) Super to bylo ve Fontáči a hodně se mi líbilo taky v Ratikonu.

Jak probíhá tvoje momentální lezení? Trénuješ? Lezeš na skalách? Zkus být konkrétnější :)
Momentálně moc nelezu, ale to se snad do dvou týdnů zlepší:)



Lezeš pouze, anebo do toho i jinak bušíš? Visy, shyby, campus, posilovna?
Nejvíc trénuju na bouldrovce. Ze začátku sezóny jsem tam jel i vytrvalost. Teď hlavně bouldruju. Když mám dvě fáze, tak ráno visím nebo dělám nějaké cviky na maximálku. Ve dny, kdy nelezu, tak se snažím cvičit jádro a strečovat. Ale to je můj top tréninkový režim, který teď bohužel nedodržuju.

Rozebíráš to, co jíš? Řešíš víc jídlo?
Tak to je kapitola sama pro sebe. Když jsem v „tom“ – v tréninku, mám čas atd., tak to docela jde. Ale když přijde třeba zkouškové nebo nejsem v úplné psychické pohodě, tak jde zdravá strava do kytek a jím jako prase.

Strečuješ? Uděláš provaz? :)
Strečuju, ale provaz ani náhodou.

Co zranění? Jdou kolem tebe obloukem?
Zatím docela obloukem :).

Umíš si ve skalách zařvat :)?
No na povel to neumím, ale někdy to ze mě vyjde samo :).

Máš nějaký vysněný lezecký sen?
Úplně konkrétní ne. Mám spíš sen žít spokojený život a být co nejvíc ve skalách.

Máš nějaký horský plány? Výzvy?
Jo, letos chci jet do Ratikonu, ale co tam polezeme, to netuším:).

Co bys doporučil začínajícím lezcům?
Nalezte co nejvíc metrů. Objem je ze začátku nejdůležitější, já jsem na to přišel trochu pozdě…

Nebo lezcům co už lezou déle a chtěli by se zlepšit?
Koukněte se na sebe jako nezávislý pozorovatel a objektivně řekněte, v čem jsou vaše slabiny. A pak na nich makejte :).

V čem vidíš hlavní chyby lezců kolem sebe? A co je naopak tvoje slabina? Máš vůbec nějakou :)?
Mně připadá, že všichni kolem mě teď lezou hrozně hustě. Já ty slabiny hledám hlavně u sebe  - málo nalezených metrů a nic moc síla v těle.

Kdo je tvůj vzor?
Tak určitě Adam. Samozřejmě ty čísla, co leze a jak leze na závodech, je úlet, ale mně se líbí hlavně jeho přístup. Je na něm vidět, že pro lezení dělá všechno a ještě něco navíc. Ta čísla a závody jsou už jenom důsledek.

Koho by jsi doporučil na příští rozhovor?
Třeba Andrej už byl? Nebo Martin Tomášek? Přečetl bych si taky rozhovor se Sukem.

Díky za rozhovor :)
Oliváč

Minulý týden jsem vás "strašil" povinným logováním...a zatím nic co :)? No, nebojte. Všechno bude, ale ještě drobnou chvíli to počká. Profily lezců se probudily ze spánku a pilně se na nich pracuje. Propojení s Lezec.cz už se taky rozběhne a vše brzo spatří světlo světa. Je to vele velký projekt :) a uvidí se, jak moc vás bude bavit. Mě baví ohromně už teď :)! Život do něj ale můžete vlít pouze vy...Maximálně možně mu pomůžu na svět a budu doufat v to, že se pak o něj postaráte...
Tak už brzo...Zde na Boulder.cz...Pokus o lezecký facebook...kroniku lezců...drbárnu...seznamku...přehled lezecké scény...každý, jak bude chtít...

 
Přidat komentář
Autor:  Pro vložení komentáře je nutné být přihlášen
Text:  

reklama