Adam Ondra

Byla otázka času, kdy vyzpovídám Adama. S ním by se dal dělat rozhovor pomalu každý týden, protože pokaždé když někam vyjede, tak se dějou věci. Navíc je to prostě bourák a má to v hlavě pěkně pohromadě :). Vůbec není jednoduchý pro něj naservírovat otázky a spíš, které vybrat, aby toho nebylo málo :). To smrdí ještě dalším pokecem někdy. Už teď mě napadají otázky na které jsem se měl zeptat. Grrr :) Tak příště a pojďte proběhnout tenhle pokec a třeba se dozvíte i něco nového...




Tak ani tebe nemine pár prvotních otázek :)
Výška, váha, bicák a odkud jsi?
185cm, 67kg za formy, až strašných 69kg za neformy, bicák myslím 34cm a jsem z Brna.

Kolik ti je?
22

Co a kde studuješ? 
Studuju Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor podnikový management. Jsem ve třeťáku.

A plány do budoucna? Kde bys chtěl po škole makat? 
Makat v práci po škole samozřejmě zatím nechci, makat chci hlavně na Kotelně a ve skalách. I když to je vlastně taky práce, ale ta mě nikdy neomrzí.

Hromadu základních otázek co většině lezců v rozhovorech dávám do tebe prát nebudu. Jsi dost provařená persona a průběh tvého lezeckého dětství je docela znám :). 
Jen připomenu, že máš ségru Kristýnu, která leze taky kruto přísně (Kudlanka 10+). 
Jak ji to leze poslední dobou? 
Buší seč může, ale shrnul bych to tak, že mírný nedostatek času a nepřízeň zdraví prstů způsobil, že toho nenahrabala tolik, kolik asi chtěla, ale však ona ta chamtivost určitě přijde a snad pošle i Kašpara prdět do deníku.

Neroste jí pupek :)?
Ani náhodou.

Narážím na to, že máš docela čerstvýho šváru Kalíška (desetplusky). Jak jemu to leze?
Ten má času ještě míň, že prý hodně práce nebo co, asi není ve své top formě, ale on se vrátí a to céčko uloupne, a bradka odpadne.

Neroste mu pupek :)?
Ani jemu ne... Jsme v té tučnosti Oliváči jen sami dva.

Tvůj táta (Bokula) je taky bomber a v předchozích letech se pustil do sběru osmáček. Pokračuje? Maká na sobě? 
Nevím, jestli lezení občasně o víkendech a práce do noci se dá nazvat makáním na sobě, ale leze mu to jako nikdy. Pár 8 francouzských letos poslal a jednu dokonce s plusem – Sámovku v Rudicích. K jejímu vylezení ovšem šel tvrdě do sebe a začal dokonce navštěvovat legendární brněnskou mučírnu a samozřejmě nejlepší stěnu pod sluncem Kotelnu.
No ty woe! Tak tady mi jaksi krapet uniká pěknej sumec do Přelezů týdne?! Jak to sakryš?! No to se teda s bonzováním polepši! :)
 
Kopeš ho do lezení a chystáš mu formu na příští rok? 
Von je špatnej svěřenec, na trénincích je velmi nepravidelný a obtížně přesvědčitelný :-) Navíc za jeho trenéra se považuje mamka!

No a mamka (Eva) s tebou procestovala skrz na skrz Evropu. Jezdíte ještě spolu na lezecké výlety?
Tak čas od času někam s našima jedem, ale málo. Naši si spíš jezdí do takovejch dovolenkovejch oblastí jako Kalymnos či Sicílie, kam se mnou nejezdii, páč to tam bylo lehký.

Tvoje mamča odvedla obří práci! Bylo neuvěřitelný, kde jste všude byli když jsi byl prcek a hlavně jak často jste vyjížděli. Klobouk dolů!
U cestování se zastavím. Od kdy jsi začal jezdit na zahraniční skály? 
Na prvních zahraničních skalách jsem byl někde ve Finale Ligure ve třech letech, ale fakt ani nevím, jestli jsem tam vůbec lezl. Další rok asi v Paklenici. Víc už si pamatuju první podzimní výjezd do Ospu v 6 letech. Pak přišlo Arco, Paklenica, Semáč, Jura. Od začátku se mi to v zahraničí líbilo víc, v Krasu se mi to moc nelíbilo a pro svůj první rozhovor v Montaně sem Stoupovi řekl, že je to v Krasu HNUSNÝ. To je vskutku skandální výrok, a asi jej do konce života neodčiním. Můžu říkat, že jsem byl mladej a blbej...

Zkus dát dohromady prvních pět let :). Určitě máš soupis kolik si během těch let nacestoval kilometrů. Statistika nuda je...má však cenné údaje :) A klidně dej dohromady i další roky...
No tak jak jsem psal, kilometry jako statistiku sem si nikdy nevedl, v prvních letech jsme na autě měli na tacháči třeba 30 000 ročně, později 60 000. Což máme asi doteď. 
1999 – Osp, tak 6a-6b na druhým
2000 – Osp, Paklenica, Jura, Semáč RP do 6c, TR 7a
2001 – Arco, Osp, Paklenica, Jura, Finale Ligure, nějaký Slovensko, tehdejší nej oblast Roviště (říkal sem si Kamýkář), OS do 7b+
2002 – Osp, Arco, Finale, Paklenica, Jura, OS do 7c+, RP 8A
2003 – Osp, Arco, Buoux, Chateauvert, Volx, Ceuse, Orpierre, Jura cesty 8a OS, 8a+ RP
2004 – Osp, Arco, Gorges du Tarn, Schleier Wasserfall, Claret, Seynes, St Leger, Sperlonga Jura, Kochel 8a+ OS, 8c RP
2005 – Osp, Arco, Castillon, Gorges du Loup, Castelbianco, Peillon, St Leger, Buoux, Jura, Gorges du Loup, Rodellar, La Turbie, Andonno 8b OS, 8c+ RP
2006 – Siurana, Montsant, Terradets, Santa Linya, Rodellar, Gorges du Loup, Arco, Osp, Jura 9a RP, 8b+ OS
2007 – Siurana, Montsant, Santa Linya, Montserrat, Ekvádor, Osp, Arco, Jura, Rätikon, Gorges du Loup, St Leger, Buoux, Pfalz 9a+ RP, 8c OS
2008 - Siurana, Montsant, Santa Linya, Margalef, Blue Mountains, Osp, Arco, Jura, Schleier Wassefall, Zillertal, Oetztak, Gorger du Loup, Valle di Aosta, Sardínie 9a+ RP, 8c OS
2009 - Siurana, Montsant, Santa Linya, Margalef, Oliana, Osp, Arco, Jura, Kronthal, Basel Jura, Čína, Sardínie, Kalymnos, Seynes, Malham Cove, Kilnsey, Enndstal, Karlstein 9a+/b RP, 8c OS
2010 – to už nedááám....
Hezky :)!


Malej Áda s větší ségrou :) To je NĚCO :)!!! 

Cestování máš od mala v krvi a je to v tobě zakodovaný. Najezdíš, nalítáš ročně hromady kilometrů. Je naprosto obdivuhodný, že ty někam jedeš / vrátíš se...něco doma poklidíš a už zase pálíš na druhou stranu světa :). Pořád tě to neunavuje?
Noo, je pruda lítat na závody do Číny. To je prostě děs, sedneš do letadla, dva dny tam nemáš co dělat, dostaneš občas sračku, pak to posereš a letíš zpátky. Nevidíš z Číny nic jinýho než špinavý město, nudnej hotel, a letiště. Jseš jet-lagged tam, vrátiš se a jseš znovu jet-lagged a ještě zeslábneš, protože sem v těch pitomých letadlech nikdy nenašel pořádnou lištu, na které by se dalo shybovat. Ale jinak to mám vesměs hrozně rád. A hlavně autem. Letadla moc nemusím, člověk si nemůže vzít vrtačku, osmery lezečky a tak dále. Auto pro mě je druhej domov, spí se mi v něm líp než doma a je to lepší než v hotelu. Samotný cestování bych řekl že je na pohodu, horší, když se do toho přidají další věci jako mnoho školy, Oliváč chce rozhovor, dopingovej kontrolor v šest ráno zvoní na dveře a takový věci.
No hrozně ti stěžuju život...:)

Objevuješ stále nové a nové oblasti. Kde sbíráš informace o top tajných oblastech? Posílají ti místňáci pozvánky? 
Joo, pozvánek vše různejch oblastí mám dost. Vypadá to skoro, jako kdyby všichni chtěli mít 9a, lépe 9b a nejlépe 9c právě u nich. Tak ale není to špatný. Vobčas v Itálií navrtaj cesty jen pro mě, já přijdu, vylezu a FA v kapse. Někde to naopak není tak jednoduchý, ale už mám síť známých na různých místech, tak mě občas vezmou do oblastí, který sou jinak cizákům zapovězený. Hodně pomáhá znát místní jazyk (Španělsko, Itálie). 

Byl jsi teď někdy v nějaké oblasti, která je zatím tajná a je perfektní? 
Tak doteď to byl třeba Mollans ve Francii, který se ale před pár měsíci konečně odtajnil a můj 9b přelez se mohl bez obav publikovat i včetně názvu oblasti. Pár tajných oblastí je samozřejmě v Arcu, v některých jsou projekty, že padá brada, ale sou to většinou spíš menší oblasti, kde je vesměs jen párt težkých cest a jinak nic.

Vyjmenuj top tři oblasti, které jsou pro tebe nějakým způsobem přelomové a srdcové. 
Tak důležitá oblast je pro mě určo Kras. Začínal jsem tam lézt, dělal jsem tam svoje první cesty, zanechal jsem tam asi už nějakou stopu a hlavně mě Kras strašně moc naučil. Stát na blbejch stupech, držtet blbý chyty a o čem jiným lezení vlastně je, že? Kras je pro mě taky domov, mám to tam rád.
Nej oblast pro mě je Flatanger. To je prostě boží kombinace, super cesty, moře projektů a boží projekty. A relativně OK podmínky v létě. Tady ještě pár dní rozhodně strávím.
Dalších oblastí je strašně moc a strávil sem v nich neskutečné množství času, ale žádná není taková srdcovka jako Flatanger nebo nedej bože Kras. Oliana, Siurana, Margalef, Ceuse, Rodellar – všechno super oblasti, ale po dvou týdnech mě to tam už sere. Možná Jura je mi ještě opravdu hodně blízká.

Potenciál Norska a Španělska je obrovský. Vždycky na zájezdech padají ty samé věty: "Kurňa tohle mít za barákem." anebo "To bych vyměnil za Srbsko..". :)
Máš to někdy podobně?
No počkej, Srbsko bych momentálně neměnil, mám tam pár projektů... Já si nestěžuju. I v 500km vzdálenosti od baráku toho mám dost na několik životů. To neznamená, že bych do těch vzdálenějších oblastí nejezdil, ale spíš chci říct, že omrzí jakákoliv oblast, když ji máš za barákem a lezeš tam pořád (vyjma Krasu a Flatangeru samozřejmě). Nejlepší a nejzábavnější je prostě lézt všude. Kdybych se mě rozhodnout, kde je to k bydlení co se týče lezení nej, tak nevím. Podívej se třeba na Chrise, bydlí v Katalánsku, má pár projektů a je linej jet kamkoliv jinam. Většinou leze pořád a dokola ten samej rozlez a pár pokusů ve svým projektu. Takže nebýt línej a cestovat je podle mě to nej. A doma mít kde trénovat, což v Brně je to super (vím, že si možná někteří ťukají na čelo, ale myslím to naprosto vážně – bydlet třeba v Innsbrucku, tréninkový podmínky jsou horší).


Rottame 8c OS Ceredo, Italie, Giampaolo Calza

Zmínil jsem schválně Srbsko...Sulke s Rešíkem tam načechrali nové směry a ty tam odškrtáváš projekty. Nejdřív vše na OS a teď 9a+! Prý se tam schovávají ještě těžší věci...
Je tam jeden projekt nachystanej, ale v podstatě sem to nezkoušel, ale 9b+ to bude... A další tři čtyři projekty okolo francouzské devítky, který nejsou očištěný.

Už jsi byl blízko přelezu?
Vůbec, jen sem ošahal chyty, když byla na prd podmínka.

Jak moc vidíš reálný, že by na tyhle bomby přijel někdo ze zahraničí? 
Žádná. Proč by to dělali? Všichni mají spoustu cest za barákem nebo jedou do Španělska. Možná nějací Poláci, kteří jsou na tom se skalama ještě hůř než my. A možná Megos, ten to ještě nemá tak daleko a je nadšenec, ale že by třeba někdo z Innsbrucku jel do Krasu? Ani je nehne. A že by Španěl jel do Krasu? Tak to už je úplně sci-fi, proč by cestou vynechal všechny ty mega cliffy ve Francii, Švajcu, Rakousku?
Protože by mohl poznat, jak je marnej :)

Potkat se v místní hospodě s Ramonem, Alexem nebo se Sharmou?
Tak leda když je někdo dokope přijet třeba na Mejcup a půjdou se tam na den podívat. Ale něco vážně zkoušet, to ne. Loni před Kranji jsem po Krasu povodil Sachiho Ammu. Od pohledu se mu líbila Perla Východu a Perlorodka. Ale měl restdej před závody, dali jsme jen Aerodrom 8+.

Jak je to s Vasilem :)? Není to nakonec opravdu první 9c na světě? 
No tak Vasil je prostě šlem, kterej asi už nikdy nepolezu, ale byl super zážitek a super zkušenost. Stačí motivace a člověk se kousne do čehokoliv. A radost byla naprosto srovnatelná s Durou Durou nebo Change. Myslím, že se stejně trochu moc přeceňiuje to, jak cesta vypadá. Já mám občas úplně tak super pocit po lezení nějakej kvaků v Krasu nebo kdekoliv jinde. I když to asi nikdo nikdy nepoleze, často to může být lepší pocit z lezení než 40metrová lajna ve Špáňu. Často mě jde spíš o nějaké mazané pohyby. A crux krok ve Vasilovi byla každopádně dobrá enigma. Dává se tam noha na stup na slepo, pro přelez sem si musel nařezávat lezečku na patě... Ale 9c to není, rozhodně ne.

A Teranova...8C+?
Něco jako Vasil, nikdo to nepoleze. Jen pokud by Martin nebo jinej Čech se do toho opřel. Ale je to určo nejtěžší boulder, co sem kdy vylez. A dost mi to sedí. Vasil a Terranova je Krasový lezení v nejultimátnější podobě. Smekavý chyty i stupy, a divný kroky.

Určení obtížnosti v těhle top stupních musí být hrozně těžký. Jsi jediný, kdo to přelezl a chtělo by to porovnání od dalších top lezců. Klasa se pak lépe usazuje. 
Je v Krase ještě potenciál na další pumelenice v devátém stupni? 
Potenciál se stále objevuje. Často už určitou oblast zavrhuji pro nedostatek potenciálu, ale pak stejně objevím chyty, kde sem myslel, že stopro nejsou.
Potenciál, o kterém vím je takový
Rudice – 9a a dvakrát 9a+? možná i víc
Holštejn – 9b+(c?) na Lidomorně a asi 9b na Vaňousech, 9a v Buči
Sloup – Jasná lajna v zatím zakázané části. Ale pod 9b to určo nepůjde.
Býčí – Potenciál na minimálně pět devítek. Jen mít víc času.
Fííííha :)

K 10a zbývá 9c a 9c+. Lomítka nepočítám :). Doposud si ročně jel stylem co rok to půl stupínek až stupeň nahoru. Letos si vsadil na závody a skalám moc nedával. Takže podle teorie bys 10a mohl zbombit do pár let...Uf :) Kde by taková cesta mohla vzniknout?
No najít takovou cestu je vlastně hrozně jednoduchý. Ale natrénovat na ni, abych na ni vůbec pomýšlel je ten problém. 10a je momentálně úplně mimo a pochybuju, že to já někdy vůbec vylezu. 9C ale si představit umím a ve vzdálenější budoucností možná 9c+.

A o čem taková cesta bude? Krátká úderná s mega bouldery nebo dlouhá darda s bouldery? 
Může to být kvak typu Vasil anebo 80metrovej maraton. Obtížnost se dá posouvat vytrvalostí nebo bouldrem, je to úplně jedno.

Už máš pro ní název :)?
Název většinou vymýšlím až po přelezu. 

Letošní rok jsi prozávodil a sezona dopadla nakonec výborně! Naložil jsi si hroznou porci a za cíl si dal být celkový vítěz světového poháru jak v boulderech, tak i na laně. Povedlo se to tak, že jsi stál na obou bednách! V boulderech na třetím a obtížnost jsi vyhrál! Takže spokojenost?
Ale tak nakonec jo. Vědět to na začátku sezony, asi bych byl spíš naštvanej, ale po celém vývoji sezony spokojenost je. Byl to větší mazec, než jsem myslel. S tolika závody je prostě nemožný být ve vrcholné formě na každý závod. Na začátku sezony sem smolně řešil přeschlou kůži a tu správnou formu sem chytil až na podzim. 

Jo jo ten začátek roku byl bohužel rozpačitý. Hodně jsi si stěžoval na kůži a možná i přetrénovanost. Taky teplotní podmínky během závodů nebyly nic moc. Muselo to být hrozně těžký na psychiku. 
Trénink byl hodně tvrdý a myslím, že v březnu a dubnu sem odvedl asi nejtvrdší a nejefektivnější trénink v životě. Bohužel sem si nedal pozor na kůži a nechal si ji přeschnout, takže před prvními závody jsem neměl možnost vyladit formu, a kůže mě pak trápila i dál na závodech. Ale bouldry nakonec kazili i ostatní, takže do Mnichova pořád byla naděje, kde jsem to ovšem grandiózně podělal a zbyly akorát oči pro pláč. Hodně mě třeba pomohl flash Jade v RMNP. To jsem se dal do pohody, když jsem viděl, že mám vlastně celkem formu.


Bouldr ve Vailu, foto Heiko Wilhelm

Který výsledek bylo nejtěžší zkousnout a ustát na další závod? 
Nejhorší byl Mnichov a potom Puurs, tři závody před koncem na obtížnost. Nedostal sem se ani do finále a s celým svěťákem to vypadalo dost bledě. Ale nakonec stačilo jen poslední dva závody vyhrát a přesně to se podařilo.

Neměl jsi chuť se na to vybodnout a jet si na skály :)?
Jo, v Puursu jo.

Největší soupeř na boulderech a v obtížnosti?
Honza Hojerů a JongWon Chon (Long John) na bouldrech. Gautier Večeřa a Kuba Šubrtů v obtížnosti.

Oni ovšem jedou pouze jednu disciplínu. Trénujou a odpočívají pouze na ní. Ty jsi valil obě a ještě stíhal lézt maxi prdy na skalách. Asi se budu opakovat, ale je to prostě úlet! :)
Vůbec nechápu jak to tělo zvládá, jak to hlava zvládá a hlavně jak to kůže na prstech zvládá! Musíš mít hroznou hrošici! :)
Tak na skalách to byla kromě 9b ve Francii spíše bída, ale spíš to bylo nedostatkem času a nepříliš dobrými podmínkami. Ale jak říkáš, bylo to náročný, mezi dubnem a srpnem nebyla delší pauza než dva týdny, a to toho moc nenatrénuješ. Zákonitě jsem tedy nebyl v takové formě, že bych je tam rozsekal... Kůže je v pohodě, kromě příliš tvrdé kůže na jaře funguje skvěle. Patxiho tréninkem se vybuduje kůže sama. Zní to zvláštně, ale je to tak. Stačí víc lézt a kůže bude lepší.


9b projekt v Jaen, Španělsko

Jak se o prsty a kůži staráš? Brousíš, mažeš? Čím :)? Prozraď tajné zbraně starých alchimistů...
Nic moc. Občas nějaký krém hojení, při tréninku jen na hydrataci, aby přiliš neztvrdla. Šmirglovat moc nemusím. Při stavu příiš suché kůže mám celej den rukavice, furt mažu a šmirgluju, ale moc to nepomáhá.

Co stříhání nehtů? To je taky věda přece...V ultra mega těžkých cestách / boulderech jsou kolikrát takový jeby, že to skoro ani přes kůži nejde. 
To je důležitý. Spíš delší nehty a zastříhávat rovně, ne dokulata.

V jakých lezečkách lezeš? A máš je nějak spešl upravovaný? Nebo skočíš k Hudymu do krámu a řekneš velikost :)?
Mám standardní lezky a používám jich dost. Podle cesty, skály i nálady (to možná nejčastěji). Na závodech lezu v Pythonech, protože sou ve všem tak nějak průměrný. Ostatní jsou v něčem excelentní, ale v určitých stupech selhávají. Například Solutiony pro mě absolutně selhávají v patě. Speedstery ve stropě. Venku lezu nejčastějí ve Speedstrech, je to v nich největší zábava, stačí jen tak šmatlat a užívat to lezení na plný pecky!

Podílíš se na vývoji lezek? Dodáváš nápady a rady, porady?
Posílaj mi prototypy, občas hodím nějakej koment, ale je nás hodně, takže nemám velkej vliv.

Zpátky k závodům...Líbilo se mi jak jsi říkal po Kranji, že nerad lezeš finále na začátku a pak sleduješ druhý lezce (kámoše) a přeješ jim, aby spadli pod tebou :). Je to soutěž a to tak prostě je :). Musí to být super nervy to takhle sledovat. Navíc finále v Kranji byl super nervák, protože se vše lámalo v jednom chytu. 
Jojo, je to děsný, radši jdu poslední, dolezu a vím, kolikátej jsem.

Vyplatilo se, že jsi do toho šel fakt na max a s krokem, kde už už jsi padal jsi se porval a dodal teč. Závody jsou těžký jak člověk neví, kde je to, kde se to láme a jak málo může stačit na bednu či na chvost...
No byl jsem tam, objímal tu strukturu a prostě sem věděl, že ten pitomej krok MUSÍM udělat. A s vypětím všech sil udělal. A měl jsem pravdu. Prostě jsem víc chtěl než ostatní...

Video s komentem finálové cesty najdete na Horyinfo

Na příští rok tedy závodně plánuješ pouze Mistrovství? 
Jojo, jen MS.

Tady máte jeden čerstvý video rozhovor s Ajdamem:

A budeš se věnovat skalám a tedy těžkým přelezům :). Jaký poměr budou bouldery a lano?
Lano, bouldry jen občas jako doplněk.

Co tě vlastně víc baví a motivuje? 
Baví mě víc lano. Nacvičovat boudry mě moc nebaví, neboť je to hrozně o podmínkách. Na nějaký bouldry máš jen pár dní v roce, kdy jsou podmínky optimální. Na laně máš těch ideálních dní víc.


Pecka cesta 8c onisght v Padaru, Arco. OS

Stupeň 9a+ na Flash. Jak moc to vidíš reálně? Máš tipy na cesty, které by takto šly? 
Jo, to si myslím, že reálný je. Jen těch cest je strašně málo, tak je třeba si je šetřit. Pár jich v hlavě mám, ale asi budou spíš softovější, takže to je stejně naprd vylézt první 9a+ na flash soft. Spíš by možná brzy šlo i nějaké to 9b, když ještě trochu potrénuju...

OS v boulderech...Kde myslíš, že je fakt strop? 
Tak OS v bouldrech moc nepočítám, bavíme se o flashi. 8C na flash by asi šlo, ale víme, není 8C jako 8C. Někdy je v tom prostě neskutečnej rozdíl. Practice of the Wild je podle mě flashnutelný, ale třeba Story (i když podle Marťase soft) je dost jiná liga na flash...

Jakoby "z ničeho nic" se objevil Alex Megos, který ti vyrval prvenství v 9a na OS. Věděl jsi o něm, že existuje :)? 
Jo, věděl. Dal třeba Pietru Muratu pár let předtím.

Alex je řekl bych tvůj pravý opak. Ty jsi vyrostl stylem hromada cest na skalách a minimální cílený trénink. Alex je naopak systematicky tréninkově vedený od jeho začátků lezení. Je to tak? 
Ale teď leze naopak jak já jsem vždy lezl. Hrne spoustu cest a nenacvičuje. A na onsight se vůbec nenacvičuje a mimo jeho neskutečného výkonu na Estado Critico má jedno 8c. A řekl bych, že mu ani onsighty moc nejdou.

Borců jako je Alex se teď zřejmě bude objevovat víc a víc. Bojíš se konkurence :)?
Jen ať s objeví. Jsem rád, když se moje cesty lezou. Chtěl bych, kdyby je třeba Alex aspoň zkusil :-)

Jaký lezecký vývoj je podle tebe nejlepší? Řekněme od 6 -8 let do 16 let? 
Do 14 let lézt lézt a hlavně na skalách, a potom začít i speciálněji trénovat.


Padaro, Arco

Co říkáš na objev letošního roku Kubu Konečného :)? Musím ho zmínit, protože to je teda taky kousek! V Krasu předvedl mega jízdu na Glutamonovi a Bubákovi. Pak v Ospu dvě céčka v rychlém sledu. Ten má velký potenciál, co :)? 
Jojo, je to super, že se vyloupl. A co je nejdůležitější, je to samorost, nedokopal mu tam prdel nějakej jeho trenér, ale dostal se tam, protože chtěl. Trénuje sám, protože chtěl. Hodně mi jeho způsob progrese připomíná Mrázu. Na 9a mu dávám maximálně rok a půl.
:) Taky to tak vidím. Takže Kubo! Sázíme na tebe :)

Jako jasně, že v tomhle věku ty už jsi bombil devětáčka, ale zase oba máte jiný přístup doma atd. Sleduješ top prcky ve světě? Ty jsi ukázal cestu, že to jde i v nízském věku a pro řadu prcků jsi velkým vzorem. Snaží se napodobit tvoje přelezy v 10 ti, v 11ti...Máš tipy na budoucí krutory?
Tak určitě nějací z nich budou krutí, o tom žádná a to je jenom dobře. Na druhou stranu je ale vcelku jedno, jestli lezou v 10letech 8a nebo 8b, důležitý že lezou, že je to baví a chtějí lézt, a to sami. A pokud je to opravdu baví, tak polezou za pár let hustě, o tom žádná. Ale kdo je do lezení tlačen, rodiči, trenéry, tak to nikdy nedopadne dobře. Myslím, že když někoho takového potkám, tak to dokážu poznat. Na mě udělal dojem Mirko Caballero. Ne vyloženě tím, jak lezl, ale způsobem, jak nadšeně si pobíhal po Magic Woodu. A ne že mu trenér nebo otec nalajnoval, že poleze toto. Ale to se bohužel děje často.

A co ta Ashima :)? To je teda taky dítě!
To jo, ona je to jedna z prvních, kdo jako všichni nemá jen silný prsty a nekonečnou vytrvalost, ale má i sílu v těle. Což já nemám dodneška...

Už jsem to psal i v jiných rozhovorech a ty jsi přesně ten lezecký případ, kdy s lezením jsi začal jako prcek (kolik jsi měřil?) a postupně jsi rostl a rostl až jsi vyrostl do čahouna. Jak jsi rostl tak s tebou šly cesty :). Vzpomínáš na cesty, které ti nešly kvůli výšce a pak jsi krapet povyrostl a už to šlo jak po másle? Tohle vám prostě hrozně závidím tenhle proces :)!
Jo, tak v Krase jich bylo dost. Spoustu devítek, jako třeba Epita, mi vůbec nešla, a v podstatě jsem ji vylezl až jako jednu z posledních cest v sektoru. Nebo třeba Němou barikádu 8a jsem vylezl až o rok později než Kašpárkův hrobeček 8b. Výšku když jsem začínal fakt nevím, ale pamatuju si, že v 8 letech, kdy jsem lezl 9- na OS, tak sem měřil něco málo pod 130cm.


Stránská foto Pavel Nesvadba

Ty sám jsi začal systematicky trénovat kdy? Jak jsi trénoval jako malý a jak se tvoje tréninkové metody měnily? 
Těžko říct co je systematicky a co ne. Nedá se říct, že bych se flákal. Od 6 let jsem lezl 4x nebo 5x týdně. A vždy na max. Úplně ze začátku s lanem, ale později hlavně na bouldrovkách. Dvě legendární brněnské bouldrovky ovlivnili můj progres – Freesport (Friťák) a Kotelna na Moravského náměstí (dnes přesunuta do úplně jiných prostor a vypadá úplně jinak, ale duch zůstává). Řekl bych, že do 14 let jsem trénoval hlavně bouldering, spoustu bouldrů za sebou s minimálním odpočinkem a za 2 hodiny byl totálně na hadry. Myslím, že to je základ, který by měl mít každý. Žádný postavený bouldry po barvách a zkoušet něco protlačit jednu oblinu, na trénink stačí jednoduchá deska s pár chytama jako síť chytů a vymýšlíš a mastíš jeden bouldr za druhým. V jednu dobu velmi často s Martinem Stráníkem (Noo Noo), který přišl do Brna na Gympl, se kterým to bylo brutálně motivační. Do toho velká spousta lezení na skalách, hlavně na onsight a na jakémkoliv materiálu. Na skalách často i po škole. Tak v 10letech jsem začal na stěně i kolečkovat, poté co se otevřelo Rajče, tak jsem chodil občas i na lano. Ale nijak sem trénink neperiodizoval, prostě sem furt lezl na max. S vážnějšíma cestama okolo 9.stupně francouzské sem začal trochu přemýšlet víc nad tréninkem, ale většinou to bylo tak, že když sem měl v hlavě cíl, tak sem prostě lezl víc, intenzivněji a déle. Až někdy v 17 letech přišel Campus board, což si myslím byl tak akorátní čas. Vyzrál jsem jako lezec, a bylo na čase posunout se dál silově.

Nějaký ten pátek trénink konzultuješ s Patxim a jedeš jeho systém. Pokračuješ v tom? Stal jsi se díky tomu double mistrem v loňském roce? 
V Přelezech si několikrát popisoval jak lezeš ikstý den (16tý???) v kuse :)! Opět nechápu NIC :)! Jako dovedu si představit lézt iks dní za sebou, ale rozhodně se strmě klesající výkonností...Jak to kurňa zvládáš???
S Patxim sem začal hlavně periodizovat trénink, a začal striktně rozlišovat období tréninku (akumulace či transformace) a vylaďování. V A a T se leze prostě nehorázný kvanta, většinou 4 dny v týdnu, pátek rest a so a ne skály či bouldrovka, ale letos už sme začali i vysazovat páteční rest a bušit i v pátek a o moc větší únavu sem necítil. V tomto období rozhodně nemám super formu, ale vytrénováváš tělo, 4-5 hodin tréninku denně, ve třech fázích. V tomto období jsem na skalách schopen vylézt max. 9a a možná 8b+/c onsight. Není až tak důležité, jak se ten den cítím, ať už se cítím úplně na prach a nebo docela dobře, je důležité dát do toho úplně všechno. V těchto období se střídají dny, kdy to je dobrý a kdy nemůžeš vstát z postele. Ale to už sem se naučil moc nevnímat, protože to není až tak důležitý. A po dvou letech tréninku s Patxim jsem na toto daleko odolnější a už mi přijde celkem normální trénovat tolik. A před závody pak už lezu méně, ráno třeba krátkej 20min kampus a odpoledne dvě cesty. Občas i dva dny rest, často třeba 1-1-1. Každej den se pak cítím lépe a lépe a na závodech ta forma potom vygraduje.


Ta správná energie...

Jaký trénink / odpočinek jsi si nyní po závodní sezóně naordinoval? Kdy a jak to zase pořádně rozjedeš?
Tak teď ještě těžím z formy z Kranje a už si budu tak popolízat, forma do půlky prosince vydrží, pak si dám pauzu a trénink po novém roce.

A kde vlastně nejvíc trénuješ? 
Trénuju nejvíc na Kotelně. Super tréninková stěnka, žádná komerce. Prostě moře chytů, všech možných značek, otevřeno 24/7 pro členy.


Cvičení na destičce v Arcu

Jak moc často zapojuješ lezení s lanem na umělé stěně do svého tréninku? 
Jen před závody, občas chodím na Hudy stěnu, kde mi bylo dovoleno si postavit 9b, tak to si jdu před závody zkusit. Ale padám v půlce... Třeba to někdy i vylezu, teď konečně snad bude podmínka.

Tvoje partnerka je Ivča (Vejmolová) a ta teda jde nahoru jako hrom! Je to i tím, že jsi po jejím boku? Trénujete spolu? 
To jo, je rozjetá jak vlak! Dělá mi radost a je to super motivační. Když se pak nám oběma zadaří, je pak radost ještě větší, jako třeba teď v Ležéru. Nevím, jestli se to dá nazvat společným tréninkem, ale samozřejmě jsme spolu často na stěně, ale nejsme tréninkoví parťáci v pravém slova smyslu. Jejím trenérem ale nejsem a asi by to nedělalo ve vztahu dobrotu. A zásluhy bych si rozhodně nechtěl přivlastňovat, je prostě dobrá, protože buší a chce a baví ji to. A mě s ní taky. Je to super.



Existuje něco v čem tě přeleze nebo vyškolí :)?
Tak ve výměnách na špatně prolomitelných chytech, takové to piánko. No a pak rozhodně nedokážu vyklepávat na chytech, kde ona :-)

No a ještě pár otázek o skalách.
Co více délky příští rok? Máš něco v plánu? Je to směr budoucnosti na těžké věci?
Jedu na podzim do Yosemit, ale jinak sportovky. Na jaře nahrabat trochu 9b a pak se do něčeho pořádně zavěsit. No asi víme kde, že?

Ví se o tvém záměru na jednu cestu, kterou bys chtěl zkusit v jednom dni :). Prozradíš o tom krapet víc?
Dawn Wall. Jasně, že to je cesta, která mě nepřekvapivě přitahuje. Plán na podzim je si ji aspoň zkusit, nacvičit a vylézt za více dní, ale v dlouhodobém horizontu, i klidně za 10 let, bych těch 30 délek chtěl vysmažit za 24h. 

No řeknu ti, že s tebou dělat rozhovor je brutál těžký :) Nahrnul bych na tebe iks desítek dalších otázek a nebralo by to konce. Tak třeba dáme druhý kolo :) Tady bych to pro tentokrát utnul a ještě pár klasik na závěr.
Tvoje představa o ideálním lezeckým dnu :)?
Každej den ve skalách je dobrej, když se jde dolů ze skal s pocitem, že to byl prostě dobrej den. A v poslední době tak dolů ze skal s Ivčou chodíme. A ingredience k tomuto dobrému dni sou různé, to se nedá popsat. Kdyby byl každej den ideální, byla by to pěkná nuda. 

Lezecké vzory?
Güllich, jako mega idol Mráza.

Koho bys doporučil na rozhovor? 
(jestli už někteří z těchto byli, tak promiňte) Svišť, Vlk, Oliváč, Foxík, Tomajda, Hudy, Vojta máma.

Díky moc za pokec :). Obávám se, že tě ale ještě v nedaleké budoucnosti budu opět otravovat s nějakejma otázkama :)))

No a to je endelemendele přátelé...
Rozhovory jsou každé pondělí a hromadí se TADY a každou středu najdete Přelezy týdne, které se pak kupí ZDE 
Mějte se parádně a někde čáó :)
Oliváč

Jo a rád bych vyzdvihl super práci na (nejen) lezeckém webu Emontana.cz! Velká paráda a radost na to koukat. 
Nyní je tam k vidění / přečtení pokec se Stráňasema a z minulého týdne článek o bombení Adama na Srbsku.