Nejnovější komentáře

Autor: Jan Kohout10.04. 16:46
Autor: Kateřina Pírková05.04. 16:15
Autor: Klára Kušková28.03. 09:04
Autor: Karin Slunečková27.01. 21:06
Autor: Petr Černocký22.01. 13:13

BB - najdi si svou akci...

<Duben '24>
poútstčtsone
 1 2 3 4 5 6 7
 8 91011121314
15161718192021
22232425262728
2930
     závod      promítání      koncert      přednáška      ostatní      párty      dětská akce      víc akcí

Boulder s.r.o
U Výstaviště 11, Praha 7
telefon: 605 700 816

 

OTEVÍRACÍ DOBA - STĚNA

Pondělí - Čtvrtek
9:00 - 14:30 & 17:45 - 22:00
Pátek
9:00 - 14:30 & 16:45 - 22:00
Sobota - Neděle
9:00 - 22:00

OTEVÍRACÍ DOBA - POHYBOVKA

sobota 6. 4. .: 9:00 - 19:00
neděle 7. 4. .: 9:00 - 19:00

OTEVÍRACÍ DOBA - BAR

Pondělí - Neděle
9:00 - 22:00

Vstupné:

Dospělí
180 Kč

Děti
130 Kč

Kompletní ceník
Kontakt a mapa

Nutné přezuvky s sebou!
 
praha
foto

09.11.2015 22:48

Jůes čtvrtý týden

foto

Pro mě to byl velký svátek. Měsíc v čudu a hlavně na skalách. Prostě bááájo. Dobrá partička Degešů :) a jedna velká mongol párty. Super. Už jsme doma a klidně bych si to znovu zvopakoval do jiné oblasti. Tak třeba to brzo zase klapne.
Tak jak jsme se probili posledním týdnem...





Poslední týden už se krapet zhoršilo počasí. Přišla antipodmínka :). Pršelo pár dní a do skal se natáhla vlhkost. Lezení bylo takový makový, ale naštěstí to pravý kokosový přišlo na poslední dva dny. Jak bylo jsme s Andrejkem popsali v Přelezech týdne. No prostě poslední dva dny byly jak sen. Všichni jsme si parádně zalezli a naplnili kapsy. Užívali si nejlepšího tření jaké za celou dobu bylo a uvědomovali si jedinečnost posledních společných dnů. Druhý den byl sice pro mě spíš takovou noční můrou, protože v poslední cestě pod prvním borhákem mi zlověstně prasklo v koleni...krapet se mi zatmělo před očima a proběhl černý scénář následujích dnů, týdnů, měsíců....Naštěstí po týdnu už ale zase skáču přes kaluže a vypadá to, že to drží pohromadě. Uf :). Motivace z Redu se drží a chci do toho po tisící šlápnout a říkám si jak už teď stopro vydržím :). V BB rozjíždíme tréninkovou kudlu, tak kdo se chce přidat je vítán :).  

Kluci každý poslali závěrečný infos o našem tripu a na závěr vás nemine fotopokec :)

Andrej, Degeš, Śéf (kuchař), :
"..how are you doing?
Po dvou letech jsem byl opět na měsíc v RRG.
Tady je malé srovnání obou výjezdů.
2013 jsem byl skoro nejmladším účastníkem, 2015 jsem byl nejstarší a jako jediný jsem tam byl podruhé.
Oba výjezdy trvali celý měsíc; 2013 jsem lezl 19 dní/ 2015 „jen“ 14dní; 2013 jsem vylezl 98 cest (OS nebo PP)+ 28 pokusů (AF nebo pád před koncem cesty)/ 2015 jsem dal 57 cest a 23 pokusů;
Na obou výjezdech jsem měl za cíl vylézt alespoň 10 cest 5.13a a víc;
2013 jsem dal nakonec 17: 10x 5.13a (8xOS); 5x 13b (3xOS), 1x 13c OS + 1x 5.14a
2015 jich bylo pouze 13, ale to jsem to měl od minula dost vybrané: 4x 5.13a - vše OS, 4x 13b (1xOS); 3x 13c (1x OS) a 2x 13d. Když píšu OS tak myslím samozřejmě flash!
Když porovnám počasí, tak letos bylo mnohem hezčí a méně pršelo, ale na druhé straně bylo mnohem tepleji a tím pádem menší tření.
Dost bylo statistiky! Úplně největší rozdíl byl v tom, že letos jsme byli silná úderná parta zaměřená na těžké cesty a tím pádem se jezdilo pouze „za nimi“ a navštívili jsme jen oblasti, kde byly 13-ky. Prostě taková správná parta degešů, kde se každý žene jen za číslama, aby si jimi nakrmili deníky, pořádně to těm druhým nandali a hlavně, aby to vylezli jen voni a nikdo další. Prostě po lezení vždy zábavné večery, kdy každý jen vymýšlel, čím trumfl ostatní a shodu jsme našli jen u pomlouvání těch, co se nemohli bránit, nebo nám nerozuměli. Jednoduše jsme byli banda největších degešů.
 Co se týče stravy, tak kromě toho, že byl snad všude cukr (prostě US), tak jsme měli taky v úplně každém jídle jako základ mrkev a cibuli. Poklona šéfkuchaři Lautnovi, který vařil fakt perfektně, no a Oliváč mu to občas taky pomáhal ladit a společně pak šikanovali čištěním česneku Jirouse (mě se vařit nechtělo, samozřejmě že to umím nejlépe! – prostě jsem taky degeš a občas jsem po jídle umyl náš ultra-giga-mega WOK). Na rozdíl od Jirouse jsem tam pode všeho zhubnul, jen bohužel nemám důkaz, protože se nevážím. Ale strava byla doopravdy dobrá, hlavně po tom co jsem Lautnovi přestal kupovat špek, kterým se zpočátku snažil společné večeře otrávit. Dost mi stačilo, když Amíci ráno zamořili vzduch smradem spáleného špeku s vejci. Ještě teď se mi zvedá kufr. 
V US je všechno největší. Teda skoro všechno. Američanky mají velké zadky a malé prsa. Tím pádem byly Evropanky lehce rozeznatelné. Naštěstí do lezeckých oblastí nezapluly žádné velryby, na lov kterých se zaměřil v supráčích degeš Olivéros. Americké auta jsou zážitek ve velikosti sám pro sebe. Naše auto z půjčovny (Mazda2) byla na parkáči u Migela nejmenší, ale každý kopec vyjela, i když občas pěkně kňučela. Chtěl bych vidět ty kopce jet ty big US pickupy - heavy-duty limited edition s 8 válci 5,7L … no, asi by tak nekňučeli, ale taky by to nerozjeli tak jak my.. to je snad jasné, tak to udělá každý degeš.
 Shrnuto a podtrženo, bylo to v RRG s 3xJ naprosto perfektní. Asi nejvíc mi bude chybět ranní donut a asi trochu i ty jejich skály. Ale spaní doma na posteli je taky perfektní.
… see you! degeš Andrej"



Andrejko a jeho oblíbené donaty :) No není ten kluk šťastnej :)

Jirous, Degeš, Vepřo:
"Red River Gorge 2015
Začnu číslama, stejně prej nikoho nic jiného nezajímá. 
Jo, ale ještě předtím si postěžuju na ty tři degeše co tam se mnou byli a je toho dost, i kvůli nim uvažuju, že bych někdy do RRG ještě jel. Co mi například dělali? Třebas Lautnič, furt vařil hrozný hromady jídla abych ztloustnul a nic nevylezl. Oliváč mě každou chvíli fotil abych byl nervózní, nebo se snažil mě rozesmát. Andrey mi ve stanu stále tlačil whisku a vitamín C, asi taky abych nic nevylezl. Když jsem lezl, tak na mě volali abych se nemohl soustředit. Lautna když jsem cvakal, tak měl povoleno, takže jsem se víc bál, že spadnu. Věci na lezení jsem si do skal taky musel nosit sám a když se mi něco povedlo vylézt, tak si otírali ruce o moje ramena nebo o moje namaglajzovaný dlaně a to je jen zlomek všeho na co bych si mohl postěžovat.
K těm číslům je to snadný, dal jsem 7x 5.13b, najeli jsme tam v autě 1779 mil, lezl jsem 17 dní cca 5 cest denně a byl jsem tam ňákejch 30 dní, camp byl za dva doláče na noc a sprcha za doláč. 
Lezení v Redu je super, pevný pískovec, který dělá převisy plné chytů a nabízí všechy obtížnosti cest. V Redu je plno cest jak z umělé stěny, ale zároveň je i každá jiná a má svoje kouzlo. Red je to top oblast světa a myslím, že i přes značné náklady na dopravu se vyplatí Red navštívit a zázitky pak přicházejí samy. Víš? takové to slunečné padání lístěčků obarvených ruměncem podzimu a provoněným přírodou pryštící z každého koutečku do tvojí dušičky a přitom cvrčci, jako hvězd jich bylo, hrají svojí sonátu a opěvují život. Hmmm, degeš."


Jirous. Vepřo spase všechno :)

Jíra El, Degeš, Káčko :):
"
Bylo to super, úžasný a nezapomenutelný!!! Představte si měsíc, kdy jediné co řešíte je zda udržíte tu zatrolenou lištu, nebo zda vám dojde pod řetězem. Odpověď většinou zněla NE, neudržíš a Ano spadneš!!!  Co s tím? Nic. Smiř se s tím a užívej si pohybů a pocitů, které ti lezení po takhle krásných skalách přináší. A o to jsem se snažil. Hlavně s touhle partou se rozhodně smutnit, nebo truchlit nad výkony opravdu nedá. Ty si prostě vzali do hlavy, že prdel bude i kdybychom nic nevylezli. Navíc, když v podstatě celý měsíc pořád jenom svítí sluníčko, tak se ani mračet nedá. Takže za mě tisíc a jak jsme řekli. My se vrátíme!!! A s námi přijde, krutopřísná lišta a brutální vytrvalost... :D
Takže za dva roky repete. Kdo se přidá? :)"


Jíra věčně v pohodě :)

Oliváč, Degeš, Vepřo:
"Já už toho napsal moře :). Red byl super a parta nejvíc. Jsem rád, že jsem si šáhl na parádní skály a opět urval těžší cestu. Za dva roky repete!"


V Améru je všechno velký :)

No a ještě fotoreport :)

Mě prostě mimo jiné bavili ty jejich káry :) To mi prostě hlava nebere...


Najdi rozdíl...

I takhle by se dalo cestovat.


Džíny za pár dolců. 


Neodolali jsme a prostě jsme si je museli zkusit :)


Do velikosti 68 se vejdeme oba! Já myslel, že umřu smíchy...


Je libo lacláčky :)? Jako to prostě není možný tohletoooook :D


Samec :)


Lezeníčko, lezenííí...Jirous bombí a hází lopatou do deníku


Andrejko posílá krutou lištovačku

WWW.WICKSTROMPHOTO.COM/

Jíra v zakleté cestě...


Pro tuhle potvoru jsem si přijel a jsem moc rád, že jsem ji v kufru odtáhl zpátky. Omaha BITCH :)


Stoprocentní návnady :)! Jako na ty hošo berou jako sviňa! 


Americká přenosová soustava...


Ty jejich káry prostě miluju!


Nepochopíš nic. Jedeme si přes 70 mílí (přes 120 km/h) a pořád nás předjíždí kamiony :)
 

Jíra bohužel restil a společnou fotku nestihl. No. Stejně se to zavostřilo jinam...


Malá Adélka každýmu v Praze říkala, že táta odjel na měsíc...:)


Prostě bagr.


že mají velký auta = OK, že jsou obři = OK. Ale že i ty listy mají gigantický, tak to jsem fakt čuměl.


V minulém reportu byla cedule bacha na medvědy. Tak jsme ho nakonec přeci jenom našli. Hodnej byl!


U nás jsou na papír modrý, ne?


Bidlo v akci aneb jak se zabírají cesty a vem si lístek do fronty.


Náááádherně bylo!


Americkej Singáč.


Auto narvaný až po strop a fičíme na letiště. 


Baj baj Miqeli! Sí jů next tajm maj mén. 


Závisláci :)


A jsme doma amígos! Těšíme se na vás. 


A to je vše přátelé. 
Oliváč

Jo a ještě tečka na konec. Jedu si druhej den po příletu po Praze a ejhle...co nepotkám...Amerika je všude. Snad nepřiplujou i velryby!!!

Přidat komentář
Autor:  Pro vložení komentáře je nutné být přihlášen
Text:  

reklama