Denis Pail v akci

Sice úterý, ale pondělní rozhovor je tu :).
Nic netrvá věčně a jakýkoliv zájezd kamkoliv na skály je příííliš krátký vždy. Ten čas tam prostě letí a vše se děje rychlospádem. Nejinak tomu bylo i nyní. Když nejedu s partičkou degešů (2, 3 a 4) nebo gangstrů :), tak jedu s mlaďochama, kteří se s tím prostě nepářou a ráno mě furt budí. Minule jsem nahodil rozhovor s Éééliškou, která je naše suprstár a dneska vám předhodím Dendu. Pááájl je týpek a vyrostl z něho dobrej chasník :)!





Ahoj Dendóóó :), přijel jsi sem dobře připravený. Připravoval jsi se na tento zájezd?
Musím říct, že jsem se připravoval docela dost :). Vše začalo zimní přípravou, kterou mi trochu narušil zimní kurz. Ale měl jsem to vymyšlený. Díky Amuerte tréninkovým pomůckám jsem mohl každý den něco dělat. Na lištovce viset, na futrech od dveří shybovat nebo cvičit na TRX. Dokonce jsem si vymyslel i campus board a to tak, že jsem vzal žebřík od půdy, pár poliček ze skříně, smyčky, karabiny a mohlo se jít na věc. Jakmile jsem přijel zpátky domů, opravdový trénink mohl přijít na řadu. Původně jsem měl jet do Oliany o měsíc dříve, ale kvůli zkoušky z Anatomie mi to bohužel nevyšlo. Takže Olianu jsem musel o pár týdnů odložit. Příprava byla podle mých představ tak akorát. Rval jsem to spíše do vytrvalosti, ale ranní campus nebo bouldering mě taky neminul :).

U Elišky jsem se ptal, zda jede podle sestaveného tréninkového plánu. Jak je to s tebou? Máš lajn ap?
Jsem takový samouk. Kdysi jsem spolupracoval s trenéry, ale teď už vím, co mi sedí a na čem bych mě zapracovat. Takže si tréninkové plány vymýšlím úplně sám. Na začátku sezony vždy jedu 3 měsíční kůru. První měsíc objem tedy 80 krokové kolečka a cca 700 kroků za trénink. Druhý měsíc je na řadě síla – Campus  a bouldering. No a třetí měsíc to vše spojím dohromady v silovou vytrvalost 25 krokové kolečka. Samozřejmě do toho kompenzuji, cvičím na TRX a dělám různé cviky na lištách (shyby, visy, fixy). Trénink si vždy plánuji dopředu a někdy je to dost těžké vše skloubit najednou. Většinou si to píšu na 2 týdny dopředu a během toho upravuji dle únavy a pocitu. Většinou trénuji dvojfázově dva dny po sobě a pak restday. Dvoudenní restday dávám cca po dvou týdnech lezení. Vedu si tréninkové tabulky, kde si zapisuji, kdy jsem byl lézt, co jsem lezl, kolik toho atd. Potom si dělám zpětnou vazbu a dále mě to motivuje k dalšímu tréninku. 

Kolik měříš? 
Měřím rovných 162 cm. Asi jsem byl moc hodný a naši mě málo tahali za uši :). Ale opičí index mám + 4cm :).

Musíš tedy být mega silný :). Co a jak trénuješ? 
Abych pravdu řekl, za silného lezce se nepovažuji :). Nikdy jsem neměl takovou sílu jako ostatní. Od samého narození jsem jednoznačně vytrvalec a tak to je i u lezení. Vždycky jsem cesty udrtil se svou vytrvalostí, ale v poslední době, kdy zkouším těžší a těžší cesty, bouldery jednoznačně těžknou a jen vytrvalost už na to nestačí. Takže v poslední době i tu samotnou sílu hodně trénuji. Jak jsem psal výše. Vždy, když začínám se zimní přípravou jedu 3 měsíční plán. Každý rok zkouším jiné a jiné věci. Takže tak s mým tělem trochu experimentuji :). A musím říct, že to zatím vychází :). Snažím se mít trénink co nejvíce pestrý a skloubit vše do jednoho týdne. Když mám dvě fáze, vždy tu první jedu něco silového jako je bouldering, campus nebo silové visy či shyby. A druhou fázi zaměřuji na vytrvalost ať už silovou vytrvalost nebo normální. A aby to nebyl jen stereotyp hloupě kroužit na boulderovce, vylepšuji si to intervalovým tréninkem. To znamená, že lezu např. 3 minuty a následuje 1 minuta pauza. Je to hodně náročný jak fyzicky, tak i psychicky, ale mi to tak vyhovuje nejlépe, protože jednak odtrénuji daleko větší množství a pořádně si zalezu na svém maximu. Lezu 5x týdně z toho 3x dvoufázově. Běh a kompenzační cvičení dělám v době restu. Na stěně s lanem vůbec netrénuji. Myslím si, že pokud nejsem vyloženě závodní lezec, stěnu až tolik nepotřebuji. Na boulderovce si člověk vymyslí parádní kolečka, kde má takovou paletu chytů, že si podle toho tu svou obtížnost odhadne stejně jako na stěně a dokonce i lépe. Chceš to mít těžké? Tak neber madla. Chceš to mít lehké? Vyber si větší chyty. Jednoduché :). Zatímco na stěně skoro vždy najdeš nějaký odpočinek v cestě, který tě pak limituje v tvém tréninku. Trénuji tak akorát ať mě to hlavně baví, užívám si to a hlavně bez žádného zranění. :)

Kde nejčastěji trénuješ? 
Musím tě zklamat Oliváči :) na BBečku to není :). Nejčastěji trénuji na hasičárně, kde táta pracuje. Mám to přes cestu, tudíž podmínky úplně ideální. S nikým se tam nemačkám a rozhodně to stojí za to :) Taky nesmím zapomenout na naší top best boulderovku Tendon Blok!!! I když tam není Moonboard a podobné serepetičky jako jsou v bebesu :))), vždy to je a bude moje domácí stěna. Parádní campus a čtyricetpětka mi úplně stačí :). Chodím tak půl na půl. Záleží, co zrovna trénuji, tak podle toho volím boulderovku. Na ostatní stěny se moc nedostanu. Občas do roka zajdu. No a na naší stěně s lanem Tendon Hlubina převážně stavím, než lezu :). Jednou do měsíce zalezu, ale bere mi to dost času, tak proto volím spíše boulderovky. 

Máš tedy dobrý lezecký podmínky :). Přece jen trénuješ v Ostravě :))).
Jak jen v Ostravě? :) Ostrava je nejlepší továrna na lezce brouku :) To ti ještě nikdo neřekl? :))) Podmínky mám senzační. Nemám si na co ztěžovat. Vždycky se dá něco zlepšit, ale jak říká Ondra: „Na to naše lezení“ Doma mám super campus, plno věcí od Amuerte, balkny, lišty atd. Takže jsem vyzbrojený, jak nejlíp to jde :) Stěnu mám přes cestu, na Blok 30 minut MHD a na další stěnky 10 minut pěšky. Zkrátka řečeno, jsem spokojen.



Při tvé výšce musíš v hodně krocích zabrat mnohem víc než ostatní, anebo nastoupat zcela jiné stupy. V kterých cestách zde tě to nejvíc limitovalo? 
Tak určitě v cestě De Picos Pardos 8b. Ale dá se to lézt přes malé přídrže. Škoda, že jsem to ještě nestihl dolézt. Holt nám poslední 3 dny počasí nepřálo :( Trochu výška ulehčí druhý boulder v cestě Fish Eye 8c, kde vyšší lezci udělají 4 kroky ze stejných stupů, zatímco já jsem musel ještě dvakrát nohy zvedat, což mě stojí více síly. Ale na výšku si nemohu ztěžovat. Mám být přeci silnější nebo ne? :) V Olianě je dostatek přídrží a stupů, že si každý najde to svoje. V něčem rozhodně musím více zabrat než ostatní, ale vždy to jde nějak udělat. Nakonec jsem to vymyslel i v cestě Gorilas En La Niebla 8b+, kde jsem padal nahoře. Delší člověk dosáhne do lepších chytů, ale pokaždé jsem našel něco, co mi pomohlo, a cestu vylezl.

V Přelezech jsi psal, že se ti na začátku nelezlo dobře. Kdy se to zlomilo? 
Do Oliany jsem jel s naprostou formou a motivací. Ale jakmile jsem překročil hranici Pyrenejí, vše bylo špatně. Náš let z Prahy do Barcelony měl 2 hodiny zpoždění a přiletěli jsme něco po jedné hodině ráno. Další dvě hodiny cesta z Barcelony do Organye a spánkový deficit byl na mne rozhodně znát. Po prvních čtyřech dnech lezení jsem to chtěl zabalit. V životě mi tak nenatékalo jako teď. Tak, tak jsem byl rád, že jsem vylezl 7b!!! Na madle mi nešlo sklepat a na liště ani udržet. Měl jsem vymyšlený plán než jsem zde přijel, ale musel jsem ho ryyyyychle změnit. Byl jsem i totálně psychicky na dně. Člověk doma vstává v 6 ráno, aby si zaskákal na campusu, potom unavený ze školy šel odtrénovat další fázi na boulderovku. Udělá vše, aby byl v co nejlepší formě, a když pak přijede sem do Oliany, vše je špatně. Takže jsem se musel hodně přemlouvat, abych to hodil celé za hlavu a šel dál. Když se mi konečně podařila vylézt těžká cesta Marroncita 8b, nálada šla okamžitě nahoru. Tudíž tato cesta to vše zlomila a hodila mě na jinou vlnu. Stále to nebylo úplně ok, ale cítil jsem se mnohem lépe. A když jsem pak málem vylezl Gorily 8b+ na druhý pokus, tak to byl ten pravý zlomový okamžik. Konečně jsem se dostal z únavy a dokonce mi nenatékalo. Nejlepší pocit byl ten, kdy jsem mohl poprvé zkusit Fish Eye 8c. To byl můj cíl. V momentě jak jsem ho vylezl, mohl bych rvát skálu :). Dlouho se mi tak dobře nelezlo jako teď na konci zájezdu. Forma narostla a nálada byla mnohem lepší. Škoda, že to přišlo s velkým zpožděním, ale po tom všem, jsem naprosto spokojený :).



Vylezl jsi parádní cesty! Gorily, Fish Eye, velkolepýho hada Humildes…, který si vážíš nejvíc?
To se úplně nedá takhle říct :) Každá cesta má své kouzlo. Nejvíce mi dal zabrat Fish Eye. I když je to přesně můj styl lezení, potrápil mě dost. Abych tedy odpověděl na tvoji otázku, tak asi si nejvíce vážím Humilda. Jednak proto, že to je super lezení, co jsem nikdy před tím nelezl a za druhé pro odvážnost :). V prvním pokusu jsem se vybál. Dlouhý odlezy a vůbec se mi nechtělo padat. Takže mě to postupně ždímalo i z psychický stránky. Gorily mě taky celkem potrápily. Druhým pokusem to skoro klaplo a pak jsem potřeboval další 4 pokusy, abych to vylezl. Já si vážím každé cesty, co vylezu ať už to je 6ačko nebo 8cečko :).

Fish je super zářez. Co jsi říkal na to, když to Eliška vylezla? 
Byl to můj cíl zájezdu a ten se mi vyplnil. Nejdříve jsem nevěřil svým vlastním očím, jak to leze s takovou lehkostí  :). Ladné pohyby bez jakéhokoli viditelného natečení :) A co jsem říkal? No přeci GRATULACE!!! Největší!!! Musím říci, že jsem docela znervozněl, když to vylezla přede mnou :). A možná mi to dokonce i pomohlo k mému přelezu. Ella udělala hodně velký krok ve svém lezení a moc ji to přeju i nadále, aby jednou to 9a klaplo či dokonce 9b+? Vylézt Fish Eye na čtvrtý pokus je prostě bomba!!! Jde vidět, že mladá generace je čím dál více silnější a silnější. 

Ty jsi v tom zdomácněl a pak to poslal jak pán. Nateklo ti? 
Z počátku mi cesta vůbec nešla. Je hrozně dlouhá a po tom všem udělat poslední boulder je hrozně těžké. Takže jsem to musel celé naběhat. Určil jsem si místa, kde budu odpočívat a kde naopak raději poběžím. Postupně mi to všechno do sebe zapadalo a rázem vše šlo. V momentě, když nějakou cestu dostanu tzv do těla, následně všechny kroky mi jdou a je otázka času, kdy se to všechno sejde dohromady a cestu vylezu. V přelezovém pokusu mi nateklo hodně, ale postupně až pod poslední boulder jsem to všechno vyklepal. V druhým boulderu jsem měl celkem dost :). Špatně se mi odpočívalo a nikdy jsem nebyl schopen vyklepnout do nuly. A před posledním boulderem jsem byl hodně nervozní. Věděl jsem, že když spadnu, budu muset vylézt znovu prostřední pasáž, ale nevím, zda ho budu schopen znovu udělat. A tak jsem klepal tak dlouho až jsem i vyklepal nervozitu a strach. Namágoval, nadechl a šel jsem do toho. Boulder udělal a euforie přišla na řadu. Obrovská radost a ten moment po přelezu byl nepopsatelný :).



Co ten horní boulder. Jak jsi to lezl?
Tak boulder obsahuje sérii malých lištiček. Před boulderem je ještě místo, kde se dá naposledy vyklepat. Potom jsem křížil levou rukou do dvojprstové dírky, pravačkou chytil backhandovou tříprstovou dírku, zvedl nohy a dlouhý nátah levou rukou do moc malé lišty. Tady je to potřeba pořádně zalomit až skřípou nehty :). Zvednout pravou nohu a hned chytit oblou přídrž a poposkočit do kříže pravou rukou na bočákovou lištu. Levačkou chytit přídržku a poskok do relativně dobrého hrotu. Nátah doprava do dobré lišty a levačkou chytit nad tím velkou lištu. Dlouho jsem tuto sekvenci kroků řešil a vždy, když jsem to zkoušel ze sedu, udělal jsem to tak tak. Přidat k tomu 40 metrů těžkého lezení mi z počátku připadalo jako úlet. Ale v přelezovém pokusu mi to přišlo lehké. Pod tím tlakem co jsem byl, jsem chyty držel všemocnou silou a nakonec tak i přemohl.

Co Humildes? To je hadice jako hovado :). Co je v ní nejtěžší a kde ti to házelo stopku?
Humildes je podle mne nejhezčí cesta v Olianě, co jsem zatím lezl. Má okolo 50 metrů a celá se leze jen po krápníku. Za den jsem byl schopen dát maximálně 3 pokusy, protože krápník je dost ostrý a moje kůže další pokusy nesnesla :). Nejtěžší na celé cestě není až tak samotné lezení jako spíše zapamatování si jednotlivých krokových sekvencí. Tím, že lezete pořád ten stejný pohyb, je dost těžké si to celé zapamatovat. Mé první pokusy právě končily na tom, že jsem zabloudil a nevěděl jak dál. Nejvíce hned v úvodní pasáži. Jsou tam drobné stupy a různě se kříží, kolenuje a mění na chytu. 2 hodiny jsem se to učil nazpaměť, jako básničku :). Pátým pokusem se mi konečně podařilo nezabloudit a cestu dolezl. Ještě ten vršek taky není vůbec zadarmo. Krápník je oblý, a když má člověk natečeno, dokážu si představit, že to ještě bude boj. Nejkrásnější na celé cestě je prostřední pasáž, kde držíte dva souvislé krápníky na rozpětí a lezete 20 metrů po nich nahoru. Stále se k nim vytáčíte, takže kyčle dostanou pořádně zabrat. Nevím co více říct. Jedním slovem NÁDHERA!!! :)



Pak jsi to ovšem opět parádně přelezl a poslal do deníku. Radost, co?
Natož jak jsem se v tom hýbal v předešlých pokusech, samotného mě to zarazilo, s jakou lehkostí jsem to vylezl. Počkal jsem si na podmínku a poslal to tam :) Lezlo se mi jako by neexistovala gravitace. Stisky držely jak přibitý, kůže vůbec nebolela a náramně jsem si to celé užíval. Tam kde se musí použít palec tak to je moje. Moc mi to sedí a cítím se v tom neporazitelný :) Radost byla veliká :) Nikdy jsem nic podobného nelezl a proto mě to tolik bavilo, i když mi to z počátku vůbec nešlo, tak nakonec jsem se v tom prošel.

Na konec zájezdu nás zasypal sníh. Vrátíš se sem? A kdy?
Sníh to celé zazdil :) Každý den na slunku skoro 30cet a další den ráno se probudíš a 10cm sněhu a zima jak u nás. Vypadalo to krásně, ale vzhledem k tomu, že to pomočilo celou Olianu, je to škoda. Těsně mi unikl přelez cesty De Picos Pardos 8b. Určitě se chci, co nejdříve vrátit a doufám, že další zimu to klapne. Viděl bych to asi na Vánoce nebo někdy v lednu :).



Co bys určitě rád vylezl?
Tak v Olianě bych moc rád chtěl zkusit Mind Control a Joe Blau. Jsou to lajny jako kráva a dlouho mi leží v hledáčku :) Ale budu se na to muset pořádně připravit, tvrdě potrénovat a zkusit. V budoucnu bych chtěl vylézt nějaký 9a, tak uvidíme, zda se mi to povede :) Rád bych si prolezl La Ramblu, Papichulo, Era Vella či Thors‘s Hammer. Cíle jsou vysoké, ale dokud to nezkusíš tak nevíš :)

Lezeš 8céčka a je ti dvacet. Půjdeš stále nahoru. Jaké těžké věci máš letos ještě v hledáčku?
Každým rokem se o kousek posouvám dopředu, ale už to není tak markantní jako třeba před 3 roky. Pomalu se to začíná zpomalovat tak uvidím, kde se to zastaví :). Letošní plány jsou veliké, ale postupně se to začíná komplikovat. Nějaké letní tripy už odpadly a hledám za ně náhradu. V plánu je jet do Rodellaru a pozkoušet nějaké cesty na onsight. Rád bych vylezl 8a klidně i na flash. Dále pak výpad znovu na Flatanger a pozkoušet Nordic Flower L2 a Odin‘s Eye. V Ospu dolézt Corridu a na podzim vylézt co nejvíce těžkých cest a zdomácnit v klase :). A samozřejmě zajet na bouldery. Moc se mi líbilo na Sněžníku, tak tam určo zajedu. A co se týče nějakého horského lezení, rád bych zajel do Tater nebo do Dolomit. Pozkoušel i něco těžšího. Zaujala mě linka, co minulý rok zkoušela výprava v Chamonix cestu Voie Petit. Ještě úplně nevím, co bude, tak se nechám překvapit :).

O prázdninách pojedeš na super dlouhý trip. Kam všude se chystáš?
Tak v hlavě mi vrtají oblasti Rodellar, Flatanger, Ceuse, Frankenjura, Semmering, Zillertal, Rawyl, Gimmelwald, Tatry a spoustu dalších. Nevím, jak to všechno bude, ale rád bych toho stihnul co nejvíce. Plán je jasný. Být doma max týden za 3 měsíce :))) Pokud někdo z vás hledáte někoho na nějakou výpravu za lezením, klidně mi napište. Čas a chuť budu mít velikou :).



V Norsku už jsi byl a víš, do čeho jdeš. Máš tam nějaký rozlezený projekt?
Rozlezený mám Nordic Flower druhou délku. Tak na to bych se moc rád vrátil. První polovina mě celkem dost potrápila, ale myslím, že by to mohlo jít. Kroky si pamatuji ještě teď :). A rád bych mrknul na Odin‘s Eye. Zkusit jaký to je, protože na pohled je to fantastická linie. Cestou na Flatanger bych se stavil v oblasti Hell a když by zbyl nějaký čas, zajel bych se podívat na Lofoty a vylézt nějaké vícedélky a pořádně to tam procestovat :).

A co v Rodellaru? Tam už to taky znáš. Co tam?
To ze mě ždímeš jak z houby :))). Jak už jsem psal. Lézt cesty na onsight a vylézt jich co nejvíce. Pozkoušet Geminis a Floridu. Uvidíme :). Minule jsem se chtěl jít podívat na sektor La Piscineta, ale s Radmilem jsme tam nakonec nedošli. Zabloudili jsme kdesi v džungli a tak tak se vrátili zpět do kempu. Je tam úžasná cesta Cosi Fan Tutte. Jestli bude forma, něco určo pozkouším.

V Ospu jsi vylezl Strelovoda. Je tam něco, co by tě lákalo? Byl jsi v tom?
Mám rozlezenou Corridu a už jsem v tom byl mnohokrát. Stále bojuji s první boulderem, který mi nesedí. Tak určitě bych se do toho chtěl znovu podívat. Láká mě tam spousta linek jako například Karisma, Millenium nebo Vizije. V ničem z toho jsem zatím nebyl, ale třeba o Velikonocích něco zkusím :). Rád bych si zalezl v Ospu v jeskyni. Nevím, proč tam nikdo nechce jít lézt. Tam bych vlezl do Bitka S Stalaktiki, Osapski Pajek a Baram Baram. Je tam toho dost a je třeba to vše zkusit, jen musím někoho sehnat na jištění :) Kdo se hlásí??? A krom Ospu pojedu zalézt na Istrii do oblastí Buzetski kanjon a Pandory.

Co je tvoje silná stránka?
Jednoznačně vytrvalost v převise po lištách. A všechny chyty, které se dají držet na palec :) Nemyslím tím stisky, ale tam, kde se dá přiložit palec na chyty.



V čem naopak vidíš slabinu?
Oblé chyty jsou pro mě noční můrou. Nejsem tolik silný v těle a obliny toto vyžadují. Třeba když boulderuji na Boru, pokaždé shořím jak papír. Široké stisky mi taky nejdou a skoky. Takže si spíše vybírám delší cesty ne boulderového charakteru :))

Jsi ještě student, ale makáš i jako stavěč cest na stěnách a bouldrovkách. Kde všude stavíš?
Nejvíce stavím tady u nás v Ostravě. Na Blok Centrum a Tendon Hlubina. Občas zavítám do Olomouce na Flash Wall. A díky Art of Route jsem měl možnost se podívat do Vídně.

Baví tě to hodně? Chceš se tomu věnovat víc? Budeš usilovat o licenci stavěče?
Baví mě to čím dál více. Je to pohled z druhé stránky lezce. Baví mě vymýšlet nové cesty a boulder problémy. Je to jakési kouzlo, které se mě chytí a nepustí. Chtěl bych se tomu věnovat více, ale zatím mi to škola neumožňuje. Většinou se staví přes týden dopoledne, což já musím být ve škole. Takže se snažím stavět o víkendech brzo ráno, dokud tam ještě není tolik lidí. V budoucnu ještě nevím, zda bych se tím třeba nechtěl i živit, ale licenci stavěče bych si moc rád udělal ještě letos.

Co závody? Stavěls nějaký anebo chtěl bys? Jaké a kde?
Stavěl jsem Moravský pohár v Ostravě. A teď o víkendu stavím WBS taky u nás v Ostravě, tak koukejte všichni dorazit na zbrusu nové bouldery!!! Občas jsem pomáhal něco postavit na lokálních závodech, ale zatím nic většího jsem nestavěl. Rád bych si udělal stavěčskou licenci ačkovou a stavěl České poháry. A takový sen v budoucnu je postavit Světový pohár :)



Závodíš na obtížnost. Budeš letos objíždět pohárové akce? Chtěl bys do repre?
Minulý rok jsem dal přednost skalám, ale letos bych chtěl se na závody více zaměřit. Nebudu se na ně nějak zvláště připravovat, protože budu pořád někde na skalách, ale rád objedu všechny.  Boulderingové kolo taky bych chtěl objet, ale asi ne všechny. Do repre bych chtěl, ale nevím, zda na to budu mít čas. Závodů je hrozně moc a taky to něco stojí. Dávám tomu volný průběh. Výjde – nevýjde :).

Tvoje výška na závodech občas musí být limitující…, ale na druhou stranu Ramon taky nepatří do rodu Hlaváčků :). Kdy naposledy tě to na závodech sejmulo kvůli výšce?
Na obtížnost výška až tolik není rozhodující jako naopak v boulderech. Zase jsme lehčí něž ostatní :). Ale občas prostě ta výška fakt pomůže. Naposledy mě to sejmulo na MČR v Praze, kdy se musel nabrat oblý spoďák vysoko nad hlavou a mi se to hůře nabíralo a stálo mě to tolik síly, že jsem spadl. Kdysi dávno, když jsem ještě jezdil na Tendon Cupy, tak jsem se s tím setkával poměrně dost často. Někdy to šlo skočit, ale někdy jsem nemohl udělat vůbec nic. Táta mě vždycky natáčel na kameru, a když si to pouštím doma jak jsem kdysi dávno lezl, dá se tomu jenom zasmát. Ramon to je power man. Obdivuji jeho sílu a vytrvalost. Holt čím jsme menší, tím musíme být silnější. Na skalách si vždycky najdu nějaký vyšší stup nebo přídrž, ale na závodech je to daný. Někdy ti to sedne a jindy zase shoříš. I když na těch závodech ty jednotlivé dlouhé kroky udělám, stojí mě to více síly než ostatní a v tom vidím tu malou nevýhodu.

Stal se někdy moment, že to bylo naopak výhodou?
Na závodech ne ale na skalách ano :). Přímo třeba na Českém poháru se mi to nikdy nestalo. Maximálně nějaká vyšší patička za chyt. Ale teď si vzpomínám, že jednou se mi podařilo dát koleno za chyt, kde nikdo další to nemohl udělat. Holt velké nohy :)Takže jednou jo.

Jaký plány máš na následující týdny? Nakoplo tě to tady?
Bylo to s váma úžasný. Zažili jsme kopec srandy, každý den hráli Bang a koukali na Vikingi!!! :))) Skály úžasné a závidím, co tady mají. Nakoplo mě to hrozně moc :) Mám sto chutí seknout se školou, jenom lézt a cestovat. Po škole bych rád odcestoval na nějakou dobu do zahraničí, protože v té naší republice mě to přestává bavit. Už se nemohu dočkat, až zase odjedu někam. Plán mám a to jet řádit o Velikonocích do Ospu :) A před tím než odjedu, čeká mě dost a dost práce (výškovky, stavění, brigády). Seminárky ve škole. No, budu mít co dělat.



Takže nejbližší výjezd Osp?
Velikonoce Osp a teď až do konce semetru spíše tady u nás. Už nemám absenci ve škole, tudíž nebudu mít čas jet někam dále. Chtěl bych si dolézt nějaké projekty na Súlově, něco těžkého rozdělat na Krpcově, protože je to suprová oblast a co nejvíce jezdit do Višně. Lezení zde mi připomíná lezení v zahraničí a rád se zde vracím. Dívám se do kalendáře a dva pondělky za sebou jsou statní svátky, tak aspoň vyrazím někam na 4 dny. Pátky mám ve škole volné což je super. Viděl bych to na Labák, Sněžník nebo Semmering či Istrie.

Dendis díky za pokec a drrrž se!
Oliváč

No tak to bychom měli. Další pacholek do sbírky :). Jinak modří samozřejmě vědí, že na pokec o Olianě chybí ještě jeden darebák a ten by samo neměl chybět. No jo! Ale dostaň si něco z Ďoubika. Zkoušels to? Dals to? He?! Hustej přelez hošo a fakt neke = houpe se mi v deníku. Neuvěřitelný se stalo skutečností a příští rozhovor už je upečený a teď jen KDY ho zaktivnit :). Takže buď brzo, anebo to nechám na klasické pondělí...Uvidíme.
Tak stej ťůn a koukejte si přidat Boulder bar na Instáči. Schválně koukněte, jaká stááár byla včera v BB.



Rozhovory se hromadí ZDE a starší s Denisem najdete Tuná