Andrej Chrastina

S Endrůem jsme už třetí týden v RRG a máme se prima. Bylo nad slunce jasné, že ho rozhovor nemůže minout a byla jen otázka času, který z rest dejů tomu dáme krapet více. Stalo se. Otázky byly vrženy a odpovědi zapsány. Takže náš společný výplod si můžete proběhnout v následujícím textu.
Kamán end indžoj máj frénds :).



 

Klasika na začátek tě taky nemine :). Kolik ti je, výška, váha,bicák?
42, 170; odhad +/-60 ale nevážím se, a tady v Redu jsem určitě trochu zhubnul. Nezajíma mě kolik bicák má, ale jak je silný.

Jsi ze Slovenska…Máš vlastně český občanství nebo jak to vlastně máš?
Raz si Slovák, navždy Slovák… ale možno budem časom Čechoslovák...

Jak dlouho už žiješ v Čechách?
Od 1994, ale už aj předtím som žil dlhšie na Morave :).

Ty jsi procestoval celou republiku co? Tak v kterých městech jsi všude byl než jsi zakotvil v Praze?
Ostravsko, Poděbrady.

Musím se zeptat na tvoje začátky. To prostě jinak nejde :)
Takže kdy, kde a s kým?
V prvním ročníku na střední (asi 87) v Žiline a sám.

Kdy tě to chytlo naplno? 
Myslím že hned.

Co jsi dělal před tím za sporty? Basket :)?
V dětství hlavně ski. Ale docela dlouho jsem dělal taky judo (běhal jsem v propoceném kimonu po Tufim), a taky jsem občas plaval a hrál kuličky.

Máš sourozence? Lezou?
Po mně naši měli ještě ségru a bráchu. Oba lezli než začli chodit. Bráchu to občas ještě drží. Je to horal.

Okolo Žiliny je celá řada top slovenských oblastí. Súlov, Manín…Višňové…Předpokládám, že tam jsi začínal…
Začínal jsem v Porúbke a na „Múriku“ – zeď kolem Budatínskeho zámku v Žilině. Súľov je srdcovka a Manín klasika. Vo Višni jsem byl taky, v době kdy v jeskyni nebylo nic kromě jednoho nalepeného chytu a dvou nýtů.



Vzpomeneš si na svojí první desetmínu? Nebo osmáčko?
Ne. Asi něco v Súľově.

V Brně pak Moravský Kras. Kolik jsi toho tam polezl?
V Krase moc ne.. Hradní Spára mi nejdříve šla, pak zas ne. Evoluce na druhý. … je to dávno, ale je to zábavně slizké vápno.

Kdy a kde jsi seznámil s Tufim? Byl jsi jeden z prvních, který rozjel tréninkovou kudlu a jel podle předepsaného scénáře. Jak to šlo a jak tě to posunulo?
Tufi byl můj guru hned od začátku, co jsem začal lézt. Přihlásil jsem se do oddílu, tam mě dostal na starosti „cvičitel“ Jožko Horniš a Tufi byl jeho dobrý kámoš. Tak mi napsal jako 15-ti letému uchu komplet trénink na skoro rok dopředu. On v té době ležel v nemocnici a tak to byl fakt super elaborát na 5-6 A4 stránek drobným písmem!  Určitě mě to posunulo vpřed a docela mi to šlo, na začátku to vždy jde.

Jak dlouho jsi to vydržel a jak trénoval potom?
Trénování mě drží dodnes a trénuji různě. Stále se snažím najít nové knihy o trg a pak to na sobě zkouším.

Co jsi vybádal, že na tebe nejvíce funguje?
Na hrubou sílu jsem kdysi chodil do posilovny. Ale u toho trvá dost dlouho to dostat do lezení. Nelepší je pro mě trénovat lezením plus doma visy, shyby. V poslední době mě moc oslovilo cvičení „jádra“. Tam cítím progres v těle.

A jaký cyklus držíš?
Ideální se mi jeví 3x6 týdnů (objem, max, silvytrvalost)  

Který experiment považuješ za slepou uličku?
Žádný experiment, co jsem na sobě udělal bych nenazval slepou uličkou. Jen si myslím, že hodně lidí si myslí, že trénuje, ale oni jen prostě lezou. Tréning musí mít strukturu, musí vést ku šokování těla.

Když jsi na skalách, tak jak se nejlépe připravíš na přelez? Kolik dní před tím odpočíváš? Jak předtím bušíš?
Snažím se den „před skálama“ nelézt. Jinak jedu podle fáze kde právě jsem. Snažím se vybírat podle toho i charakter cest, ale ne vždy to jde.

Cítíš formu před přelezem?
Formu cítím když je, ale jistotu bohužel ne…



Ty prej vůbec nedostáváš bandasky :)! Tak to mi řekni jak to?! Nebo respektive to je dobře přece ne?
To je špatně. Jedná se o silovou vytrvalost a lezení v laktátu. Já prostě jedu s aerobní vytrvalostí a když začne přituhovat tak spustím maximálku, se kterou vyhrnu tak 8-10 kroků. Když pak nevyklepu, tak končím. Naštěstí jsou cesty na písku přesně takhle stavěné. Omajda – boulder – rest a omajda a tak dokola podle délky cesty.

Budeš na nich makat? Jak?
Jasná voda na Tvůj mlýn – kolečkama.
To není žádnej můj mlejn přece :)!

Jak zhruba vidíš lezecké plánování následujících řekněme třech měsíců?
Listopad udržovačka a v ideálním případě se někam na pár dní dostat na zúročení tohoto měsíce. A Pak od prosince 3x6týdnů.

Boulderuješ a lezeš s lanem převážně na písku. Kdy jsi poprvé přičichnul k boulderingu a kdy vylezl první lajnu na písku?
Na písek do Ádru jsem se dostal hned ve svých lezeckých začátcích. Ale to jsem lezl jen na druhým konci. Po pár letech jsem s kámošem vyjel sám do Teplic a to už bylo poctivé lezení. V porovnání s tím, jak byly v té době odjištěné cesty na Súlově nám to připadalo relativně bezpečné, jen se nezakládalo železo ale smyčky. Bouldering se na Slovensku nazýval „liepanie“ a aj tomu jsem se věnoval hned od začátku.

Už na Slovensku jsi lezl morálové cesty. S kým jsi získával lezeckou jistotu a kdo ti chytal první pády?
Když jsem začínal, tak byla většina cest morálových. Myslím, že na Súlově ještě víc, než na písku. A tak když tam chtěl člověk lézt, tak mu nic jiného nezbylo. Co se týče lezení morálových  cest, tak tam mi nejvíc ukázal a naučil vo-co-gou Miro Piala. Když se budeme bavit o získávání jistoty a síly, tak mi hodně ukázal silokrutor Ičo Kolár. 

Písek je parádní, ale s tvojí výškou musíš hodně zarvat a vymýšlet jiné programy. Jsou nějaké cesty, které jsou pro tebe zabité?
Určitě – ano - určitě se najdou.



No a naopak jsi vylezl cesty jako Akumulátor, THC a dokonce i Smrt s celerem, která má kruto přísnej skok z malých lišt. To mi řekni jak jsi to sakra skočil :)?
Poprvé jsem to skočil myslím levou, ale pak jsem to skákal pravou. Nebo to bylo naopak. Určitě to nebyl můj nejtěžší skok. Zábavný je např. v Planetě opic, ale dobrý byl i na vršku Neuropatologa.. prostě já si na skalách se svou výškou skoky vždy najdu.

Jakých jiných cest na písku si vážíš?
Vážím si v podstatě všech cest, ale asi nejvíce těch, které jsem ještě nevylezl. 

Co morálovky? Spáry?
Morálovky jsou super cesty. V nich nejde jen o sílu či techniku, ale naučíš se v nich hodně o sobě samém. Já se hrozně bojím a asi proto mě tak přitahují. Zároveň si myslím, že v budoucnu budou vznikat další morálovky i ve vysokých stupních obtížnosti. Je to logické, když bude např. Adámek chtít udělat těžkou cestu, kterou po něm hned tak někdo nezopakuje, tak tomu „jen“ přidá odlezy a hned je to o level víc. A když to bude v převisu, tak to ani s horním nenacvičíš..
 Spáry jsou samostatná disciplína. Když je chceš lézt, tak jich musíš minimálně několik stovek metrů vylézt, aby člověk věděl co a jak a hlavně posílit ty správné svaly, hlavně do širočin.

Patříš ke skupině lidí co na písku bouchají cesty a jsi kolikrát i přivolaný na dodělávku směrů. Dělal jsi třeba Poctivou robotu v Labáku a to je přísná cesta. Ještě se tam nakonec něco vylámalo. Jaký další cesty jsi bouchal odspodu?
Na písku se bouchá JEN odspodu. Poctivou Robotu jsem taky jenom pomohl Ríšovi Litochlebovi dodělat. Takhle jsem přicmrndával Tomajdovi u hodně cest, přesný počet nevím, ale kolem dvacky jich určitě bude. Abych něco jmenoval, tak si vyzkoušej „United Colours“ na Protěžovku (trochu definovaná varianta cesty „Black & White“ s lezením přes THC), nebo lištovací „Extra Virgin“ na Labskou Pannu co jsem vrtnul s Lahvim.

Co je to co tě na písku přitahaje?
Že jsou tam cesty, které mají i „třetí“ – psychický rozměr.



Které pískovcové oblasti jsou pro tebe top?
Všechny jsou super, každá je trochu jiná a jsou top.

Sdílíš názor Spilkina, že by bylo super mít oblasti blízko Prahy odjištěné a bejby friendly.
Klidně budu souhlasit s tím, že by to bylo super. Ale je totální nesmysl dojišťovat stávající cesty a jsem zásadně proti tomu.

No a nepřijde ti občas krapet nefér když někdo, kdo dobře leze vyšponuje jištění brutál vysoko a ten pro koho je to strop lezení má prostě smolíka?
Ne, nepřijde. Na některé cesty si musíš holt počkat a dospět do nich..

Sobecký je to dost, ne? :) Anebo když se jištění osadí s iksrát posunovaného háčku…? To je taky pak velká zábavička pro přelezce :)
Zábavička to je, nebo si do ni musíš vzít šáhlo..

Labák, Ádr a Teplice nabízejí hromadu těžkýho lezení. Jaký cesty tam máš v hledáčku?
Zajímá mě tam úplně každá nad Xa co jsem ještě nevylezl.

Co nové směry. Asi neprozradíš, kde přesně, ale jsou lajny co tě lákají?
Jo jo, jsou takové.

Mg písek :).Pojď píchnout do hnízda. Kde jo a kde ne?
Vůbec ne na Hrubici, proto tam nelezu. Pak v klasických cestách v Ádru a Teplicích. Jinak si myslím, že je to v pohodě. Navíc na jaře je 99% cest opět úplně čistých.

Co máš na písku nejraději oproti jiným skalám / materiálům.
Na písku mám nejradši to, že je to písek.. vždy jiný. A výše zmíněná potřeba morálu.

Je písek tvůj nej matroš? Nebo co máš rád?
Je to top, ale mám rád lezení na všem.

Na vápně jsi se probil s lanem do béplusek, ale je jasný, že kdybys měl příležitost být víc na skalách, tak tam pošleš jinčí dardy. Motivují tě těžký věci na vápně? Jaký charakter?
Pro mě osobně byl i Akumulátor a THC b+. Asi by mě motivovaly, nějak jsem se nad tím zatím nezamýšlel.. ani nad tím charakterem… Pouze prozradím, že mě hodně zaujaly vícedélky.



Ty jsi k vícedélkám čuchnul kdy?
Ve věku 18-19 jsem byl pár krát (čili 2x) v Tatrách. Pak jsem jel s Dinem Kuráňem na výjezd organizovaný Igorem Kollerem. Pak jsem byl ještě s Milanem Beniánkem, Filousem Š. a Žofinem v Ratikonu, to bylo dávno.. No a teď mě to tak nějak opět začalo zajímat.

Kde jsi už letos něco naběhal a jaké byly první pocity z celého zájezdu?
Letos jsem se doopravdy pěkně naběhal. Na dvou krátkých výletech s Bambusem jsem zjistil, jak mám slabé nohy! Přestal jsem proto doma jezdit výtahem. A TRX mi taky pomáhá. Pocity jsou parádní, když jseš zpátky u auta a v teple.

Je Bambus dobrý průvodce :)? Dá se mu stačit?
Je to parádní průvodce a lezec. Strašně moc jsem se od něj naučil, co a jak ve stěně. Nástup s ním stíhám pouze první den. Pak jsem odrovnaný.




Letos už asi žádný nestihneš. Nebo jo?
Letos už nic.

A co zimní lezení? Láká tě to? Lezl jsi v zimních horách?
Nelezl a zatím mě to nijak neláká.

Zima se přehoupne a bude zase na vícedélky vhodné období. Kam tě to potáhne? Kde vidíš svoje projekty a co tě nejvíce láká?
Chtěl bych do Rakous. Vápno v Keisru a Steinplatte, taky Zillertall.

A co tě na vícedélkách vlastně láká :)?
Nevím. Asi ta dřina, nejistota, strach a následné vykoupení. Věřit tomu druhému a sám sobě. Ten vzduch kolem, jak nabíráš výšku.. je to prostě jiné.

V čem lezeš a jaký materiál používáš?
Ocún. Lezky Ozony mi sedí nejvíc. Sedák Ego, lano Tendon nebo Edelrid, super byl Mammut.

Všichni víme, že lišta je tvůj kánoš :). Tak prozraď svůj recept na kruto svěráky malých potvor…
Myslím, že je to tím, jak jsem ve svých začátcích traverzoval kilometry na „múriku“.

Určitě máš naviseno spousty metrů :). Na čem konkrétně a co má podle tebe největší efekt?
Čistě pro přesnost, mám z posledních cca 5let navisené hodiny a ne metry. Puntičkáři :) Visel jsem asi na 10ti různých lištách, každá má něco do sebe. Efekt se dostaví vždy, když to člověk poctivě dělá alespoň měsíc 2-4x týdně. Jak viset závisí na pokročilosti lezce a hlavně na tom, co chce posílit. To je snad jasné.



Máš přečtenou hromadu knih o trénování a sám bys mohl dělat trenéra a sestavovat plány. Lákalo by tě to?
Možná ano…

Máš nějaké svěřence?
Myslím, že v tento moment ne. Zatím.

Jseš průkopník boulderingu v ČR. Vylezeny máš bouldery za 8A a v zahraničí za aplus. Opět je zde jen otázka bytí více na skalách a houpaly by se i tvrdší skalpy. Vrátíš se ještě víc k boulderingu na skalách?
Ano, maximálně jsem dal 8A+ doma i venku. Žádné B jsem pořádně nezkoušel.
Možná se vrátím, ale v nejbližší době to nemám v plánu.

Co rodina a práce? Máš dvě malé krásné holky. Kolik jim je?
Mám rodinu i práci a mám je moc rád. Lezení taky. Bereničce je 9, Sofince 5.

Berenika už je malý velký lezec a docela tě, minimálně co se týče teorie, docela školí, ne? :) No, tati! Magnésium je zde zakázané :)!
Přesně tak, Berča je učenlivá a dodržuje pravidla, které jsi ji a další lezčata na lezeckém táboře Ty sám naučil To snad nebylo ode mě :)!. Ale ta storka v Ádru byla trošku jinak: „Tati, tyhle skaly jsou pískovec? Proč pak používáš to magnézium, když se tady nesmí..?“ Docela jsme na ni s Bambusem valili oči.

Co Sofča? Poleze taky? A vůbec vedeš je / povedeš je k lezení?
Všechny tři moje holky lezou. Nikam je nevedu, lezení je součástí mého života a oni ho žijí se mnou. Jak to bude v budoucnu, je jen na nich.



S prckama jde lezení stranou a nastupují jiné povinnosti. Přesto se povedlo urvat a jsme teď měsíc na skalách. Jak tě to tady baví :)?
Baví rybu voda?

Asi blbá otázka co :)?
Mohla být i blbější. Ale už se těším na své holky.. i když po týdnu doma bych se klidně vrátil zpět.

Oblastí je tady moře a cest ještě víc. Ty už jsi tady podruhé a co bys doporučil?
Pokud má člověk rád silové sportovní lezení, tak je v RRG na správném místě. Každá oblast je trošku jiná a doporučit jen některou nejde. Jediné, co mě tady nebaví, jsou cesty s huekama (veliké díry),  kam Amíci zalézají, a klidně v nich leží i půl hodiny.

V čem je tenhle písek jinej oproti tomu co máme v ČR?
It’s really very hard and solid sandstone here in Red. To co tady stojí a po čem se leze je i u nás, jen u nás se na to dá jen koukat a tady to prostě drží po kupě. Navíc tak brutální převisy s madlama asi nejsou nikde na světě.

Je zde hromada neosazených směrů a podél bomba skal jim na těsno rostou stromy :)! Co bys jim na to řekl?
Asi nic.

Bylo by super tady vybouchat nějakou cestu odspodu. Máš sebou kovárnu?
Nemám.

A příště bereš :)?
Myslím, že ne, že by mi stačilo vzít si strojky a jít se vybát do jejich trad routes, kterých tady mají taky spoustu.

Jsi jeden z hlavních výrobců chytů. Firma AIX je světoznámá a vaše chyty jsou fakt parádní.
Kdy jsi značku založil a jak šel její vývoj?
Založil jsem ji v 96, a její vývoj stále pokračuje.

Proč jsi se přejmenoval z A9 na AIX?
Správně bys měl napsat „a.9“. Přejmenoval jsem to hlavně kvůli dalším značkám, které vznikly sice později, ale byly silnější – hlavně italská móda E9, ale taky podznačka North Face A7 a taky Ben Moon si vytvořil S7 než se přejmenoval na „moon“.

Kvízová otázka pro čtenáře. Co AIX znamená :)?

Vývoj začal na pískovcových chytech a nyní se leje z čeho?
Začal jsem s kompozitní směsí na bázi epoxidu. Poměr směsi epoxidu k písku byl cirka 1:10, docela makačka to napěchovat do formy. Přechod na polyester výrazně urychlil produkci. Budoucnost je v polyuretanu. Jen se musí ještě zamakat na oděruodolnosti.

Vaše struktury zachvátily svět. Děláte jak dřevěné, tak i laminátové. Laminátový jsou docela unikát ne? Golf je prostě boží.
Myslím, že náš laminát není žádný unikát. Ale souhlasím, že AIX Golf je boží dílo :)



Jakým směrem se budou ubírat chyty do budoucna? Co EU normy?
To je tajemství a to nesmím prozradit. EU normy jsou na pytel… řeší se to dlouho, hlavně v DE a teď platná norma se možná přitvrdí. Ale to se uvidí.

A co 3D tiskárny? Nebojíš se toho, že si za chvíli stěny budou tisknout chyty samy?
To závisí právě na té normě. Současný materiál co vím, tak nemá vyhovující parametry. Ale na modely se 3D tisk samozřejmě používá. Stejně je rukama vytvořené dílo stále nejvíc.

Jinak musím ještě zmínit, že jsme spolu založili Boulder Bar V jámě. Ale majitel barák prodal a pak se naše cesty rozešli. Jak vzpomínáš na tu dobu?
Ta doba byla slovy Toma Mrázy „1.000“! Někdy nechápu, jak jsme to mohli přežít, o zdraví ani nemluvím. Jsem šťastný, že jsem měl možnost být v centru tak koncentrované energie a zapálení pro věc. Ty a BB v Jámě jste kus mého života, který mi strašně moc dal. V podstatě tím žiju dodnes.

Pro mě to byla taky neuvěřitelná doba a nezapomenutelné chvíle :)

Stěn jsi postavil taky několik. Je stavba stěn to co tě motivuje? Minimálně jejich návrhy? Všechno co je v současném BB je z vaší projekce.
Spíše baví, než motivuje. Někdy víc, jindy míň. Na návrhu stěn je hlavní funkčnost – využít prostor na maximum. Udělat dobrý návrh chce svůj čas. A pak je taky otázkou „směr“ stěny - pro koho a proč. Taky se mění a vyvíjí trendy, materiály a možnosti. Vždy se snažím navrhnout stěnu tak, abych na ní sám chtěl lézt.

A pojďme ještě na lezení :).
Bouldering nebo lezení s lanem? Co tě bere více?
Bouldering s lanem přece, ten je nejvíc. A nejlépe, když je někde v páté délce.

Kterou oblast bys rád navštívil? A kdy myslíš, že se po tomhle výletu zase vydáš na skály?
Svět je veliký. Důležitější než kam, tak je pro mě s kým. Musí tam být hlavně pohoda, jinak to je „vo ničem“. Snad mě Leonka s Tebou ještě někam pustí a čím dřív, tím líp. Bylo by dobré zúročit zde nabombenou formu.

Co příští rok? Jaké máš plány? Dá se s prckami vůbec plánovat?
Holky vyžadují stále více rodičovského času.. ale to je součást života a já jsem moc rád, že je mám. Detailní plán nemám, ale rád bych se víc pověnoval vícedélkám. Ale to se uvidí, jestli něco dopadne.

Vzory a motory?
Vysloveně vzor nemám. Motivaci nacházím ve skalách velice lehce.

Co by jsi doporučil začínajícím lezcům, pískařům, spárařům, bušmenům :)?
Že všechno chce svůj čas.



Zmínil jsi, že jsi byl zraněný. Co přesně se stalo a dalo se tomu předejít?
11.11.2011 jsem v Blave ve Vertigu smeknul při přípravě high-ballu a spadnul mezi matrace. Co se stalo stalo se.. tříštivá zlomenina talusu na levé noze.

Jak dlouho jsi byl lezecky „out“?
Myslím, že sádru mi Filous Hebelka sundal po 6ti týdnech a pak jsem hodně rychle začal lézt s Raďousem na jeho tehdy novém FreeSolu. Bez došlapu byla noha skoro 3 měsíce.

Návrat trval jak dlouho?
Takže na jaře jsem už zase lezl. Jen jsem nesměl bouldrovat. V podstatě už nebouldruji.

Koho by jsi doporučil na příští rozhovor?
Hudyho, nebo Tufiho. Nebo Prcase, a co tak Špeka. Pak jsou tady Děti Ráje – Honzík Stříbrný, Šakal nebo Cicva s Cubou. Všechno krutý lezci. A nechápu, proč jsi ještě nevyzpovídal Tomajdu.
Hehe, ty bys mě rozesmál :). Udělej tohle a udělej tamto...:) Nebuj nic. Všechno má svůj čas a na všechny se třese klávesnice...

Mám tady pochystané ještě otázky od Jirouse :) Tak se na ně vrhneme...
Co tvoje holky, budem je vídat na skalách?
To závisí hlavně na nich. Ale Berču to baví a Sofča si zatím jen hraje.

Kolik za rok stihneš víc než pětidenních výjezdů do skal?
Některý rok ani jeden.

Jak tvoje výjezdy bere rodina?
Myslím, že jako součást mého života, ale asi by ses měl spíš zeptat holek.



Stále se lezecky striktně pohybuješ pouze na písku? - proč?
Po úrazu jsem se zamyslel nad tím, co mě baví a dospěl jsem k tomu, že písek je to co chci nejvíc. A tak jsem 3 roky nešáhl na nic jiného (jedinou výjimkou byl Súľov). Ale letos jsem byl už i na vápně a moc se těším do Zillertallu na žulu.

Jakým způsobem si rozděluješ priority k vyřízení v praci?
Hmm.. záludná otázka, kterou nechám bez odpovědi.

Omezuješ se nějak v jídelníčku?
Ano, nejím špek. A nejsem schopný polknout mastné maso. Jinak jím asi všechno.

A aby toho nebylo máááálo, tak ještě přidávám zopár otázek od Jiřika El...nebo snad Ká? No to je jedno :). Prostě Lautnič taky na Andreje něco nahodil. Tak tumáte...

Andrejku tak mě by zajímalo, jak to dšláš, že chodíš poslední z hospody a druhý den lezeš jako d´ábel?
No, za mládí jsem to doopravdy párkrát takhle provedl, ale s věkem se odbourávání alkoholu bohužel zhoršuje. A jako ďábel se snažím lézt i za střízliva.

Jeden fenomenalní lezec jednou prohlásil. No kluci sílu máte, to je vidět. Techniku taky máte, to je taky vidět, ale vylízt to nemůžete, to asi neumíte lízt. Kdo to byl?
Že by Hudy?

Tím mířím k tvému lezeckému stylu, který je podle mě originalní a ojedinělý. Jaká k němu vedla cesta? Okoukavas finticky jinych lezcu a prizpusobujes si je k obrazu svemu, nebo to jde ciste z tebe?
Ty vole, to jsou fakt perly, ty Tvé otázky! To muselo dát fakt práci, vymyslet něco takového! Můj styl je originální a ojedinělý! To je úlet. Ale popravdě, ta cesta byla trnitá a stále se s tím peru. Neustále okukuji ty vaše fintičky a jak mi to moc nejde, tak z toho vzniknul ten můj styl, který jde ze mně dost čistě.

Jsi znamý jako sportovní lezec, máš za sebou spoustu závodů, byl jsi v repre a přesto se z tebe stal spíš pískař. Čím to, že tě člověk do Jury nedostane?
Odpověď jsem dal již Olívii v dotazech, takže tam si to přečti, opakovat se nebudu. A do té Jury se s vámi Jurášema taky někdy dostanu, neboj nic. 

No dobře a kdy vylezeš 9a?
Teď si nejsem jistý, jestli jsem pochopil otázku a tak ji raději nechám bez odpovědi.
Měj se fajn a good climb!

No a to by bylo. Dlouhý? Furt nebulte. Dyť to nemusíte zhltnout hned. Nechte si taky něco na jiný den. Anebo naopak že je to krátký? Tak přidejte ruku k rozhovorskýmu dílu. Pořád brečím, že chci parťáka na rozhovory a nikdo se moc nehrne :) Mám co jsem si zasel...Hlavně, že to roste :). Ale stále věřím, že někde leží reportér s velkým eR, který se do lezeckého dění víc pustí a rozjede kudlu s kterou mu moc rád pomůžu. Boulder.cz má ambice stát se lezeckým periodikem, ale v jednom to prostě nejde :). Máte-li chuť se víc do dění zapojit, tak mi napište. Myšlenky, nápady, vize...to do vás naleju asi příště :) 
Azylový pobyt v Redu se nám krátí a už brzo se s pár z vás setkáme.
Těšíme se :)!
Držte se
Oliváč, Jirous, Jíra El :) a Andrey