Boulder girl Monika Kuhn-Gaberová

Představovat Momo není potřeba. Umí na laně i bez lana a taky i s cepošema. Jo a potkany, tak ty má taky pěkně vycepovaný. Poslouchají na slovo a chodí u nohy :) No...to je co! I aport vám přinesou a někdy i kus něčeho z motoru :)
Pondělní rozhovor je připravený a třese se na vaše kukadla. Pořádně promrkat, přimhouřit, lehce se nadechnout a jdeme na to.




Předpokládám, že čteš rozhovory na Boulder.cz :)? Pokud ano, tak už jistě víš, že jedna z prvních otázek je...
Kolik ti je, odkud jsi a kde momentálně bydlíš?
Je mi 22 let a pocházím z Vrchlabí. Bydlím ve Vrchlabí a na půl v Pardubicích.

Co vlastně děláš? Co tě živí a kde?
Studuji vysokou školu v Pardubicích - obor zdravotnický záchranář, letos už poslední rok. Jinak mám sem tam brigádu v nemocnici, ale převážně mě ještě živí rodiče.

Na Lezci jsem dohledal pokec s tebou, který dělala Simča v roce 2012  a rozhovor z roku 2011. Co se všechno za ty dva tři roky změnilo? Chodíš ještě do školy? Nebo už pracuješ?
Změnilo se toho docela hodně. Tím, že jsem začala chodit do Pardubic na vejšku, jsem se musela osamostatnit a začít se o sebe starat sama- takovej životní úvod do reality...Ze začátku to bylo dost těžký a hodně se mi stýskalo po domově, ale už jsem si zvykla a je to lepší. A s tou prací jak jsem říkala, tak mám akorát brigádu na ARU jako sanitář.

Jak jsi se posunula v lezení? Co pískovcové lezení? Dostavil se už morál :)?
V lezení je to tak nějak pořád stejný, loni jsem měla docela problémy s imunitou, takže jsem nic moc těžkého ani lízt nemohla... Letos už jsem byla se zdravím v klidu a je to znát. Na písku jsme letos párkrát byli a musím říct, že se mi to pokaždý moc líbilo. Na Panťáku jsem si vylezla krásné Xb Tutáč, takže bych se do plotny chtěla ještě rozhodně podívat.

Takže opravdu došlo i na lano nebo stále vede bouldering?
Opravdu došlo i na lano, letos jsem dokonce poprvé zkusila vícedélky v Ratikonu. Přes léto jsme lezli spíše s lanem, protože jak každý bouldrista ví- bouldering v létě je trošku sebevražda :). Vyrazili jsme na týden do Jury, kde jsme dostali teda, zabrat a párkrát jsme byli i na Krkavce, kde jsem se ze začátku bála lézt, ale zjistila jsem, že je to super oblast na trénink.



Jak jsi vysoká, kolik vážíš a další míry :)? Už v pokecu se Simčou padlo, že máš 155 a půůůl a že s takovou výškou je to teda boj. Povyrostla jsi o trochu víc :)?
No, jestli jsem povyrostla, tak maximálně do šířky... jinak jasný míry 90 60 90 :D a momentální váha 49,6.

Kdo ale rozhodně povyrostl tak je tvůj bráška Ondra. Kolik mu je a kolik asi měří?
Oja: Je mi 10, vážím 27kg a měřím 130cm.
Momo: Naštěstí jsem pořád větší než brácha, ale myslím si, že ne na dlouho..

Leze jako o život viď?
Jo, hodně ho to baví a doufám, že bavit bude i nadále, protože když neleze, tak je hyperaktivní až je to k nevydržení (někdy).

Co už všechno prolezl a vylezl?
Hodně lezeme u nás na bouldrovce a to někdy nechápu, co tam předvádí za kroky. Mamka s ním i jezdí na závody, které ho hodně baví. S lanem se mu moc nechce, protože ho baví víc bouldry. Letos se mu podařilo vylézt i jedno 7C, které mě stálo dost sil..

Vůbec celá vaše rodinka je zralá na celý jeden velký rozhovor :)! Mamka Jíťa skvělá lezkyně, Luba největší zápal jakého znám, malý bráška, který lezl po stěnách dřív než chodil a ty roštěnka, která buší 8A bouldery! Jak vypadá vaše sobotní ráno :)?
Myslím si, že jsme hodně crazy rodinka. Když jsem v sobotu ráno doma, tak je odjezd většinou v 7:00 hod. Luba čeká už před barákem v nastartovaném autě, a když nedej bože naskáčem do auta až v 7:10 tak to pak Luba žene autem jak o závod. Největší pohoda po ránu byla vždycky, když jsme jeli na Krkavku, protože ji máme blízko, tak mohl být odjezd klidně až v 10 hod :).

Anebo jakékoliv ráno :)? Nebo když prostě plánujete společné lezení? Jaké to bylo, když jsi byla menší a chystal se nějaký výjezd do skal?
Většinou, když jsem o víkendu doma, tak jezdíme společně. Akorát bylo pár výjezdů, kdy ne a to proto, že Luba chtěl pořád na Krkavku. To jsme si s Adamem půjčili mamky auto a jeli někam na bouldry.
Když jsem byla menší a jelo se někam na výjezd tak jsem se hrozně těšila (jako pořád). Většinou jsem si sbalila kufírek s knížkama, bábovkama, malováním, lezením a krabičku s potkanem. O ostatní se postarali rodiče, takže to byla parádička. Klidně bych ty bezstarostný časy vrátila zpátky.

Simča v rozhovoru píše, jak si tě pamatuje od tvých čtyř let :) Já si tě pamatuju zhruba taky tak a hlavně toho vašeho potkana, který se mi zabydlel v motoru u auta :) Pamatuješ si to? :)
Jasně, pamatujuuuuu. To byl náš Alfík a chodil si k tobě do motoru schovávat pytlíky od čaje a sušenky. A taky si pamatuju, jak jsi mu z obchodu (konťáku) dovezl ten zabalenej salát. Jinak potkany máme doma pořád. Teď máme dva, Garyho a Terkla.



Jsi z lezecké rodiny a k lezení jsi přičuchla už hodně malá. Úžasný je, že jsi u lezení vydržela, bušíš a posunuješ se dál. To je skvělá práce rodičů! Jakým způsobem tě vedli a jak jsi lezení vnímala? Co myslíš, že dělali hodně dobře? Anebo byl i nějaký moment či období, kdy tě lezení nebavilo a ve skalách jsi se nudila?
Díky tomu, že jsem vyrůstala ve skalách, byla moje představa taková, že všichni lidi kolem jenom lezou. Brala jsem to jako normální život. Jak už jsem jednou psala, tak na mě rodiče nikdy s lezením netlačili, protože věděli, že mě to samotnou baví. Bohužel byla v mém životě i ta hrozná puberta, ve které jsem si chtěla užít poflakování a nic nedělání. Na mamce jsem viděla, že ji to hodně mrzelo, ale byla jsem dost tvrdohlavá a nenechala jsem si poradit. Pak mi to došlo samo, že takovej život nechci a začala jsem zase lízt. Dneska si to bez lezení a těch lidí kolem absolutně nedokážu představit.

Ptám se proto, že je dost ambiciozních rodičů a lezení dětem dokáží i znechutit. Takže, co myslíš, že je ten správný recept, který by mohl být universální pro většinu?
Brát děti od mala do skal a podporovat je v tom co je baví, pokud nebude ten chtíč v dětech, ale v rodičích, tak by měli asi hodně začít trénovat rodiče a zlepšovat se sami v sobě a jít dětem příkladem :).



Určitě máte doma spoustu mučících, lezeckých pomůcek :). Na čem Luba nebo Jíťa trénovali, když jsi byla malá? A na čem jsi se postupně začala houpat taky?
Když jsem byla malá tak jsme měli super bouldrovku, kde naši hodně lezli, ale kvůli Ojovi už není, protože tam má pokoj :D. Jinak máme doma kampus, tři desky, jednu hrazdu a TRX. Měli jsme vymyšlený i bouldr z předsíně až k Ojovi do pokoje, kde zůstal aspoň jeden profil z bouldrovky.

Kdy jsi vytáhla svojí první cestu? Pamatuješ si to? Kde, co?
Poprvé jsem tahala v Massone nějaký ty kolmice, jak jsou dole, ale jako první vytaženou cestu si pamatuju něco z Jury. Luba mi tam extrémně prodloužil expresky a já jsem to na ,,Elvise,, vytáhla.

U lana jsi ale zatím moc nevydržela a celá rodinka jste docela propadli (nejen) boulderingu a tobě to leze skvěle! Jak daleko od domova máš nejbližší oblast a která to je?
Mně příjde, že to teď tak střídáme. Chvilku lano, chvilku bouldry. Nejbližší oblast je od nás Tanvald - popelnice asi 25 km. Jezdíme i na Ostaš, která je tak 60 km a Bor, což je kolem 70 km asi.

Která oblast patří k tvým nejoblíbenějším a jaký materiál?
Nejoblíbenější asi Petráč-žula a Fontainebleau-písek a pak ty naše tady z okolí. Mám ráda všechny oblasti, kde vedou cesty a bouldry, co mají hlavu a patu.



Na jaký boulder ráda vzpomínáš? Který tě nejvíc potrápil a který naopak překvapil rychlým přelezem?
Ráda vzpomínám na bouldry, co mě hodně potrápily a tím je Vzali mi můj sen 7C na Ostaši a Caroline 7C+ v Rocklands. Ve Snu jsem pořád padala v posledním dlouhým kroku, kterého si lidi nad 160 cm ani nevšimnou a Caroline, kterou jsem vylezla asi 5 minut před definitivním odjezdem z Rocklands. Taky mě hodně potrápil Artista 7C+ v Chironicu, kde jsem se ošklivě zranila pádem z vršku. Rychlým přelezem mě teď překvapil boulder Wrong County, který jsem si nakrokovala a dala hned na první ,,ostrej,,.

Jak si bouldery vybíráš? Nejsi nejvyšší a v kterém jiném odvětví lezení než právě boulderingu je výška výhoda. Sleduješ i to, zda to má holčičí přelez?
Většinou, když jedu někam do zahraničí, tak koukám na 8a.nu, co lezou hodně holky. Jinak se spíš poptám Adama nebo Luby, jaký je dobrý bouldr a kluci mi většinou i upřímně řeknou, jestli v tom mám se svoji délkou šanci.

Který boulder je teď v hledáčku? A co to lano :)? Dostaneš se na něj letos taky ještě?
V hledáčku jich mám hodně, tak uvidíme... Na lano bych letos taky ještě určitě jela, ale mám teď zas hodně školy a praxe, tak budu ráda, ať pojedu kamkoliv na lano či bouldry.

Jak vidíš příští rok nebo lépe, jak bys ráda viděla příští rok?
Ráda bych příští rok odstátnicovala a sehnala práci ve zdravotnictví. Mezitím bych chtěla trénovat, lézt, lézt, lézt a bouldrovat, bouldrovat, bouldrovat...

Byla jsi v Rocklands, viď? Paráda, co :)? S kým jsi byla, kdy to bylo a plánuješ se tam vrátit?
Joooooo Rocklands, to byla jedna z nejlepších chvil v mém životě. Byla jsem neskutečně moc ráda, že jsem mohla odcestovat do tak super oblasti. Byla jsem tam díky Martinovi Stráníkovi, který mi napsal, že jede ještě se čtyřma klukama. Ze začátku se mi jako jediné holce s takovou bandou kluků moc nechtělo, ale nelituju toho, jak jsem se rozhodla. Jinak naše crew byla Martin, Žába, Michal 205, Jašta 5 a Adam.



Co bylo oproti boulderingu v Čechách jiné?
Úplně všechno. Šutry měly krásný zbarvení a písek tak jemný, že jsem si ani jednou za těch 6 týdnu co jsme tam byli, neprolezla kůži. Většinou bouldry neměli takový krkolomný nástupy jak u nás a byly vysoké se super výlezama. Sice většina bouldrů měla dlouhý kroky, ale i já jsem si tam našla svoje. Příroda tam taky voněla úplně jinak. A hlavně v Čechách kolem tebe a šutrů neběhají opice a želvy :)
 

Pojď trošku přiblížit tvoje trénování...Je jasný, že máš parádní základ v tom, že lezeš od mala, ale určitě musíš na sobě stále makat, aby jsi lezla tak, jak lezeš. Takže, co stojí za tvým zlepšováním?
Noooo? Od té doby, co jsem v Parubicích na škole tak rozhodně nemám tolik času na trénink jako dřív na gymplu. Cvičila jsem většinou na bytě na desce a pak nějaký kruháče. Letos se mi povedlo zařídít si praxi ve Vrchlabí, takže jsem byla zase doma a Luba se mi snažil něco napsat. Většinou to bylo 2x týdně bouldrovka, víkend skály a mezi tím doplňkový aktivity jako běhání a kolo. Taky jsem letos hodně plavala kraula, protože jsem potřebovala zaplavat limit na zápočet z tělocviku a to mě stálo taky hodně trénování. A od ježíška jsem dostala skialpy, tak jsem v zimě i trošku funěla do kopců.   

Kde trénuješ nejčastěji? Lezeš i s lanem?
Nejčastěji tam, kde se zrovna nacházím, takže buďto u nás na boulrovce a nebo v Ostravě u Adama na domácí GARÁŽ bouldrovce.

Doplňující cvičení? Visy, hrazda, posilovna?
Někdy kampus a visy, ale jen zlehka. Nedělá mi to dobře na lokty :(



Jiné sporty?
Kolo, plavání, skialpy, snowboard, běžky, běhání?

Kdo je tvůj tréninkový partner? Anebo, kdo jím byl v minulosti? Kdo ti dal základy do lezeckého tréninku?
Tak základy mi dal rozhodně Luba. On sám je taky dříč, takže mě vždycky motivoval a chtěla jsem lízt a trénovat jako on. S mamkou se dokážeme taky pěkně motivovat, ale nejvíc mě to s ní bavilo v posilovně, protože tam mě rozsekala, ať jsem se snažila, jak to šlo. Teď nejradši trénuju s bráchou a Adamem, ten je můj motivátor.

A kdo je vlastně tvůj kluk? :) Leze? Leze líp než ty?
Můj kluk, je přeci ten nejlepší pod sluncem! Jasně, že leze. Když jsme se poznali (v Africe), lezli jsme spolu stejný bouldry a byli jsme hodně vyrovnaní, jenže s tou svojí mega výškou mě vždycky převálcoval. Myslím si a taky si troufám říct, že od té doby, co jsme spolu tak začal mnohem víc trénovat a pěkně se to projevilo v jeho přelezech. Tak už víš, kdo to je? :)



No jasně, že vim:) a je pro tebe důležité, aby tvůj kluk lezl? Chodila jsi s klukem, co nelezl anebo dovedeš si to vůbec představit :)?
To je otázka asi jako lezeš na slunci s mágem nebo bez :D. A to jakože bez maglajzu nedám ani ránu. Už to mám vyzkoušený a z mýho pohledu to teda bez lezeckýho partnera nejde... Obdivuju lidi z lezení, kteří jezdí na výjezdy a každý víkend tráví ve skalách bez svoji drahý polovičky... Když už něco tak se vším všudy :) i když, někdy srdci prostě neporučíš...

Přežil by to Luba :)? Zvládla by to Jíťa :)?
Museli by...

Přesto, že hodně boulderuješ a lezeš, tak na závodech se moc neobjevuješ. Pročpak?
Mám radši lezení v přírodě a s mojí výškou to taky není zrovna ideální.



Na jakých závodech jsi byla naposledy? Jak jsi dopadla? Zalezla jsi na max? Tvoje nejlepší umístění?
Naposledy jsem byla na fesťáku v Teplicích. Buďto jsem byla hodně slabá nebo byly bouldry moc těžký. Na max jsem si rozhodně nezalezla, když jsem v jednom bouldru ani nedošáhla obouma rukama na nástupovej chyt. Prostě mi to příjde na prd, když jsou postavený bouldry tak, že dlouhý lidi chytěj zónu jen díky délce a pak tě díky tomu porazí ať si silnej a snažíš se, jak chceš... Asi musím na takový závody ještě víc zesílet.

Umíš na závodech ze sebe vydat maximum? Jsi nervák?
Jak kdy, ale vždycky se mi na závodech spíš dařilo v obtížnosti než v bouldrech.

Plánuješ příští rok vyjet na boulder závody či na obtížnost?
Jo určitě s Adamem někam vyrazíme. Letos se chystáme na Mejcup.

Kdo či co tě motivuje? Vzory?
Člověk musí mít motivaci sám v sobě. Jinak holky, který jsou podle mě hustý tak Alex Puccio, která dělá shyby na jedný ruce jak nic a pak Juliane Wurm letošní mistryně světa v boulderingu.

Sponzoři?
Saltic, Singing rock, Tilak, Makak, kterým moc děkuju za podporu, jste nejlepší!

Díky za pokec :)!
Oliváč

Blog Momo: ZDE
Deníček Lezec: ZDE
Profil FB: ZDE

A další pondělní číslo je za námi. Jestli teda dobře počítám, tak už je to třicátý rozhovor :) Pecka! Díky všem za účast. Ať už jako čtenáři či jako učinkující. Je prostě bájo sledovat, jak Rozhovor nebo Přelezy týdne vždy zahýbou sledovaností webu Boulder.cz. Je to fakt big motivace a VéErČtyřka dopředu. Mám stále lezeckou mlhu před očima a začíná ji protrhávat datum 17.11. Vele významné datum pro Čechy a Slováky a neméně významné datum pro Boulder Bar a navíc je to taky datum narození Adélky :). S největší pravděpodobností v tento den otevřeme novou halu Bébesa, která je prostě parááádní. Moc se těším a moc rád vás tam všechny uvidím! Čekujte stránky nebo FB, zda se to povede. A kdyby ne...tak to bude max o pár dní sklouznutý. Každopádně staronové bébeso je otevřené a jsme rádi za každou živou duši :), která nás navštíví! Díky.