Jan Zbranek

Honza je velký universál a umí jak na laně, tak i bouldery. Na závodech drtil a sbíral trofeje. Přesunul se na čas k protinožcům, aby se vrátil zpět do rodné hroudy. 
Kdo ho zná pouze od vidění, má možnost bližšího seznámení v připraveném rozhovoru. Velevážené damstvo a panstvo...usaďte se pohodlně ve vašich kompokokpitech...uchopte Mikyho do pravé ruky...a pomalu rolujte jeho čumákem...




Kolik ti je, výška, váha, bicák?  
Je mi 29, měřím 179,  tahám 72 a mám 2

Odkud jsi a kde momentálně žiješ?
Pocházím z Jeseníku. Potom jsem byl chvilku v Praze, na Zélandu, v Austrálii, v Holandsku, zase v Praze a ted´ bydlíme s manželkou Luckou v Českém Ráji.

Předpokládám, že pracuješ :) Co konkrétně? 
V zimě pracuju na Smíchoffě a sem tam stavím cesty. V létě potom hlavně stavím cesty a sem tam pracuju na Smíchoffě. Od roku 2006 stavím i hodně závodů.

Jakou školu máš za sebou? 
Já jsem takovej věčnej student. Nejprve jsem chtěl být učitelem, tak jsem nastoupil na FTVS. Potom jsme ale jeli na Zéland a roční pauza se protáhla na šest let, během kterých jsem se v Austrálii učil Business management. Když jsem se potom vrátil do Čech, řekl jsem si, že přeci jen nejsem ještě úplně tak starej, tak se ted´ pro změnu učím Řízení leteckých podniků.

Jsi ze sportovní rodiny? Lezou vaši? Máš sourozence?
Jsem. Oba rodiče lezení podporujou. Táta aktivně. Od malička jsme jezdili na skály i na závody. Rodiče jsou super, za moc jim vděčím. Mám o pět let mladší ségru Zuzku. Ta lezla vždycky s náma. Ted´ se vydala po mých stopách a je už asi čtyři roky v Austrálii.

Čím jsi chtěl být jako malej a jak moc se dětská představa střetla s realitou :)?
Já jsem nikdy úplně neměl vysněný povolání. Možná i kvůli tomuhle nedostatku fantazie teď stavím cesty :) vlastně stavím cesty už přes deset let, ale vždycky jsem to bral jenom tak, jako že mě to baví a potom až bude potřeba, tak si najdu pořádnou práci. Jenže já si myslím, že bych stejně asi nic jinýho ani nezvládl.

Jaký sporty jsi před lezením dělal anebo jaký jedeš ještě teď?
Začal jsem s lezením, když mi bylo šest. Moc sportů jsem před tím nestihl. V průběhu jsem zkoušel různé míčové hry, ale jak už to u většiny lezců bývá, žádná sláva... Taky jsem běhal s tátou a se ségrou na běžkách. K tomu jsem se ted´ v zimě vrátil a děsně mě to baví.



S kým, kde a kdy jsi lezení poprvé zkusil? 
S tátou u nás v Jeseníku na Čertových kamenech. Bylo mi pět.

Na jaký obtížnosti jsi začínal a jak dlouho trvalo než jsi si uvědomil, že lezení je nejvíc?
První cesta co jsme lezli byla Opička obtížnost 3-... V Jeseníku máme ale přísnou klasu, na Smíchoffě by to bylo alespoň za šest ;)

Jak vypadal tedy tvůj první rok lezení a pak druhý..třetí atd :)
Hned na podzim jsem se stal členem Jesenického horolezeckého oddílu a po pár týdnech tréninku jsme vyrazili na mé první závody. Bylo to v Brně na Rosničce. Povedlo se mi vybojovat druhé místo v kategorii do deseti let :) Potom už jsem vlastně pořád závodil... Šest let jsem jezdil s juniorskou repre, dokonce jsem se podíval i na svěťák.

Pamatuju si tě jako juniora a závodníka. Urval jsi titul Mistra republiky na Václaváku, který jsme s Andrejem pořádali. Tenkrát jsi vyhrál motorku :) Jezdí ještě?
To byly parádní závody. Vůbec jsem nepočítal s tím, že bych mohl vyhrát. A ta první cena, to byl úlet :) kdyby byly takhle krásný ceny na každých závodech...No a jinak scooter pořád ještě frčí. Máma na něm jezdí už jedenáct let do práce :)
Tak to je super! :)))



Takže jsi začal závodit jako prcek... Závodil jsi i v obtížnosti, že jo?
Začal jsem hned v šesti letech. Když mi bylo asi čtrnáct, tak "vynalezli" závody v bouldrech, tak jsem potom zkoušel obojí. Ale trénoval jsem hlavně na lano.

Boulder závody v podstatě začínaly a byl jsi v nich dost dobrej. Mám pocit, že jsi vyhrál i nějaký Mejcup, ne?
Jo, to máš pravdu :) rok už ti ale z hlavy neřeknu. Bylo to ale ještě ve Friťaku a ve finále byl náběh přes klokanskej můstek.
:)) náskok do chytu. Tam se vůbec lezlo po všem...Třeba po sudech. 




Tak který závody byly pro tebe nej a na který rád vzpomínáš? 
Ted´ zrovna stavím cesty v Imstu. Tak mě napadá třeba MS juniorů 2001. Odehrávalo se to právě tady a Mráza vyhrál mistra světa. Já jsem potom byl třetí. Děsně jsme to prožívali :)

Jezdil jsi i na SP? Kde, kdy a jak jsi dopadal? 
Párkrát mě s sebou vzali. Bylo mi třeba sedmnáct. Moc mi to ale nešlo. Myslím, že jsem jednou malém postoupil do semifinále :)

Kdy jsi začal s tréninkem? Kde a s kým? 
Táta mi postavil doma ve sklepě bouldrovku. Bylo mi tenkrát asi deset. Od té doby jsem trénoval hlavně tam. Chodil jsem tam s tátou a se ségrou, ale taky hodně sám. Vždycky na Velikonoce jsme potom jezdili do Ospu a v létě do Arca. Měli jsme partu rodičů a dětí co lezou a jezdili jsme hodně spolu. Byli tam třeba Rajfovi, Čermákovi, Karešovi, Solanští, Stráníci a později i Ondrovi.
Prostě český výkvět :)



Pak jsi odjel do Austrálie...Co tě tam odválo? Jak jsi se k tomu dostal?
Potřeboval jsem asi trošku času, abych zjistil, co vlastně v životě chci. Taky jsem se chtěl naučit anglicky. Potkali jsme se tenkrát na stěně v Mammutu s Davidem Schinzelem, a rozhodli jsme, že pojedem na Zéland. Tam jsme byli půl roku, ale v zimě nám byla v autě docela kosa, tak jsem se nechal přemluvit a jeli jsme se kouknout do Australie. Nechtělo se mi tam kvůli strachu z hadů. V Sydney potom David dostal práci jako kuchař. Docházely nám peníze, tak jsem se taky pokusil najít práci. Pořád jsem ale bojoval s tou angličtinou, a když už to vypadalo bledě, naskytla se možnost stavět cesty na místní stěně. 

Studoval jsi tam anebo rovnou někde pracoval?
Musel jsem do školy. Vždycky dva dny v týdnu a zbytek jsem většinou pracoval. Občas jsme jeli na skály do Blue Mountains, to je asi dvě hodky od Sydney (což je v Austrálii kousek :) ).

Jak dlouho jsi tam byl? Nebo kam všude jsi se v rámci tohle tripu dostal?
Byl jsem tam pět let. Když to šlo, tak jsem zkoušel i cestovat. Nejblíž to bylo do Asie, byl jsem třeba ale i v Jižní Americe.



Lezl jsi tam hodně? Jaký jsou tam oblasti a vůbec přístup k lezení? 
Snažil jsem se lézt, co to šlo. V Austrálii jsou tři krásný oblasti. Grampians a Arapiles u Melbourne a potom Blue Mountains kousek od Sydney. Lezců na stěně je dost, na skalách už miň. Myslím, že hodně lidí, kteří by u nás lezli, v Austrálii raději surfujou.

Ty jsi trénoval i jejich repre, ne? Jak moc dobří jsou? Co lezou jejich top lezci anebo koho přesně jsi trénoval a jak? 
Pomáhal jsem hlavně juniorům. Bylo to fajn. Dobří ale úplně moc nejsou. Myslím, že by je naši převálcovali. V dospělácích vynikají hlavně bouldristi. Možná někdo bude znát jména: Chris Webb Parsons, James Kassey a z holek byla nejlepší Samantha Berry.
No tak ChWP bude znát skoro každý :)

Deníček si nevedeš...Respektive kdysi jsi nahodil pár přelezů okolo 8b. Jak šla tvoje výkonnost na skalách a do jakých stupňů jsi se prokousal? Lano / bouldery...
Tím, jak hodně lezu na stěně, tak se k číslům na skále moc nedostanu. Používám je spíš pro orientaci, abych nenastoupil do něčeho moc těžkýho :) na laně jsem nějaký 8c už vylezl, v bouldrech nejvíc 8B. 

Co pro tebe znamenají čísla na skalách? Motivují tě těžký věci? 
Moc na čísla nekoukám. Jako stavěče mě baví vymýšlet řešení. Když už to potom rozluštím a mám program, jak se cesta leze, tak už mě to zase tolik nemotivuje. Hlavně asi i proto, že si do skal jezdím odpočinout z práce.

Jseš jediný Čech, který drží v ruce mezinárodní stavěčskou licenci. Kdy jsi se rozhodl, že ji chceš, a jaká cesta k jejímu získání vedla? Kdo tě zkoušel :)? A co všechno byla podmínka pro získání?
Já jsem to nikdy úplně naplánoval. V Sydney to byla úplná náhoda. Ten týden, kdy jsem nastoupil na stěně, dostal výpověď jeden z jejich stavěčů.  Asi o dva týdny později se konal kontinentální stavěčskej kurz a bylo jedno místo volné. Měl jsem super šéfa, který řekl, ze jestli chci, tak mi to zaplatí...Přijel nás učit Jacky Godoffe z Francie. Úplně mě pro stavění nadchnul. Od té doby jsem začal přemýšlet i o stavění na sveťáky. Rok na to jsem si udělal mezinárodní licenci. Bylo ale těžký dodělat si požadovanou praxi. Zachránil to závod v Brně v roce 2009. Od té chvíle mám vlastně plnohodnotnou licenci. Nevím úplně, co všechno se při kurzu kontroluje. Je to týden stavění a teorie. Důležitá je angličtina, schopnost vést tým i stát se jeho součásti, znalost pravidel a trocha lezeckých a stavěčských dovedností.

Který SP byl tvůj první a kde?
První svěťák jako hlavní stavěč jsem stavěl v Číně v roce 2010. Byl to zvláštní pocit, protože jsem kvůli zraněnému rameni nemohl lézt. A Čína je vesměs taková zvláštní...

A jak to dopadlo :)?
Docela si myslím, že dobrý. Adam vyhrál ;)
Takže hodně dobrý :)

Kolik stavění SP závodů máš za sebou? A s kým se ti nejlépe pracuje? 
Dvanáct. Od každého stavěče se vždycky naučím spoustu věcí. Rád třeba stavím s Adamem Pustelnikem a nebo Christianem Bindhammerem.



Jak obtížné jsou SP cesty? Kvalifikace a pak finále? Předpokládám, že finále bude 8c až c+. Nebo už se finále staví i těžší? 
:) budeš si to asi muset přijet vyzkoušet. Nám o tom totiž zakázali mluvit...
No nemusím teda vědět všechno, no :).

Jakou vidíš budoucnost v obtížnosti pro SP závody?  Všichni se krutě zlepšujou. 9áčka leze špička jak na běžícím pásu a počet lezců, co tohle leze, se každým rokem zvětšuje. 
Já z toho mám radost, ale vlastně jenom tak napůl. Znamená to totiž, že musím i já stavět a zkoušet těžší cesty. No abych nakonec nemusel zase začít poctivě trénovat :)

Jaký styl cesty máš na závodech nejraději? Šlem, šlem, boulder, šlem, boulder...:)? Jak se to plus mínus snažíš postavit ty? 
Baví mě zajímavý cesty. Tam, kde se pořád něco děje. Snažíme se o spojování bouldrů. Minulý rok bylo třeba oblíbený 3*13. To jsou tři úseky po třinácti krocích bez odpočinku.

Je nějaký SP, který se ti vyloženě nepovedl nebo naopak suprově povedl? 
Já doufám, že úplnej průšvih nikde nebyl... ;) Měl jsem dobrej pocit ze sveťáku ve Valence před rokem a půl.



Nadržuješ Ajdamovi :)? (Měl bys...:)). Víš, kdo co umí a co komu sedí víc? 
:) lidi se nás na tohle ptají hodně. Moc se mi líbila odpověď jednoho mého kamaráda, když se ho závodnice z konce první desítky zeptala, jestli by čistě teoretický dokázal postavit cestu tak, aby vyhrála. Řekl: "I'm a route-setter, not God!" Určitě se třeba dá přizpůsobit styl cesty, tak aby vyhovoval více jednomu z dvojice Adam x Ramón, ale snažíme se spíš o to, aby daný krok šel udělat pro oba.

Jak dobře se dá stavěním SP uživit? Můžeš nechat nakouknout pod pokličku...?
No ono jenom svěťákama by to moc nešlo. Každý stavěč má ještě vedle toho další práci. Někdo staví komerčně, někdo dělá chyty a někdo trénuje dorost.

Kolik je aktivních mezinárodních stavěčů? Těch závodů za rok zase není tolik a podle jakého klíče se to rozděluje? Musíš hodně tlačit na pilu, abyses dostal ke stavění? 
S licencí, co máme, můžeme stavět bouldry i obtížnost. Většinou to ale nemícháme. Takže by se dalo říct, že je 7 stavěčů na každou disciplínu. Letos vychází na každého dva závody.

A co SP bouldery? Stavěl jsi nějaké? Motivuje tě to? 
U stavění bouldrů jsem si zranil to rameno, takže jsem hodně opatrnej. Ale baví mě to. Svěťák bych si možná v budoucnu zkusil.

Jak to letos vypadá s tvým SP stavěním? Máš nějaké závody jisté? A do budoucna?
Letos mám Briancon a Kranj. Což je super. Moc se tam těším. Je to vždycky napínavý, kam nás pošlou :) dozvíme se to každý rok až v únoru.

No a co tvoje závodění? Bouldery / obtížnost...ČP nebo SP...Motivuje tě to? Naskočíš ještě do závodního kolotoče se startovním číslem? 
:) to určitě ne. Na svěťáku to bylo moc těžký i před léty, a to jsem trénoval. Hlavní nevýhodou je to, že si nemůžu postavit cestu, na které by se potom závodilo. To bych měl možná alespoň malou šanci :)

Jak probíhá tvoje momentální lezení? Trénuješ? Lezeš na skalách? 
V zimě jsem byl pár krát v Jablonci na boudrovce. Jinak moc netrenuju. Vždycky si říkám, že už by to chtělo, ale potom přijde hodně práce a stavění strašně žere kůži a člověk je potom vždycky dost znavenej.Trénuju vlastně spíš na stavění. Je to trošku něco jiného, pět dní osmnáct hodin montovat, než taková ta chvilková vytrvalost, co potřebuješ k vylezení jedné težké cesty na závodech nebo třeba ve skalách. Chodím hodně běhat, jezdím na běžkách a lezu víc lehčích cest. 

Lezeš pouze anebo do toho i jinak bušíš? Visy, shyby, campus, posilovna? No šup, šup prozraď něco :).
Občas se pověsím, protože mám docela slabý prsty. Ale jinak nic.

Strečuješ? 
Ne. Ale měl bych. Stavět pro holky, když jsi velkej a neprotaženej, je dost peklo.



Co zranění? Jdou kolem tebe obloukem, anebo už jsi si něčím prošel? Co byla hlavní příčina anebo jaktože se ti vyhýbají? Vím, že proběhlo nějaké koleno...?
V roce 2010 jsem si roztrhal kloubní pouzdro v rameni. Stavěl jsem bouldry na mistrovství Oceánie a byl jsem jedinej stavěč, takže to bylo nejspíš z únavy. Potom mě ještě srazilo auto, když jsem jezdil na kole. To odneslo koleno. 

Hodně stavíš na Smíchově, kde je super, že se snažíte sázet i těžký věci. Především oceňuju to, že je snaha uzavírat hlavní převislé profily pro lehčí obtížnosti. Osobně bych tam dával max 7b a klidně až od 7c. Řeči o diskriminaci a o tom, že stěnu živí lehčí věci, neobstojí :). Diskriminace je právě v těžších věcech. Totálně na všech stěnách chybí těžký věci v kolmých a mírně převislých profilech...Měl bys s tím začít něco dělat :).
Ono je to vždycky lehčí říkat, co by kde mělo jak být. Třeba já bych strašně rád viděl v BBčku bouldry po struktůrách a makro chytech, tak jak se leze ve světě. Věřím, že každej, kdo se stará o stěnu nebo bouldrovku, dělá vše, co je v jejich silách, aby uspokojil poptávku. Tím, že mě baví stavět těžký věci, je jich teď možná na Smíchoffě víc, než je optimální z hlediska komerce, ale beru to jako určitou investici do podpory sportu. 
:)) hehe já vám dám struktůůůry :)! Ale dyť pár jich tam je :)

Stavíš i hodně závodů po republice a díky za to, že stavíš i v BB bouldery určené pro repre. Jaké akce v blízké budoucnosti chystáš?
Každý rok stavím okolo 25 závodů. Letos jsem jich chtěl mít méně, ale za posledních pět týdnů teď stavím sedmej tady v Imstu a ve středu je ještě Bouder Párty :) Mám toho hodně, ale hodně mě to baví.


To je výkvět toto :)) Poznáte všechny na fotce?

Překližka je nedílnou součástí tvého života a co skály? Kdy jsi byl naposledy a kde? 
Letos jsem byl jenom asi na dvě hodky na Panťaku. Úplně jsem si tam prolezl prsty a potom jsem v Plzni při stavění bouldrů trpěl.

A co loňský rok? Kolik dní v roce 2014 jsi byl aktivně na skalách a kde to bylo nejvíc super?
Byli jsme na jaře na týden ve Francii, potom na teambuildingu v Paklenici a na konci léta na táboře s dětma z oddílu v Ostrově. Celkem asi i s občasnou vyjížďkou k nám na písek to bylo asi dvacet dni.

Obtížnostně stopro musíš bombit 8céčka. Sfouknul jsi vlastně někde nějaký a máš v plánu se do něčeho těžšího pustit? 
Už jsem nějaký vylezl. Vyhlídnutých mám pár cest v okolí domova, co bych chtěl zkusit. Třeba hned v Příhrazech. A nebo Adam vylezl něco na Krkavce, to je kousek.



Kterou oblast máš rád? 
Od malička jezdím rád do Arca. A Labák se mi taky hodně líbí.

Jaký charakter cest či boulderů ti sedí? 
Spíš delší kroky po větších chytech. Jinak mi to je asi jedno.

Lezl jsi docela i na písku, ne? Rozhodně jsi tam tahal světová esa :). Koho naposledy a jak mu to šlo?
Bydlím sice v Českem Ráji, ale pískař ještě moc nejsem. Ale moc se mi to líbí a chtěl bych na tom do budoucna zapracovat. Člověk na písku narazí na hromadu strašně krásných kroků. Minulý rok jsme byli v Labáku s Tommy Caldwellem. Šlo mu to super. Byl to krásnej den a oba jsme si ho moc užili. Příští rok pojedem do Yosemite, tak se těším :)



A jak to tam jde tobě :)?
Ještě se učím. :)

Jak jsi na tom s morálem? A jakých cest si vážíš? 
Trošku se bojím. Ve vícedélkách mi to moc nevadí, ale na písku mám občas strach, že spadnu na zem.

Dělal jsi nějakou cestu odspodu? Láká tě to? Máš vyhlídnutý nějaký směr? 
Dělal, ale zatím je kolem takových cest co "postavil" někdo jinej, tak si užívám opakování.

Prášíš tím bílým pokladem, který rozděluje lezce?
Na Panťaku a na Levým jo. Jinak ne.

Co je pro tebe ideální podmínka, teplota na venkovní bouldering? Které období je nej a na co se během roku těšíš nejvíc? 
Já jak nemám úplně cíl vylézt něco těžkýho, tak mám nejradši asi léto :) na lezení v teple jsem si v Austrálii asi zvyknul.

Co tě při lezení namotivuje? Podle čeho si vybíráš cestu / boulder?
Musí se mi na pohled líbit. A nebo třeba občas zkusím nejakej milník v historii. To mě baví.

Zkus popsat tvoje pocity na skalách během lezení. Jak prožíváš proces, kdy boulder / cesta je na lopatě, ale pořád se čistý přelez nedaří. 
Tyhle pocity moc nemám. Buď to vylezu nebo ne. Jediné co mě štve je, když nemůžu vymyslet krok.

Umíš si ve skalách zařvat :)?
Asi ani ne :)

Co je pro tebe nejlepší den? 
Mám rád neděli. To se snažíme s Luckou moc nepracovat, ráno jdeme do kostela a potom jsme spolu.

Máš nějaký vysněný lezecký sen?
Chtěl bych prostoupit co nejvíc volně na El Capa.



Co hory? Taky jsi se už pustil do vyšších stěn. Kde, kdy a co? 
Už jsem trošku v horách lezl. Nejvíc asi v Patagonii 2008/2009. Bavilo mě to. Škoda, že je to tak časové a finančně náročný.

Ty jsi ve svazu v komisi, že jo? Co konkrétně máš na starosti a jaký máš ambice? 
To by bylo na celej článek :) Jsem předsedou komise alpinismu. To je od bouldrů na skalách až po Himálaj. Staráme se o výstupy roku a tak... Do budoucna máme takový sen, oživit české lezení v horách a dostat se zpátky tam, kam jsme patřili v 70. a 80. letech.



Jak se ČR může v tomhle odvětví posunout? 
Důležité je, abychom táhli za jeden provaz.

Máš nějaký horský plány? Výzvy?
Spíš bigwally. Možná něco se Stoupou v létě a potom příští jaro Amerika. Moc bych se chtěl vrátit zase do Patagonie.



Co bys doporučil začínajícím lezcům?
Aby přišli k nám na Smichoff ;)

Kdo je tvůj vzor (kluk, holka, zahraničí a ČR)?
Kurt Albert

Koho by jsi doporučil na příští rozhovor?
Jitku Mázlovou a nebo Kubu Jedličku

S Kubou už rozhovor byl :) A je ZDE

Díky za rozhovor :)
Oliváč

Tak co vy :)? Rozjedeme tu štafetovku...? Já bych byl pro :)))
Změna je život a život je změna. Takže by to chtělo i tuto rubriku posunout...pokusit se jí zlepšit...dát ji nový rozměr. Hlavně už bych teda moc rád popojel s dlouho, předlouho slibovaným BIG projektem zde na boulder.cz, ale pořád je nějaké ALE :). ALE bez ale by to nebylo ono a vše by bylo příliš dokonalé. Ostatně podobný příběh má i naklápěčka v BB. ALE nebojte. Vše jednoho krásného dne bude a zažijeme pocit nekončící nirvány a rozkoše :). 
Momentálně se v bébesu připravují nové bouldery a bude to opět stát za to. Však doražte a vyzkoušejte :) Budete chrochtat blahem a řeknete-li si, tak vás i podrbeme :). 


Štěpán čistič...