Nejnovější komentáře

Autor: Kateřina Pírková16.01. 16:58
Autor: Jan Kohout15.01. 22:57
Autor: Petr Černocký09.01. 11:14
Autor: Kateřina Pírková08.01. 23:44
Autor: Petr Černocký06.01. 11:15

BB - najdi si svou akci...

<Leden '22>
poútstčtsone
 1 2
 3 4 5 6 7 8 9
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31
     závod      promítání      koncert      přednáška      ostatní      párty      dětská akce      víc akcí

Boulder Boj 2022

15.01.Bboj č.1Výsledky

Boulder s.r.o
U Výstaviště 11, Praha 7
telefon: 605 700 816


Otevírací doba:

pondělí - neděle
09:00 - 22:00

Vstupné:

Dospělí
180 Kč

Děti
130 Kč

Kompletní ceník
Kontakt a mapa

Nutné přezuvky s sebou!
 
praha
foto

25.05.2015 14:24

Martin Paprsek

foto

Martin má přezdívku Tapír...I to, proč tomu tak je, se dozvíte v pokecu. Já měl vždycky za to, že Tapír je prostě takový jakože prase :). A von jako silnej jako prase je :) No ale je to kupodivu jinak...
Každopádně Martin se dere nahoru a těžký bombice se před ním třesou. Tak pojďme se proběhnout rozhovorem s ním, kde se dá "více" poznat.





Kolik ti je, výška, váha, bicák?  
Je mi 30 let, měřím 183cm, váha cca 70 kg a bicák??

Odkud jsi a kde momentálně žiješ?
Jsem ze Zábřehu na Moravě a momentálně jsem nejčastěji v Ústí...

Předpokládám, že pracuješ :) Co konkrétně?
Pracuju rukama a dělám tak nějak co přijde, převážně stavební práce, nějaká montáž, občas výškařina.

Jsi ze sportovní rodiny? Lezou vaši? Máš sourozence?
Asi i joo, táta hrál a hraje závodně volejbal, jako malej jsem dělal všelicos.

Čím jsi chtěl být jako malej a jak moc se dětská představa střetla s realitou :)?
No jako malej sem chtěl být velkej a ted´ spíš naopak, realita jde bohužel jen jedním směrem...

Jaký sporty jsi před lezením dělal anebo jaký jedeš ještě teď?
Hrál jsem hodně volejbal, trochu i zavodně a pak všechno možný, tenis, basket, kolo, atd.

S kým, kde a kdy jsi lezení poprvé zkusil a kdy mu totálně propadl?
Poprvé jsem lezl v šesti letech na stěně na Matějský pouti v Praze, zavírali tam v deset a asi od pěti odpo jsem tam mámu a strejdu nechal až do zavíračky. Totální propad nastal asi ve třinácti.



Už dlouho se chci zeptat proč Tapír :)? Kde a proč to vzniklo?
Přezdívka z dětství byla různá zkomolenina mýho příjmení: papír,pejpa,prso a pak Karel Macháček jednou na stěně mě jmenoval Tapírem a bylo...

Já si tě pamatuju ze Šumperka jako mladej talent okolo Tomáše Doubravského. He! To je ale tip na rozhovor jako prase :) Tenkrát jsi i docela závodil, ne?
No tak s Krkavcem jsme hodně trénovali a dodnes je to pro mě vzor, k závodům mě zlákal asi on a bylo to určitě obohacující, i když bez možnosti něco vyhrát, nejlepší umístění bylo 3. místo na ČP boulderingu mužů v Šumperku.

Pak jsi se ale z lezení nějak vytratil...nebo ne? Co se v tom období dělo?
Pak do mého života vstoupila žena :), takže lezení trochu ustalo, začal jsem hodně pracovat a nějak jsem se motal.

A co tě koplo zase zpátky?
Za hlavní impuls musím poděkovat Zdenymu za vše, co pro mě udělal a díky němu jsem začal zase lízt na bomby a dostal se tam, kde jsem.

Minulý rok jsi začal sázet 8áčka a vykopal i 8bejdo. Paráda a jak ses do těžšího lezení zpátky namotal?
Jelikož sem začal pobývat v Ústí a tady vznikla nová stěna, tak jsem začal chodit tam.. Díky Ríšovi Litochlebovi jsem měl možnost jezdit hodně do Jury, a pak už to byla otázka času zlepšit se na 10 mínusky, takže Díky Ríšo.

Kde jsi do té doby lezl :)? Trénoval...?
Cca od 20 do 27 jsem lezl jen občas někde na skalách a pak jsem začal trénovat v Rovensku u Zábřeha před plánovaným tripem do Špáňa. No a po Špáňu už jsem byl v Ústí, další velkou fází bylo půl roku v Brně, kde jsme stavěli stěnu a já jsem začal chodit dvakrát i třikrát denně po vzoru Adama na Kotelnu a víkendy jsem trávil ve skálách.

Je super, že tě lezení baví a Frankenjura se stala tvojí domácí oblastí. Co tam máš rozlezenýho, ale zatím neodškrtnutýho?
Hmmm, tak ted‘ momentálně jednu nádhernou desítku Nosegrind na Wustensteinu a pak jsem zkoušel pár deset plusek..

S kým jsi tam nejčastěji jezdil?
Dřív jako mladej hodně s Karlem Macháčkem, ten nás bral všude a byl to takovej můj druhej táta. 2013 jsem jezdil hodně s Kopajdou a Fidem.Ted‘ samozřejmě s Ríšou...



A jak jim to šlo :)?
Ríša to tam sází dost slušným stylem na to, že je krapátko starší, tak dost devět plusek dal třeba jen s jedním pokusem navíc než já a to myslím mluví za vše...

Chystáš se tam letos opět víc pravidelně jezdit?
Jasně.

Jaká oblast je tam pro tebe top?
To je těžká otázka, u nás určitě Kras a Labák, pak jednoznačně Španělsko, ale líbí se mi všude, když tam jsi za lezením...

Vysněná cesta? Nebo cesty co bys jednou rád, ale zatím to moc nevidíš.
Můj cíl je zlepšit si OS i RP, takže cokoliv těžšího, než jsem zatím zvládl...

Naopak co bys rád poslal letos prdět do deníku :)?
Dlouhodobě si konkrétní cesty neplánuju, spíš před výjezdem na víkend přemýšlím, kam pojedem a co tam polezou ostatní a co polezu já...

Momentálně hodně domácníš v Labáku a jsi tam skoro každý víkend, ne?
Vzhledem k tomu, že podmínka přála a přeje, tak proč jezdit do Jury. Labák je skvělá sportovní oblast a nabízí spoustu možností se zlepšit.



Co tě tam přiválo a s kým tam nejčastěji jezdíš?
Poprvé jsem byl v Labáku asi v roce 1999 a lezli jsem Zlaté listí a Kruh za kruhem, ted´ tím, že jsem v Ústí, tak je to taková domácí záležitost. Lezu hodně s Alešem Michálkem a duem Myšák a Mišo z Prahy...

A jak jim to jde :)?
Kluci lezou 10 béčka a myslím, že víkend od víkendu to jde pomalu nahoru.

Básnit o Labáku by se dalo na nekonečný rolování kolečkem od myši :) Ale co je to, co tě tam nejvíc baví? 
Především asi relax a pohoda, užiješ si to místo, i když nebudeš vůbec lézt a při lezení pak velký odlezy!!

Co strach? Máš? V čem jsi se naposledy vybál?
Strach má každej, myslím, že já ho dokážu překonávat a naposledy jsem se vybál při přelezu Vítězné zmije, kde jsem vynechal 2 háky kvůli tření lana a bylo tak 10 m odlez docela zajimavým bouldříkem... Ale znáš to „kdo se bojí, nesmí do lesa“.

Anebo jak jsi zvládl být v pohodě v těžších krocích nad jištěním?
Prostě lezeš a neřešíš, jediný, v čem mám opravdu strach a nejsem si jistej, jak bych mohl reagovat jsou místa, kdy je to na podlahu...

Co tam momentálně bombíš a co bys ještě rád stihnul prolézt / vylézt?
Cest je spousta, dnů a síly málo, rozlezl jsem si nádhernou pumpy hranu Nejslabší máte padáka za 11a, tak uvidím, kolik pokusů to zabere...jinak čím víc cest, tím líp.



Jaká cesta se ti zatím nejvíc vryla pod kůži a rád si vzpomeneš na její přelez?
To budou určitě Boží muka Xb...

Nebo naopak cesta, kterou jsi zatím ještě nevylezl a byla to fuška se s tím vůbec probít?
Zřejmě Frankenjura Xb, dolez od háku, kde všichni končej, ale cesta ne, kdy nevíš jestli tam je slanák nebo co a jak.. byl jsem psychicky vyčerpanej na max...

Podle čeho si vybíráš cestu, kterou jsi ochotný zkoušet?

Prostě někam přijedu a když to vypadá pěkně a bezpečně, tak do toho jdu.

Jak moc je pro tebe důležité číslo?
Z pohledu zlepšení se je důležité, z hlediska kvality. A je určitě rozhodující cesta sama o sobě, jaký kroky děláš, jestli mě to baví a pak je číslo až na druhým místě.

Motivuje tě i to, že to přelezlo málo lidí?
Určitě..

Co tě při lezení namotivuje ?
Když se cítím dobře, tak jsem stabilně namotivovanej, ale je těžký se dostat do stavu, že jdeš fakt na max, takových dnů je pár za rok a když zrovna ten den jsi ve skalách, tak je to nejvíc...

Zkus popsat tvoje pocity na skalách během lezení. Jak prožíváš proces, kdy boulder / cesta je na lopatě, ale pořád se čistý přelez nedaří.
Pomalu přichází nervozita a myslím, že člověk začíná podvědomě prohrávat a to je bod zlomu, kdy je ideální začít s něčím jiným a k tomuhle se vrátit. Jinak lezení je pro mě asi návykový, takže si připadám jako feťák po dávce do žíly...

Umíš si ve skalách zařvat :)?
Jasně, bez toho to nejde..



Zkus popsat, čím je pro tebe Jura nej a čím naopak Labák? Nebo jsou tyhle dvě oblasti i něčím podobný?
Jura má obrovskou koncentraci těžkej cest a to je paráda, Labák je zase kousek, to hlavní je, že lezeš a je jedno, jestli to je vápno nebo písek, takový ty řečičky, že někdo není na písku rozlezenej a že to trvá, jsou podle mě nesmysly, když pořád lezeš, tak seš rozlezenej, když měsíc dva nebo i dýl nelezeš vůbec, tak chápu, že je potřeba se rozlízt...

Jaký charakter cest ti víc sedí? Co ti jako fakt v lezení jde :)?
Ideální je mírnej převis 40 m s ne moc těžkýma pasážema technicky náročná cesta, ale nebráním se ničemu. Nemám nějakou věc, co by výrazně přečnívala třeba jakože jsem silnej v lištách nebo něco tak.

Co bouldering? Lezeš po šutrech anebo pouze boulderuješ na umělý stěně?
Jj lezu, jen je toho míň, než bych chtěl...

Umíš nebo dovedeš si představit, že boulderingu propadneš na úkor lezení s lanem?
To asi ne.

Co v létě? Až přijde fakt antipodmínka do Labáku, tak kam se zahnízdíš :)?
Já myslím, že v Labáku se dá lízt pořád... ale určitě budu jezdit hodně do Jury.

Lezl jsi i na jiných píscích?
Jasně, Panťák, Sušky, Hrubice, Adr, nebo třeba Čertovy kameny u Lidečka…

Co uzlíky, spáry, širočiny :)? Jak tohle tě láká?
S uzlíkama umím, spáry jsou kotel a širočiny ještě větší, jednou na ně dojde...

Pouštíš se i do takových cest, které sice nejsou číslíčkově vysoko, ale půlky ti sevřou dost? Umíš odhadnout odspodu, že ta cesta půjde a že to bude ok?
Uhhh, odhadnout se dá velice těžko, někdy si myslíš, že to bude lehký a pak nevíš, z které do které...Určitě lezu spoustu cest jen pro krásnej pocit, většinou ho chci sdílet s někým né moc dobrým, tak vytáhnu nějaký 70 m 8a v Labáku nějakýmu kamarádovi a doberu ho na vrchol, kde si to vychutnáme, říkám tomu sociální lezení...

Co Teplice a Adršpach? Kdy?
Mám tam pár 10aček, jinak spoustu cest od pětek po devítky...Jezdili jsme tam jako mladí... a bylo tam fajn a rád se vracím na Fesťák už kvůli tý atmosféře a nejen kvůli legendární páteční stodole :).

Zahraniční oblasti? V deníku se ti houpou skalpy z Chulilli. Oblast, která zažívá boom a nápor lezců nejen z ČR. Jaký to tam je?
Chullila je super… ale není to jediná oblast, celý Špáňo je mega a doporučuju všem se tam podívat, ať to bude Chullila, Siurana nebo Chorro...

Co obtížnost? Jak ti to přijde v porovnání s oblastmi, kde už jsi více lezl?
Většinu cest, co jsem tam dal, jsem o stupeň shodil, třeba z 8a+ na 8a.. pak si myslím, že to sedí, ale i tam je to různý.. jedno 7b ti přijde jako 6c+ a to ho lezeš třikrát v různej den a jiný 8a ti přijde jako pěkně těžký.. podle mě je stupnice obtížnosti dost relativní.. je tam spoustu vnitřních i vnějších faktorů, který se neustále mění...

Proč myslíš, že se říká, že ve Špáňu nebo v některých oblastech ve Francii je ta obtížnost lehčí?
Asi to tak bude.. podobně Kalymnos, když někdo onsajtne 7c ve Špáňu a pak přijede do Jury a nedá tam na OS ani 8+, tak je to trochu divný, ale každá oblast je specifická a nemyslím, že by to nutně znamenalo, že ty cesty jsou nadhodnocené...

Snažíš se vylepšit svůj OS? Jdeš do cest, které jsi ještě předtím nelezl naplno? Nebo si radši kecneš, promyslíš a pak zbombíš?
OS je pro mě top.. do reálných cílů se snažím jít naplno a na OS, většinou to ale dopadá druhým pokusem, někdy ani to ne...

Co je pro tebe ideální podmínka, teplota na lezení?
10-15 stupnů na lano, na bouldry kolem nuly...



Které období je nej a na co se během roku těšíš nejvíc?
Já myslím, že celej rok je fajn a líbí se mi, že se můžeš přizpůsobit. Třeba v zimě jedeš bouldrovat, protože to „lepí“.

Nejlepší lezecký den?
Zatím OS den v Chullile, kdy jsem byl fakt silnej a cesty byly jak návody z youtube...

Vysněný lezecký sen?
11- aspoň ve třech oblastech.

Pojďme ještě na umělku :) Trénuješ vůbec? Kolikrát týdně a v jakém období?  
Bez tréninku bych lezl tak do 7a.. přes zimu jsem lezl a trénoval 5 dní v týdnu a někdy i tří čtyř fázově, teď to tak ladím tvrdým boulderingem.

Lezeš pouze anebo do toho i jinak bušíš? Visy, shyby, campus, posilovna? No šup, šup prozraď něco :).
Jj dělám, co se dá a snažím se nedělat věci stereotypně a aby mě to bavilo.. visy a shyby jedu na maximálku, takže jich moc nedělám, ale zase se závažím a na max. kampus je super věc, ale furt jsem na něj slabej a moc ho netrénuju, spíš jen na doplnění, pak dělám hodně stabilizační a kompenzační cvičení s vlastní váhou a v tom vidím docela potenciál, mít tak sílu jak nějakej workouter...

Strečuješ? Uděláš provaz?
Většinou před i po tréninku aspoň 15 minut a o restdeyi  třeba i hodinu a půl. Provaz?? Tak to vůbec...

Co zranění? Jdou kolem tebe obloukem anebo už jsi si něčím prošel? Co byla hlavní příčina anebo jak to, že se ti vyhýbají?
Lezecký zranění mám za sebou dvě, to první, když mi praskl chyt v ruce a hodil jsem z pěti metrů podlahu a zlomil si člunkovou kost v zápěstí, to druhy, když jsme šli na Voštinky s Frantou Pohlem  a Vojtou Homolou a propad jsem shnilým pařezem a zlomil si tu stejnou kost.Jinak jsem měl jednou nataženej úpon na prstu z cesty Ruptur. Tak jsem tři týdny nelezl a vše bylo cajk.

Co závody vlastně? Baví tě? Motivujou tě? Pojedeš na nějaké?
Tak za poslední tři roky jsem na pár byl a hlavní důvod byl vidět, jak vypadá obtížnost a charakter zavodních cest a boudrů, motivační to moc není, když víš, že nemůžeš vyhrát...

Sleduješ trendy současného boulderingu? Myslím jako závodního boulderingu. Skoky, struktury apod.?
Určitě, jen je škoda, že to baví jen pár lidí. Spousta dalších, když postavíš takovej boudlr na stěně, tak to zkritizujou, že je to nelezitelný a na skálách nic takovýho stejně nepotkáš.

Jak ti jdou skoky :)?
Z dobrýho do dobrýho i celkem jdou...

A jak ti jde lezení po strukturách :)?
To je super a celkem mi to jde..



Lezení po strukturách, to je v podstatě jako lezení na písku po hranách :) Takže to by ti jít mělo :)
Jj je to podobný, akorát na stěně máš spíš jasně daný roviny a tu pravou hranu jenom napodobuješ, navíc na stěnách to není úplně častý, aby tam byly takový profily.

Co bys doporučil začínajícím lezcům?
Hlavně lézt pro zábavu a najít i to svý, nenechat se zvyklat tlaky od ostatních a hlavně nespěchat. Lezení je dlouhodobá záležitost a cíle přicházejí pomalu, ale když vytrváš, většinou přijdou...

Nebo lezcům, co už lezou déle a chtěli by se zlepšit?
Každej je unikátní a svým způsobem jedinečnej, většina lidí (kteří se chtějí zlepšit) co vidím kolem sebe, má podle mě tyhle slabiny: strach padat, a tím i strach lézt na prvním, neochota trénovat, co jim nejde, nedostatek času na ideální porci lezení (rodina,práce..), s tím moc udělat nejde a pak motivace to vydržet, protože po měsíci tréninku se nezlepšíš, ale když budeš brát jako horizont rok, tak ten posun může být už významný...

Co bys doporučil začínajícím lezcům na písku :)?
Určitě se toho nebát a jet s někým zkušeným, kdo je zasvětí do tajů a poradí, vytáhne, lezení ve skalách (a nejen na písku) není pro každýho,, natož umělkáře. To si musíš zamilovat, ale zaplat pánbůh, že je to tak...

V čem vidíš hlavní chyby lezců kolem sebe? A co je naopak tvoje slabina? Máš vůbec nějakou :)?
Chyby lezců viz výše a moje slabiny, jednoznačně nedostatek maximální síly...

Kdo je tvůj vzor (kluk, holka, zahraničí a ČR)?
ADAM je bůh :-)

Koho bys doporučil na příští rozhovor?
Nějakou slečnu..

No oukhey, tak nějakou roštěnu vyberu :)
Díky za rozhovor!
Oliváč


Týden v plném proudu a vy se držte na vlně. Nenechte si ujít ani jednu příležitost, kdy se můžete povozit a ucítit sílu života! Lezte, trénujte, učte se, bavte se.
Každý to nejlepší máme teprve před sebou a to je skvělý pocit, když si to dokonale uvědomíte :)! To nejlepší, co jste dosud zažili, se ani zlomkem nepřibližuje tomu, co vás ještě čeká.
A tak to je. Smiřte se s tím :)

 
Přidat komentář
Autor:  Pro vložení komentáře je nutné být přihlášen
Text:  

reklama