Aleš Rozsypal

Dneska jsem vás trochu houpal :). Je vedro a člověku se tak nějak zadírají závity. Na FB je fajne koment (díky Cyrile) a že by rozhovory mohly být kratší...No mohly..., ale nějak by mi to přišlo takový neúplný. Už nyní mám kolikrát pocit, zda jsem se zeptal na vše podstatný. Zda toho nebylo naopak málo...I proto by bylo super kdyby jste si danou osobu ještě doptali v komentech. Lidi hltaj novinky a titulky. Číst chce málokdo...Dyť to nemusíte zhltnout najednou :)
Ala je protřelý lezec...sjezdil světa kraj a prolezl kde co. Probil se zajímavýma cestama a do deníku nasázel těžký esa. Jak se má, jak se měl a co dělá se dozvíte v následujícím pokecu.


Tak se rozjedeme klasikou na začátek :)
No dobře, jak chceš.. na ty tvý rádoby vtipný odpovědi jsem se trochu předpřipravil, jako u zkoušky.. když 50lidí před tebou mělo stejný otázky...
Njn :) kreativita je na ústupu :). Základ je pro všechny skoro stejnej.

Kolik ti je, výška, váha, bicák?  
Líbili se mi např. filmy U-Turn, Maratonec, Blbý a blbější ( to byla velká legrace.. ).  Dřív  samozřejmě Conan, Terminátor, The Wall
:) Fajn.



Odkud jsi a kde momentálně žiješ?
Bydlím 5minut od Pazderničky a jen tak mě odsaď nedostanou, protože je tam chládek a větrák a dobře tam hrajou.

Čím jsi chtěl být jako malej a jak moc se dětská představa střetla s realitou :)?
Přes učňákovský nápady na základce, elektroprůmku a jeden rok FEL,jsem se dohrabal v pozdním věku ke státnicím z geodézie a tím obor skončil. Jelikož děláme údržbu nemovitostí, párkrát se mi  Ing. hodil.

Jaký sporty jsi před lezením dělal anebo jaký jedeš ještě teď?
Na základce pinčes, chvilku orienťáky, serfování. lezení je mým celoživotním spolujezdcem, neboť...

Ty jsi ze sportovní rodiny? Lezou ještě rodiče?
… naši lezli ještě dřív, než se seznámili. Samozřejmě nás tahali po skalách od mala, ale žádná hitparáda to nebyla.  Zlom začal, když mě kámoš na základce seznámil s bráchou a jeho kámošem.. ( Martin a Karel Tunzerovi, Petr Čihák ). A už tenkrát se začly honit čísla, shyby, činky a těžký kroky :) maximum sice tak VI, VII, ale co...

Kdy a kde nastal ten první moment, že jsi zjistil, že je to ono? Že tě lezení baví a že se mu budeš věnovat iks desítek let :).
Ani nevim. Spíš jsem čekal, kdy začnu dělat něco rozumnějšího.  Párkrát jsem přestal ( i na několik let ). Byly roky, kdy jsem lezl jenom v zimě na umělce a zbytek roku i přes ideální podmínky z neznámých důvodů prozevloval. Není to tak dávno, kdy mi došlo, že se lezení asi ještě dlouho nezbavim.

Začínal jsi v lezečkách?
V kopačkách, samozřejmě :) Lezačky se snesly po mnoha letech z nebes ( ze západu).

A chtěl jsi spíš lézt v horách nebo na skalkách?
Horám jsem se vždycky vyhýbal.. Jednu a půl cesty jsem v Tatrách vylezl a tím to zhaslo. Jo a jednou jsme šlapali v pofiderních mačkách asi 300m ledový žlábek. Uklouznout znamenalo skončit dole na kamenech jako brambor na struhadle. Paráda, ale hory mi dozatím nechybí. Bylo by co, ale není čas a prostor..



Jak vypadal tedy tvůj první rok lezení a pak druhý..třetí atd :)?  
To jako v šesti letech, nebo ve čtrnácti, sedmnácti? Ale vždycky lezení bylo super.. objevování nových cest a oblastí, lidí, překonávání strachu, cestování.. nějak vydělat prachy a odjet. Vařit, hledat místo na spaní atd..

Jaké jsi měl sny a lezecké plány?
Asi vždy lézt trochu těžší cesty a podívat se o kousek dál. Postupka vypadala asi: okolí Prahy, Srbsko, Bořeň, Český ráj, Sasko, Jura, Jižní Francie... Španělsko kvůli VŠ o mnoho let později.

V době kdy jsi začínal byl jaký světový top? A co česká kotlina na jakých cestách a v jakých obtížnostech se pekl chleba?
Asi všem něco říkají jména Moon, Moffat, Edlinger, závodník Didier . Z holek nezapomenutelná Patisierka. Na závodech se snažil Hudeček a Venca Vodička. Vlak byl ale v nedohlednu. Vrcholem byly co se pamatuju 8c od Angličanů v Boux a Volx. Trochu upravené klenoty se nacházely v Orgonu .. ( to je fakt jak u zkoušky z dějáku :). Jojo pěkně sázej nebo ti dám kuli! O Gullichovi ať si přečte každý sám. Co mě hodně okouzlilo, byly saské monstr stěny a věže, např. Teufelsturm, Superlativa atd. Když jsi se ptal na jména, chtělo by to připomenout Bernda Arnolda a jeho bosý nohy v cestách do Xc. Nějaké desítky jsem po něm lezl a byl to vždy úlet.  I ty lehčí samozřejmě utkvěly.  V tomto směru ještě vzpomínám na společné tréninky a výlety s Petrem Čermákem, Michalem Antošem atd. To právě oni nás oslnili průstupama písečných pekel. A Petr hlavně shybama s dost těžkým závažím a tenkrát trochu systematickým visením za ruce.



Pamatuješ si svou první devítku?
Asi „ Šance tragédů“ někdy před revolucí. Samozřejmě nervozita před usnutím, Antošákův mazaný program, trochu prolomit a bylo.. Pocity kolem limitních přelezů se od revoluce nezměnily :)

Ty jsi „ikona“ Českého Krasu :). Máš fotku na titulní straně průvodce Srbska!
Dej mi svátek s „ ikonou krasu“ , ty buranosauře :). No to je asi někdo jinej, né.. Kámoš mě vyfotil, Čermák šoupnul asi jedinou fotku na obálku a bylo..Asi bych měl jednoho z prvních průvodců Srbska ukořistit.
Hele jseš na titulce a tím pádem jseš modla :)!

Na jaký skály do zahraničí jsi poprvé vyjel a jaký jsi z toho měl pocity?
Asi výše uvedené Sasko – pecka. Dojmy z parádní přírody a nekonečně vysokých cest se nedají zapomenout. Též klasickou nervozitu před přelezem prvního VIII c na  "Buzard wand".



Kde jsi vůbec dřív trénoval? Kde se dalo?
Zase děják..:))) Stěny doma měli: Pletánek, Petr Anelt. Chodilo se na vyšehradskou bouldrovku. Lezlo se na skalce u přehrady, betonové zdi u dálnice na Opatově. Všude, kde se dalo.  Od nepaměti jsem měl u našich desku s lištama a závažím 2x12kg z praxe v Mikrotechně ve třeťáku na průmce. Doma a ve sklepě straší dodnes. A je na ně spoleh, stejně jako na činky za ruma od skladníka z výše uvedeného podniku.. Nikam neutečou, je jenom na mě, jak s nima zacházim.

Ty máš blízko bydliště super tajnou lištovou laboratoř. Sklep (Pazderničku)! Kdy jsi tuhle ďábelskou boulderovku postavil a jak často tam chodíš?
Spíš než bouldrovka postupně přibývají profily na úkor tehdejší pingpongárny, od které měl táta klíčky. Baba Dobšová sitce házela klacky pod nohy, ale bouldrovka žije dál. První profil – kempus po chytech – bych hádal taky někde druhák na průmce, tedy pár let před revolucí. Asi před dvěmi lety – po špionáži na fesťáku – jsem vyladil kempus, co slabochům nafackuje. Rybí schůdky mají totiž trochu obrácené zkosení. Nejdřív jsem si říkal, co je to zase za kravinu. Ale v psledních teplých létech mě kempusení baví mnohem víc než lezení, kdy se nohám do bot vůbec nechce a kůže hoří.

Jaká partička se tam schází a kdo je na této stěně odkojený?
Samozřejmě nezapomenu na Víchance v tangáčích, i když to už je hodně let – on totiž začal hamtat tituly a s lezením je ámen. S Knedlíkem jsme měli jeden pravidelný krásný trénink – první a poslední. Nejhorlivějším „šprtem" je v poslední době Slabomír Tučný a Jura z Přírodních věd. Párkrát zavítal Kokeš, Markéta, Mrož. Máme v seznamu i rychlokvašky, co si stihly během párlezení něco dojebat nebo přetrhnout  (Káťa, Hanka atd ). Radost mi udělal Adam, kdž se na Smíchově otočil a řek „ Jedeme radši do sklepa, tam si zalezu líp“ nebo jak to přesně bylo. A od té doby, jak má chvilku, stojí pod oknem a loudí klíčky :). Nejčastěji jsem tam sám s U.D.O ( metaláci znají. A  kdo nezná, měl by poznat :) ).

Lišta je tvůj svět :)! Nebo ne? Jak prolomíš, tak je s cestou konec. Ty jsi si i vyrobil iks mučících pomůcek na visení. Fungujou ještě nějaký?
Když to říkáš.. ale kdyby to tak bylo, byl by deníček mnohem naditější. Teorie je jasná, jenom praxe pokulhává. Samozřejmě můžu doporučit krásné oddělení v Baumaxu, kde maj lišty z parádních matrošů a libovolných tlouštěk. Je radost utratit pár drobných za parádní kus dřeva, co má tak půl cenťáku :).

Prozraď nám svůj recept na získání super zámku, který drží fest :).
Kdybych se tě zeptal na elixír nekonečné vytrvalosti, co bys asi v jedný větě napsal.. Asi mam vrozený, že mě vytrvalost nikdy nebavila a bavilo mě krátkodobé zatížení jak v bouldrech, tak na liště. Ty jsi se zase narodil jako buldozér, no.. Ale povedlo se ti dohnat slabinu v maximálce, což se hodí a i díky tomu přelézt hromadu cest, o kterých spousta lidí sní. Holt každý musí najít místo, kde ho tlačí bota.
:) se z tebe picnu :).

Na čem konkrétně visíš a jaké série jedeš?
Zase jedna vzpomínka.. byli jsme ze Zuzkou na potápění v Egyptě. Jeden den se nepotápělo, každý si mohl vybrat program. Když se s přičmoudlíkama začli handrkovat o cenu za zapůjčení koně, zmiznul jsem domů, kde byly fajnový futra s minimální lištou. Tu jsem mazaně korálem ošmirgloval, aby neřezala a dal jsem si krásných 300 shybů – ráno 100, v poledne a večer to samý. Večer se šéfik ptal, kdo co dělal. Když na mě došla řada, pochlubil jsem se s „třístovkou na futrech na prolomenejch prstech“. Tak všichni čuměli a jenom někdo se zeptal „ a co jsou to futra ?“ :) A celou noc pak krásně hořely prsty. Někdy jsem shyboval, s tím, že už konečně musí přijít nějaký zánět a ono pořád nic...To už je ale dávno, ale když jsi se ptal na recept. Myslím, že podobný má Majzlík na jeho pásovinách, který oproti dřevu kloužou.

Strečuješ? Uděláš provaz?
Bejvávalo, V představách pořád dělám spoustu věcí, co bych dělat měl.  Např. učit se cizí jazyky a hrát na elektrickou kytaru :)

Co jiné umělé stěny? Kde to v Praze vymetáš a jak vůbec přes rok trénuješ?
Každá stěna má co nabídnout. I tím, že každá má své stavěče. Jednou jsou nohy, na druhé  občas nejsou (Smíchov). Na Ruzyni jsou kratší,  na Big wallu se zase točí vnitřnosti a dochází dech. Je škoda, když někdo preferuje jenom jednu stěnu a na ostatní ani nepáchne. Přes zimu mám díky práci víc času, tak vymetáme. Na jaře skály a podle teploměru se rozhodne, co s načatým létem. Záleží též na rodinné konstalaci – už nejsem sám.

Jako lezec jsi se probil až do stupně 8c. Je čistá teorie zda to je čistý cé nebo béplus,ale béplusek máš taky víc a to už je super těžký lezení. V boulderech jsi se prokousal k 8áčkům a kde jinde než na Petráči = lištová oblast. Jak sám sebe jako lezce hodnotíš? Co ti sedí, co ti jde a co naopak ne. Je vůbec něco co ti nejde?
Jestli by nepříslušelo víc ostatním, aby mě hodnotili.. :) Třeba mam blbou techniku, málo síly, a když zbytečně spadnu z vylezlýho, je to v hlavě.. A ta vytrvalost, hlavně vytrvalost. Hodně cest za sebou, hodiny na zdi výhružně tikaj.. .. Klasika.  Takže asi lezu tak jak to jde a cesty, který se mi líbí.  A s rodinkou cesty, který jsou blízko autu a kde má lézt i Káťa. Potok pro Jožu je taky plus. Tím se okruh výběru trochu zmenšil, ale pořád je o zábavu postaráno.  Odpadly cesty, kdy byl přelez nejistý, i nepravděpodobný.  Takže prý lezu někde pod svým limitem :) S Johankou už je lepší domluva, tak třeba zase začnu něco nacvičovat . Už i v Morlokovi bliklo světlo na konci tunelu :)

Předpokládám, že oblíbená oblast je Frankenjura. Ty jsi už v hodně dávných dobách udělal super přelez Kulichovýho Ghetoblastru! To byl super přelez na tu dobu. Dal bys dohromady ještě kroky?
Jo, myslim že skoro všechny. Ty důležitý určitě. Ono jich zas tak moc není.

Jak dlouho jsi se cestě věnoval a určitě si den přelezu pamatuješ.
Hele to byl typickej expediční styl (aspoň něco jsem převzal z hor ).  První seznámení s Katkou Poslední ( modří znají ). Tenkrát mi nevěřili, že bych kroky mohl nastínit. Pak jsem se pod převísek vracel – s Šaulim, Musadem atd. Zažil jsem tam krásné dny se sluncem a jinovatkou. A vždy se jednalo o přátelský otlapkávání.  Cesta je fantastická, vždy to byla i spirituální seance s Gullichem a jeho odkazem. Jsem vděčný za cesty, kdy nemusím počítat pokusy a lezu je, protože mě baví. Není důležité, kolikrát. Tahle byla jedna z nich, podobné pocity mám v Labáku.



V Juře máš vylezenou celou řadu těžkých věcí a asi ještě větší hromadu rozlezenou. Jaký perly tam na tebe čekají, ale zatím čistému přelezu odolaly?
Jj, rozlezeného až moc. Perly mají znak v průvodci ***.  Každá stojí za poškádlení, ale k čemu se dostanu a jestli nějaká dopadne je ve hvězdách. Podle mě má Jura jednu nepříjemnou vlastnost – udělat kroky nestačí a cesty se uchodit nedaj. Buďto na ně máš nebo ne.

Jaký cesty bys v Juře ze svého seznamu nejvíc vypíchnul? Co jsou pro tebe naprosté skvosty?
Každý si najde své. Hodně mě zaujal Kanzenfels – hladká, přísná skála. Pár nýtů, žádný odpočinek a klasifikace rozhodně ne sofťácká. Viz min. Odpověď -  *** = skvost. Killer, Stradivari, Ghettoblaster, Morlock, Fred ohnivák, něco na Sprungsteinu.

Béčka se v Juře celkem daji, ale bépluska už jsou krapet jiný kafe. Céčko v Juře je jak z říše snů :). Co s tím?
Sám vidíš, že těch 11-, 10+, baž 10 v juře moc nemam. Přestože tam vandrujeme s přestávkama cca 20 let. I když mám podle tebe strašlivou sílu a betonový zámečnictví. Takže je na čase si přiznat, že je někde chybička a sám nevím, co s tím :)
PS.  béčka se dají tak možná pro pár lidí ( já se mezi ně nepočítam).  Ale kde jsem byl, daly se líp.. :(
Land of Confussion je naprosto perfektní přelez!



Jak moc je pro tebe obtížnost důležitá? Stresujou tě čísla na skalách :)?
Myslím, že dřív jsem kvůli číslu třeba i cestu nevylezl ( typická Maroncitta , 3x za sebou dolu od řetězu ).  V poslední době mě stresuje asi tolik jiných věcí, že mě klasifikace do stresu nedostává. Anebo že lezu cesty hluboku pod svým maximem :)

Co jiné oblasti v zahraničí? Kde to máš rád a kam se rád vracíš?
Podzimní Margalef a jarní Chulilla byly super, i když makačka jak pro nás, tak i pro spolulezce.  Ve Špáňu jsi byl taky s prckem, tak asi víš. Čím jsi mladší, tim víc si můžeš vybírat a vybíráš sám za sebe.  Optimální pro rodinu je Jura, sám za sebe Labák na propustku na den. A mám to rád ve sklepě, tam se také rád vracím :)

Společně jsme byli v St.Leger a to je teda super oblast! Španělský oblasti jsou naprosto neuvěřitelný…Mít to tak za barákem…
Zpátky do reality.. Za barákem máme domov důchodců, školku, Milíčovský les a Jevany. To je taky neuvěřitelný !!! za poslední týden jsme se změnili v kapry!!!  :)



Nicméně jsme v Čechách a tady máme přenádherný pískovcový oblasti. Ty na nich taky bombíš a nenecháš jednu pěknou, těžkou cestu na pokoji…Poslední dobou škodíš v Labáku a odškrtáváš super přelezy. Linka Nejslabší máte padáka už se houpe v kabeli a na co dalšího se chystáš?
Třeba na Labskou Pannu je spousta hezkých cest s minimem přelezů – kupodivu..

Ty jsi před lety měl na spadnutí THC! To je mega lajna s těžkým dolezem. Vypadl jsi už nad boulderem. Takže se dá očekávat, že se do toho zase brzo pustíš, ne? Forma by byla.
JJ, bohužel. V den, kdy v THC na státní svátek padly barikády (2 přelezy ), jsem natíral fasádu, aby se stihl termín. A další výlet bylo počasí jak ve Vietnamu voda tekla ze zhora, zprava zleva.. Přál jsem si bezchybný pokus a šance byla. Ale nechtěl jsem být hamoun hned první labáckou sezonu, věděl jsem, že tak jednoduše to nemůže jít ( viz otázka strach z čísel ). Takže chyba v nohosledu- jeden mezikrok navíc, šmejknutí a pápáááá.. Druhý pokus šmejkla ruka, noha zůstala na stupu a následovalo salto vzad do hlubin.

Labák je plnej lezeckých perel! Krásná oblast, skvělé cesty a relativně časově dostupné Praze. Pro tebe ale tahle oblast získala bohužel nový nádech :(. Letos nešťastně opustil náš svět tvůj brácha na Pravém břehu. Musí to být pro tebe těžký se s tím poprat. Přesto Labáku dáváš šanci a jezdíš tam.
Nejen pro mě.. :(  Třeba si ještě přes řeku řekneme, co jsme si nestihli za 40let říct. Lezení v Labáku mi přirostlo k srdci, styl „ stažená prdel“ v juře nefrčí.

Asi už se moc nedopátrá co se přesně ten den stalo…
Jakože příčina rozvodu je manželství, může být příčina smrti život...

Stačí okamžik a všechno je jinak. Platí to pro jakoukoliv aktivitu. Nikdo to nevrátí a je potřeba být silný. Poučit se a jít dál…
Jj, a dávat si bacha, vážit si toho, co máme. A počítat s tim, že se opona může kdykoli zatáhnout.

Smutné zprávy ovšem střídají radostné okamžiky. Ty jsi hrdej fotr malé Johanky. Ta teda roste :). S Katkou tvoříte lezecký páreček a vypadáte dost spokojeně.
To mě taky napadlo. Práce super, o víkendu 10- na Ringlerech. Zrovna ve chvíli, kdy to brácha zatáh...
Ironie (tragédie) života...

Co dalšího prcka? Plánujete? Chtěl bys?
Stačí nam, co máme..
 
Chystáte nějaký společný trip? Spilkin zmizí skoro na rok fuč.  
Káťa chystá trip do práce, takže zase varianta Jura, Labák, sklep a další sada plastů. Třeba dopadne Špáňo.

Vlastně jsem se ještě nezeptal co děláš za práci? Co tě živí a jak moc ti to žere volný čas?
Zušlechťujeme fasády.. No žere jako práce, volný čas zůstává. Minulý rok mi docela zavařili stavební dozory.

Jsem vlastně nevím proč myslel, že máš vystudovanou chemii :). Takže inženýr a fasády…Měnil bys?
Geodézii.. neměnil, protože už to změnit nejde. Změnit můžeš budoucnost, ne minulost. By by kdyby.. toho by bylo....sedim v rozjetym vlaku, co se nedá zastavit.

Co tě k výškovkám a následně na lešení přivedlo?
Brigády s kámošema na průmyslovce.

Makáš i s lezeckou partičkou :). Kdo jsou ti dříči?
Neřeknu, chtěl bys je na stavbu další haly v BB :)
Ajooo...vlastně :)

A musím se taky zeptat na web Zlobastream! Kurňa kde je mu konec. Proč už nepremává? Sakryš tvoje články to byla čistá radost a super čtivo! Fakt bys měl zabrat a znovu to rozjet. Nebo pojď sázet perly sem na boulder.cz. Veliká škoda, že jsi přesta psát! Takže?
Mrož se seznámil s Bárou a přestal psát, Pája se seznámil se Simčou a přestal psát, z Big Maca se stal fotřík a najednou ho přestalo bavit bavit ostatní a táhnout Z:S sám. Jo, máš pravdu, bylo to super. Jsi velký nadšenec a chodící energie. Dík za příspěvky :) Ale je to jedno z kdyby, by.. Lidi měli šanci přispět, psát sami pro sebe bez kritik a debilních komentářů ostatních. Prošvihli jí,mají Lezce, na kterýho každý nadává a kde se nic neděje.

Zlobastream byl a je unikát v neotřelosti způsobu psaní a celkově formou webu. Hlasuju všema deseti pro jeho znovu oživení :).
Díky za všechny zúčastněné :) třeba to někde probereme. Ale Zloba s rodinou už není zloba co bejvávala. Můžem začít psát Family stream.. Joža dneska poprvé vylezla sama na serfový prkno a udělala na něm holubičku. :)



Jaké máš ještě plány na letošní rok?
Doklepat ho zase do Silvestra. Aby zákazníci zaplatili a všichni byli spokojení.

Co rok příští? Jak by se měl podle tebe ideálně vyvíjet?
Aby byla práce pro všechny a čas a energie na lezení.. A zdravíčko, hlavně to zdravíčko :)

Kdo je tvůj vzor (kluk, holka, zahraničí a ČR)?
Jednoho známe všichni, jeho vliv nelze ignorovat.A pak samozřejmě sklepní krya Slabomír Tučný.. Je na sebe fakt přísnej a to se mi líbí... :)

Koho by jsi doporučil na příští rozhovor?
Vzpomínáš na tu, co šéfovala Brumlovce? Nemělo by se zapomenout, Brumlovka byla fajn, né.. ?!?
No to je fakt. Brumlovka byla super! Díky za tip...

Měj se a ve skalách čugo
Oliváč



No většinou takto rozhovory končím, ale protože jsem vás dneska natahoval a žadonil lajky, tak jsem z Alouše vytáhl další saport. Nahrnul jsem na něj tunu dalších votázek a tohle z něj vypadlo :) Tak prima další bonusový čtení. Mějte se vy bando jedna :)

Ty jsi byl taky v Americe. Jak dlouho a kde? Co tě tam bavilo víc než v Evropě a máš chuť se tam ještě vrátit? A jak moc je to reálný :)? Zillertal! To je taky tvoje oblast. Vysbíral jsi tam těžký cesty. Co Total Brutal? Mimo lezení jsi se věnoval (věnuješ) serfování. Kdy jsi s ním začal? Jak moc dobře jezdíš :)? Viděl jsem tě párkrát na videu a docela ti to frčelo :). Co umíš za kousky a kam na serfa vyřážíš? Hoď nějakou z povedených historek ze serfa :) Třeba tu s tou rybou :) Anebo tu jak jsi zachraňoval plachtu :))) Prosííím :) Pak taky docela jezdíš na snb. Tak šup, šup. Nějakou pěknou historku plus kde tě na něm můžeme potkat. Měj se :)

Takže na závěr vyložím karty na stůl.
Sháním a zajišťuji práci asi šesti lidem, bydlím s manželkou, co chce nastoupit do práce Vychováváme Johanku, která pobírá dost času a energie. Hlídání začíná být lepší až tenhle rok. Moji rodiče nás potřebují, hlavně po bráchovym posledním přelezu. Pomáháme na zahrádce, jezdíme na chatu do Jevan , kde je potřeba taky něco dělat. Když jezdíme na skály, jezdíme společně a Káťa zrovna nechce sedět dva dny pod skálou a hlídat.  Víkend, kdy všechno klapne včetně počasí je vzácnost. Vděčný jsem i za jednotlivé dny v Labáku. Dát si pár piv s príma partičkou a někde přechrupnout se mi ještě ve Žlebu nepovedlo.   
Serfy jsou daleko a pořád někde hledáš vítr. To samé v zimě se sněhem, frontama, ubytováním atd. Proto jsem serfa chtěl prodat ( 1x za 5 let na Kanárech na 10dní a to bylo doma řečí.. )



A ani na prkně mě hned tak neuvidíš.
V Ležeru to bylo samozřejmě super, Brutal mi šel a kdyby byl blíž, asi by prděl... Na serfa bych rád – v čechách fouká asi dva týdny v roce a to se zrovna leze. A zajezdit si v prašanu je pecka, ale...
Když jsme odjížděli na 3 měsíce do států a já začal couvat s odjezdem, Kapr tenkrát prohlásil: „ tohle je poslední možnost“. A měl pravdu...



Výlet s Adamem do Big Redu byl parádní. Vrátím se, až Joža bude lézt jako Ashima. Ale po tomhle týdnu to spíš vidím na serfování s malou serfařkou na Havaji :)
Umělý stěny přes zimu jsou jistota. Vypadnout na delší dobu je nepředstavitelné, tak ani nevím, jestli by mě to lákalo. I když dneska v práci při patlání podělaný sanačky bych asi řekl „ jo, jedu.. „
Lezení mě hrozně baví, před pár lety jsem přišel na to, že lepší zábavu stejně už nenajdu.  Nejsm takový frajer, abych lezl  na úkor rodiny, kterou jsem si vybral a bez který bych nechtěl být déle než dobu nezbytnou k nějakému přelezu.  Zeptej se také partnerek, jakou mají radost z borcovejch přelezů. Na které buď trénuje nebo je za přelezama někde v pičingli. Priority má samozřejmě každý jiné.
Dal jsi mi pekelně málo času. Ale když tak pěkně  prosíš...
Kanáry dokážou hodně dát, ale i vzít. Jedu si takhle sám, prkno pěkně poskakuje, břeh daleko, ne v nedohlednu. Stačí maličkost a může se stát katastrofa. Měli bysme jezdit ve dvou, napadá mě. Tohle je ale čistá svoboda. Opatrně točím halzu, ale zase se nepovedla.  Lehce lehnu na plachtu a slyším křupnutí. Bohužel prasklý stěžeň. Chci všechno smotat a že dopádluju. Chyba v přešahu a plachta se potápí. 80E utopit nenechám. Vytáhnu jí z hlubin a ejhle, serf poskakuje o kus dál. Pouštím plachtu a makam. Pomalu. Skoro ho několikrát dohoním, a příde vlna a šup.. zase získá náskok. Jako když se honí igelitka na parkovišti. Vzdávám to, doplavu párset metrů. Myslel jsem, že prkno najdu a nic, záhada. Příjdu na pláž a kluci se ptaj, kde mam věci Odpověď „ Nikde" si ještě chvíli přebíraj .
A ta s mečounem ?
Jedu si takhle sám, prkno pěkně poskakuje, břeh daleko, ne v nedohlednu. Stačí maličkost a může se stát katastrofa. Měli bysme jezdit ve dvou, napadá mě. Tohle je ale čistá svoboda.
Najednou prkno zastaví a já setrvačností letím do vody. Něco se mi hemží kolem nohou, raf raf.. vylezu na prkno a čumim, jak se do stěžně zakous asi 0,75 m dlouhej mečoun. Pěkně nasranej, protože flosna může nebohou rybu přepůlit. Jak se tam mrská, chci ho pěstí dorazit.. ale šel z něj strach, nechal jsem ho plavat.  Na obou nohách zůstaly otisky a jeden prst pocítil bídu při zašívání ve zdejší nemocnici. Cestou tam nás chytli benga za pásy. Když jsem jim popsal, co nás potkalo, pustili nás. Cestou zpátky jsme ještě zapadli po nápravy do písku. A za dva dny, když jsme šli konečně oba jezdit, nam vybrali auto.. Chtěli jsme domů, ale letadlo letělo až za dlouhých cca 5 dní.
Historky z prkna máš ty s rámusem, né .. :) ( benzinka, rozseklá brada  atd.. ).
 Jo a vrať mi konečně tu kazetu z Rakouska, jo..

 ….A kámoš vydal nedávno knížku „Wind story“ , kde máme taky malou roli :)
No a to je pro dnešek všechno.
A

Super ne :)?!
Tak se držteee...