Nejnovější komentáře

Autor: Kateřina Pírková22.04. 02:02
Autor: Marie Kopáčková12.04. 21:26
Autor: Kateřina Pírková16.01. 16:58
Autor: Jan Kohout15.01. 22:57
Autor: Petr Černocký09.01. 11:14

BB - najdi si svou akci...

<Květen '22>
poútstčtsone
 1
 2 3 4 5 6 7 8
 9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031
     závod      promítání      koncert      přednáška      ostatní      párty      dětská akce      víc akcí

Boulder s.r.o
U Výstaviště 11, Praha 7
telefon: 605 700 816


Otevírací doba:

pondělí - neděle
09:00 - 22:00


Vstupné:

Dospělí
180 Kč

Děti
130 Kč

Kompletní ceník
Kontakt a mapa

Nutné přezuvky s sebou!
 
praha
foto

27.08.2014 10:50

Přelezy týdne XIV.

foto

Už jste se těšili, cooo :). Středa,středa...když už sakryš bude středa...:)
No a je to tady! Další nálož všeho zajímavého za uplynulý týden. A jako bonus postřehy závodníků z Mistrovství světa.
Tak pojďme na to...






Jirka Romanovský řádí ve Španělsku a urval své první 8c! Florida, Rodellar
"Florida je 40 metrová linka s bouldrem na konci. Bývalo to 8b+, ale v bouldru se vylámalo několik krápníku, takže to zvedli na 8c. Cesta začíná vytrvalostním 8a+, které je na místní poměry (pro mě i obecně) dost těžké. Bez nákoleníků si člověk moc nezaleze. Druhá část je lezení kolem 8a pod boulder, kde je dobrý odpočinek. Samotný boulder má asi 12 kroků a na netu ho lidi hodnotí jako 7B až 7B+. Klíčem je nabrat vytrvalost, protože pokus v cestě trvá okolo 30 minut. Myslím, že to bude lehčí 8c, ale něčím se začít musí. Po nálezech do jiných cest budu chytřejší."


Jirka Romanovský ve Strelovod 8c první boulder horní variantou :)

Jakub Hlaváček dal Raise The Roof 8b+, Frankenjura


Kuba Hlaváček

Michal "Majkl" Fišer zbombil Respektolos 10, Frankenjura
"Chtěl jsem si po dlouhý době zase něco vylízt a naštěstí to vyšlo až nečekaně rychle. Byl tam Zéďa takže program byl. Lezl jsem to doleva tošku dřív což byl asi i záměr ale na klase to stejně asi moc nepřidá.. Pěkná cesta srovnatelná s Primerem a Trainspottingem asi tak. Každopádně bitka jako dycky a se štěstim. Jinak ty přelezy, ale nejdou dělat..."


Majkl Fišer v Pistolích


David Kozel Bongo Bongo 8A na Boru
"Minulý týden jsem si odštrtnul Bongo,Bongo - taková jednokrokovka. Prostě odlepíš prdel od země, chytneš lištu a tím je to vylezené. Jsem k tomu dycky sedl, když jsem šel okolo až to pustilo. Tenhle víkend se pak povedl Raiden. Už v pátek to vypadalo, že pustí, ale nakonec jsem změnil program a pustilo to až v sobotu. Je to taková pěkná lištovačka. Po Raidenovi jsem chtěl zajít na Fiat Lux, po cestě jsem si sedl k Mao Ce-Tung. To je podobné skoro jako Bongo, akorát musíš trefit díru. Zkoušel jsem to kdysi a moc to nevypadalo a teď t opustil ocelkem rychle. Až mě to překvapilo . Mno a na Fiat Lux, už síla nebyla. Krokově to šlo, ale v kuse asi až někdy jindy."


David Kozel

Martin Spilka Imola 8b, Krkavka
"Myslel jsem, že ještě přihodím nějakou 10ku z Jury, ale bohužel jsem si zranil rameno, tak mám na chvíli konec. Na Krkavce kluci přidali nový nástupový směr. 5 kroků v převise po malých pozitivních lištách za cca 7C (takže něco dokonale pro mne) a pak si lze zvolit z několika dolezů. V těch lehčích vč. Imoly už není moc co řešit. V těch těžších to vypadá na seriózní lezení až do konce. Já si to jednou prolezl a pak jsem vždy na první ostrý dal oba lehčí dolezy. Bohužel jsem nějak podcenil píchání v rameni a teď to vypadá na nějaký čas bez lezení. Klasicky v době, když jsem se cítil konečně rozlezený a chtěl se pustit do něčeho těžšího..."


Martin Spilka

Kristýna "Kikuška" Ondrová Pedruv smrk 10-, Moravský Kras
"Býčina je letos v kurzu. Vlk to převrtal, Pěťa s Uhřou  všechno nacvakala, vyčistila, vymyslela. Pedrův smrk je první 10- v krasu a vážně stojí za to!
V cestě je převísek i položená plotna, malý chyty, velký chyty, chyty blízko u sebe i daleko od sebe. Najde se každej:-) V teple to moc příjemný není, ale s
dobrou podmínkou v podstatě stačí zabrat nahoře. Já byla šťastná za změnu profilu (převis na Lidomorně) a tuhle parádní linku si moc užila.
PS. Vylezeno bez chytnutí řetězu!"



Kristýna Ondrová

Martin "Džanglí" Jungling Respekt Xc, Labák


Martin Jungling

Katty Zachrdlová Levý dírky 7C, Sněžník
Report od Tomáše Skály:
"Impulsem po špatných měsících, kdy mě trápil nedoléčený prst, byl příjezd Katty na sever. Začal jsem opatrně rozlézat a Katty si zvykala na hrubozrnej pískovec na Sněžníku. Miluju, FÁčka takže jsem běhal, čistil, přelejzal a Katty radil do čeho má jít a co jí sedne. Jako první seslala Levý dírky 7C ..celkem na pohodu. Já měl dlouho vyhlídlou linku, na kterou přišla řada. Očistit, vymyslet a přelézt. Čekal jsem že to bude lehký, ale vyklubalo se z toho třídenní trápení. I když se v tom Katty dobře hýbala, tak jí zrazuje nejtěžší krok, kterej byl i pro mě dlouhej. Není to žádnej extra kotel, ale máme z toho radost. Boulder nese název Mr. & Mrs. Rock 7C SD a vede na Vizionáře, kde Katty pošle Vylomeninu 7B/B+. Večer ještě jedem na Nový kameny. Auto zabiják 7C dává Katty na druhej pokus a já na flash, shazujeme na 7B a valíme na Jih.
Společně trénujeme a těšíme se na Fesťák!"



Skálič a Katty

Ondřej Ďoubal Odinś Tafel 10, Frankenjura


Ondra Ďoubal

Edita Vopatová Hansel ohne Gratel 10-/10 a Schnulleralarm 10, Frankenjura
"Od tohoto zájezdu do Frankenjury jsem nic neočekávala. Takže jsem si řekla, že se zkusím pověsit do nějakých starých pytlů a uvidí se. Dlouho jsem nelezla na severu Jury, takže mě napadlo zkusit Hansel ohne Gretel 10-/10. Pár průlezů mi trvalo, než jsem se naučila spojit klíčový boulder hned na začátku cesty. Jakmile jsem ho přelezla v kuse, tak jsem si nechala pěkně natéct ve zbytku cesty, ale nepustila jsem to. Jako další cestu jsem si vybrala Schnulleralarm 10. Po dvou průlezech jsem měla vymyšlený super program. Přesto jsem se bála, že když přelezu klíčovou pasáž, tak vypadnu nahoře cesty v nepříjemném nátahu, ve kterém jsem byla na max natažená. Když jsem tam dolezla v ostrém pokuse, tak se mi v tomto kroku zatmělo před očima a chyt jsem na koma udržela. Takže to pro mě byl super zájezd. Hned bych tam jela znovu :)."


Editka Vopatová Schnulleralarm 10

Stano Klimo ze Slovenska dal Out Of Berlin 8a+, Nikita 8a+, Plan B 8b Frankenjura
"Vo Frankenjure som bol prvý krát a bol to skôr poznávací výlet ako honba za prelezmi. Celý čas sme hľadali sektory ako to vo Frankenjure chodí. Plan B je na miestne pomery super športovka čo som počul, tak som to skúsil. Čo ma ale trochu mrzí, že som na druhý pokus spadol z topky a potom museli prísť ešte dva. Cesta pekná, najskôr pohodička po štvrté istenie, potom bouldrík po lištách a hotovo."


Stano Klimo Millenium 8b+, Osp

Ondřej Nevělík dal Zentrifuge 8b+, Hilti Syndrom 8a+, Master Blaster 8a+/8b Frankenjura



Lukáš Hammerschmied přidal Blade Runner 8A, Přední Výtoň
"Super 5 metrová převislá hrana o 12 krocích, v Přední Výtoni nedaleko Loučovic. Video z přelezu nemam, tak aspoň přidávám autorovo Sebastiana G."


A nyní slibovaný postřehy jednotlivých závodníků. Bohužel se mi nepodařilo dát dohromady všechny, ale čtení je to přesto dost :).
Mistrovství světa máme jednou za dva roky. Velká událost ke které se upíná celosvětová špička a všichni ti, které sportovní lezení baví a mají rádi jeho atmosféru a jedinečnost daného okamžiku. Jak to dopadlo všichni víme. Ajdam je nejvíc a bomba, že je náš :)
Za nás tam byli:
Holky: Petra Růžičková (47.-48.), Silvie Rajfová (51.-52.), Dominika Dupalová (53.-54.),  Nelly Kudrová (77.-80.)
Kluci: (100.) Petr Handlíř, Jan Chvála (69.-70.), Adam Ondra (1.) , Martin Straník (15.-16.) a Štěpán Stráník (53.-54.)
Za bratia startovali:
Babi: Mária Čelková
Chalani: Tomáš Greksák a Marián Šeliga

Jaký byl pro tebe průběh mistrovství?

Petra Růžičková: Původně jsme chtěli jet už ve středu, aby jsme mohli fandit klukům v kvalifikaci, ale nakonec  se nám do Mnichova podařilo dojet až ve čtvrtek večer. Ubytování v kempu bylo pohodové, až na to že kolem vede dálnice, tak se mi celou noc zdálo o autech :-) Ráno pořádně nasnídat, ale zároveň si nechat místo na dobroty v izolaci. 3 hodiny utekly dost rychle, s holkama jsme se sekly u křížovek a pak jsme trochu nestíhaly. Nervozita stoupala, ale na bouldry jsem se těšila. Večer víno a pohoda u stanu s česko-slovenským týmem. V sobotu semifinále. Bylo trochu naročný dostat Bravoura mezi ten dav lidí, ale jelikož bylo v autě horko, tak to musel zvládnout. Semifinále jsem si parádně užila, bylo super sledovat ty, co mají sílu :-)

Dominika Dupalová: S Nelčákem se nám opět podařil náš oblíbený trik ? ze všech 80 holek jsme přišly do izolace úplně poslední?. Olympijský stadion je prostě velikej a směrovky k izolaci, před náma asi někam schovali. Nemůžu srovnávat s jinýma svěťákama, ale pro mě to byla jediná vada na kráse, skvěle zorganizovaných závodů. Prostorná izolace, pěkná venkovní rozlezovka, informace od organizátorů, super stěna, bouldry, atmosféra, no a to občerstvení?..

Martin Stráník: Organizátoři zvládli průběh celého závodu na výbornou, vše probíhalo podle harmonogramu, jako závodníci jsme se cítili jako v bavlnce, všude plno lidí, kteří se o nás starali.

Jan Chvála: Víceméně normální. Několik závodů už jsem pojezdil a Mnichov nebyl o moc jiný. Navíc už jsem před čtyřmi lety v Mnichově bojoval, tak jsem to měl v "živé" paměti. Letos jsem měl tu čest nést vlajku na zahajovacím ceremoniálu. I když za sebe člověk dělá trošku šaška, tak to přeci jenom zahřeje :).

Štěpán Stráník: Průběh mistrovství byl úžasnej, v tak krásném prostředí jsem snad nelezl. Olympijský stadión, přilehlé sportoviště a nádherný park mě úplně dostávaly do kolen, byla to nádhera! Hodně jsem se těšil co stavěči vymyslí, jak na kvalifikační, tak na semifinálová a finálová kola, atmosféra nemohla být lepší.

Petr Handlíř: Průběh byl hrozně rychlý, jeden den jsme přijeli a najednou jsem měl pocit, že už je konec a jedeme domů. Všechny dny jsem si neskutečně užíval, ať už to byla moje lezecká chvíle,  fandění ostatním v teamu, nebo večer společenskýh her. Stihlo se i párkrát navštívit místní bouldrovku (údajně jedna z největších v Evropě), kde bylo jasně vidět, jakým směrem se ubírá západní bouldering a proč repre těchto zemí obsazuje tak vysoké příčky.
Pro mě to je i motivace do dalších tréninků, protože závody jako takové jsou mi velmi blízké.


Marián Šeliga: Závod v poho.Bouldre ťažké. nohy nestáli ruky nedrzali.

Tomáš Greksák: Toto boli už 3 Majstrovstvá sveta na ktorých som sa mal možnosť zúčastniť a ak to mám hodnotiť z organizátorského hľadiska tak zatiaľ asi najlepšie. Od vybavenia izolačky, cez voľné parkovanie a výhody pre pretekárov až po výsledkový servis a priamy prenos, o atmosfére ani nehovorím. Holt, Nemci sú puntičkári a bolo vidno, že nešetria a myslia aj na detaily. Trochu ma mrzelo, že som nebol v lepšej forme na preglejke, po mesiaci na skalách sa mi liezlo dobre, ale sila a bouldrový svalový tonus išli dolu a ja som bol až príliš vláčny o nezvyknutej koži na umelinu ani nehovorím. Mrzí ma to nie len kvôli výsledku  - rovnako som mohol skončiť aj silnejší, ale hlavne preto, že kvalifikačné bouldre boli  naozaj podarené a v podstate veľmi leziteľné.


Martin Stráník


Marián Banán Šeliga

Jaké byly bouldery v kvalifikaci? Popiš prosím první druhý atd.
Petra Růžičková: Těžký jako vždy :-)
První boulder - parádní kolmárna jako ve Fontáči. Po odhalení nástupu přišel boj o zónu. Až jsem ji konečně vybojovala a dostala se do koutku do no-handu, došel mi čas, tak jsem seskočila a odebrala se do izolace.
Druhý boulder - při prvním pohledu na neberoucí oblé málé chyty na strukturách mě napadlo, jestli to nepopletli a není to spíš boulder pro chlapy. Byla jsem ráda, že se mi podařil druhý těžký krok a pak jsem se pokoušela o zónu, kterou jsem vždy jen pohladila.
Třetí boulder - převis po krásných velkých červených chytech mě hned nalákal. S nástupním  skokem do dvou oblin. Skok se mi podařil na podruhé a pak následovala pata, takový kroky mám ráda, ale síla už chyběla.
čtvrtý boulder - ufo!byla jsem ráda za vybojovanou zónu.
pátý boulder - opět kolmárna!super!akorát nešel "překvapivě" první krok :-D po řádném nacvičení jsem do dalšího kroku, což byl průtlak, nalezla špatně. Pád. Tak rychle další pokus, už vím jak na to. Jenže už mám jen 15 vteřin. Tak jsem valila...jupíí..TOP..akorát vteřinu po. Tak odcházím se čtyřma zónama :-)


Dominika Dupalová: Jiný, než ty na českých závodech. Hodně jiný. A přesně na to jsem se do Mnichova nejvíc těšila. Mám slaboučký prsty a na českých závodech mě holky často strčí do kapsy, protože na vytrvalostní lištovačky v převise nemám. Ale v Mnichově to byly skoky, dynámka, gymnastika, technika a ladění, třeba jenom 3 kroky do topu! Žádná vytrvalost, ale pokusování a vymýšlení.
První boulder - kolmice, nástup za tři pyramidy, zved do mikrochytů, ladička nohou, lepší lišta?.a pak co? Když se sem na 3. pokus dostanu, koukám na zónu a nevim co udělat. Když nevíš co, tak skoč! Skok do boku do oblinostruktury na hraně překvapivě dávám a raduju se, že to nebudou samý nuly! Zároveň si ale uvědomuju, že horní část bouldru jsem si neprohlídla ? koho by napadlo, že se vůbec zvednu ze země? Průtlak ze zóny a přesah do lišt ještě dávám, ale pak mě to při výměně nohou začne vyklápět a tak topovou oblou strukturu jenom pohladim při letu dolů. Pecka! Nervozita je pryč a začínám si to užívat.
Druhý boulder ? převis a vyklopený lišty. No comment. Při pokusech pošilhávám ke trojce a začínám se těšit ? bude skok!
Třetí boulder ? převis, skoro 45°, nástup za dobré lišty, další lišta a jump do zóny. Prostě nádhera, vím, že to musím dát, ale furt to nejde ? skáče se ?dvojtakt? každou rukou do jedný obliny, které zabírají proti sobě a vždycky mi vyjedou. Až 7. pokusem mě napadne si vyměnit nohy a na 8. pokus nahamounim druhou zónu. Ještě dávám 2 kroky a letim dolů.
Čtvrtý boulder ? převislý koutek. Lišty, spoďák, struktura, nohy na tření?moc jsem nepochopila program, tak dávám 5 marných pokusů aby se neřeklo.
Pátý boulder ? kolmice o 2 krocích. Start oblá struktura na bočáka, nohy na pyramidu krutě vysoko a pump do další struktury (zóna). Znovu a znovu vylítávám. Jednou strukturu na chvíli podržím, takže zapisuju třetí zónu, ale druhej krok už si nezkusim, což mě štve. Druhej krok do topu je průtlak s nohou na struktuře.


Martin Stráník: Kvali. 1. Kolmáč po oblinách, těžký start a pak už ladění. 2. Těžký skok do jedný ruky, dva lehčí kroky a náskok do topu. Pár pokusů jsem se snažil skok ojebat, to nešlo a tak přišlya na řadu hrubá síla. 3. Žebřík po lištách, jednou mě sundali za špatnej nástup, druhým jsem byl nahoře. 4. Silovina v největším převisu, těžký nabrat a nastoupat do dvou spoďáků, na závěr ještě těžkej skok do topu. 5. Několik variant nástupu, dvě veliký obliny a top. Jedinej boulder, který se mi nepodařilo přeléz, skončil jsem chyt pod topem.
Semi. 1. Kolmáč, ve kterým jsem nic nepochopil, pro mě čistá nula. 2. Koordinační skok v převise, doleva do dobrý obliny a lišty, třetím pokusem dolítnu lištu, kterou udržím v jedný ruce a pak už žebřík po řezkách do topu. 3. Lehký náskok a pak série malých chytů v převise, důležité bylo jít nohama napřed, na to přicházím až 4.tým pokusem a už není síla na přelez. 4. Kolmáč, náskok do oblin a pak do dobrýho topu, obliny nějak neužvejkám a tak jen párkrát pohladím top. S tím, jak byly bouldery postavené, tak jsem neměl na to se do finále dostat. Pokud by byly postavené jako v kvalifikaci, tak by šance byla. Potřeba je umět lézt kolmáče, trochu trend na svěťácích v posledních letech, se kterým hodně bojuju. Důležité je taky umět přečíst boulder, takže jezdit na závody a vědět co je daný rok "trendy", a tyto kroky trénovat.


Jan Chvála: Dva v kolmém a tři převislé, pěkné a těžké. V naší skupině šest lidí nedalo ani jeden bonus a deset dalo jeden. Já byl v těch dalších šesti, kteří daly bonusy dva.První boulder na techniku v mírně položené plotně - nohy na špatné struktuře chyty oblé elementy. Bohužel jsem nedokázal vyměnit nohy a jít do zóny, odkud to prý šlo. Druhý byl náskok do jedné ruky spolu s nakopnutím nohy pro zastavení vrat. Peklo. Třetí boulder v převise po spoďácích a nohy jen na tření. Škoda, že jsem nedal poslední těžký krok. Nicméně pro mne boulder aka žebřík bez hlavy a paty. Čtvrtý byl v převise a pohybově moc pěkný, bohužel jsem neudržel top. Pětka průtlak přes špatnou nohu hodně doprava - to jsem neudělal, takže tady jsem si taky moc nezalezl :).

Štěpán Stráník: V kvalifikaci byli bouldery dost kruté, vůbec se s tím nemazali, i o zóny bylo důležitý bojovat. První kolmáč, velký oblý nohy chyty žádný a doprava do řezek, konec oblý top i tam jsem viděl švéda třikrát spadnout, dvojka, 7 zelených struktur pár černých chytů a nevěděl jsem kudy kam, navíc jsem skončil po úvodních dvouch krocích, moc těžké. Trojka skok na pravačku do dvoučlánkové lišty na celou ruku v převisu a levou do obliny, pak ještě těžký dolez kolem zóny, to mi sedlo. Ve čtyřce jsem pozdě vymyslel, že se šlo z nástupových chytů doleva rovnou do zóny, já zkoušel doprava do struktury s chytem, která tam byla zbytečně, v nejlepším pokusu jsem spadnul z topu, pak už nebyla rezerva a čas, stálo mě to 39.-40. místo, škoda. Pětka pro mě peklo první krok do trojúhelníkové zóny kterou mi uznali držením ze spodu, avšak jsem asi 5krát stekl zhorní hrany, kde se měla držet, pak následoval průtlak, před dalekou pravou nohu.

Petr Handlíř: Kvalifikační bouldry byly takové, jaké jsem čekal?.těžké, což ukazuje i výsledkovka, kde přes 50 borců nedalo top. Rozhodně nemůžu říct, že by nebyly pěkné, ale kreativnější a zajímavější mi přišly bouldry v Innsbrucku, kde se dalo zabojovat a vymyslet i nějaké alternativní řešení pro posun o něco blíž k topu. V Mnichově to bylo postavené jednoznačně, kdy linka byla téměř vždy jasně daná a pokud si neměl dostatek síly na daný krok, tak ses dál nedostal, a proto jsem nenavázal na představení z Innsbrucku, kde jsem byl spokojený více.
První boulder byla kolmice, kde jsem si před startem věřil nejvíce, protože zde není potřeba tolik síly jako mají všichni okolo. Nicméně stavěč chtěl, aby i kolmice dala závodníkům lekci, a tak jsem si to musel vyžrat do dna a nepodařila se mi ani zóna. Nástup byl ze dvou oblinových struktur (v té době již docela s mizerným třením) s velmi nepříjemnýma nohama na další kluzké struktuře. Z této křečovité pozice se mělo jít do obdobné oblé struktury jako u nástupu a přes další dvě lišty do topu.
Dvojka vypadala, že by mohla jít. Jednoduchý nástup z lišty a struktury. Ale další krok byl trochu ufo a jednoruční skok do oklouzné sklopené  (leč pozitivní) police nedával naději. Postavené to bylo opravdu brilantně, protože ani pokusy to ojebat délkou nezabraly.
Trojka byla brutální silová věc za oblé lišty, které na nástupu bylo nutné brát na spoďák na spodní straně struktury s krokem do bekendového mikra na další struktuře, v tomto pak nastoupat a valit přes další oblé lišty do oblého topu. Osobně nevím jak na takovéto věci trénovat, protože takovéhle kroky by mi na tréninku nenaskočily.
Na bouldru č. 4 se mi podařila alespoň zóna, kde bylo klíčové podržet pozitivní lištu a udělat dlouhý nátah do spoďákové zóny. Tento dílčí úspěch však byla konečná, protože další kroky byly opět velmi silové po dalších oblinách s mizernýma nohama.
Pětka vypadala na pohled velmi schůdně, nástup z velké pozitivní obliny, poté nakulení se na vzdálenou nohu a chycení opět vzdálené řezky na bekend, v této pozici se pak protlačit a chytit na bekendo spoďák další oblinu přímo nad hlavou. Do této pozice jsem se sice dostal, ale než jsem si stačil oblinu přychytit, tak jsem šel dolů z oklouzané nohy.


Marián Šeliga: Pokiaľ nelezies takéto bouldre si v prdeli.skoda ze v cz a sk nie su steny typu monk (eindhoven) boulder velt (mníchov) trochu sa chytá vertigo ale inak nič.

Tomáš Greksák: Prvý bol kolmáč, kde silu človek moc nepoužil, všetko bolo o nohách a o balanse. Postaviť sa na úvodný trojuholník, nalepiť tvár na stenu, uveriť nohám a preklopiť sa do zóny. Žiaľ, kým som sa v nástupe udomácnil, vypršal mi čas. Je hnusný pocit odchádzať z prvého bouldru s nulou, hlavne pre našinca, ktorý je zvyknutý, že prvý boulder býva spravidla najľahší. Dvojka mi sebavedomie tlačila ešte hlbšie pod zem. Obliny v previse mi vôbec nedržali, napriek tomu, že celý boulder bol na štýl medvedice a to ja liezť viem. Iba čo som tam nechal kopu kože a s krvavým kolenom som si mohol ísť znovu sadnúť do izolačky. Tretí bol najprevisnutejší a začínal z dvoch štruktúr z ktorých bolo treba doskočiť dlhú pozitívnu lištu na celý článok. Chvíľu mi trvalo kým som pochopil, že to nepôjde skákať jednou rukou a ani dvoma do lišty a oblej zóny. Po 3 minutách ma zachránil obojručný skok do spomínanej lišty a urval som aspoň zónu, z ktorej som to tlačil ďalej. To sa ukázalo ako chyba, mal som sa vrátiť do pozitívnej lišty a tlačiť to ďalej cez ňu. Druhýkrát sa mi už skok nepodarilo zopakovať, tak trojka zostala iba pri zóne, škoda lebo trojka bol naozaj leziteľný boulder. Štvorka bol kút s lištovým začiatkom a poskokmi po oblinách na konci. Nastúpiť sa mi podarilo asi 4 rôznymi spôsobmi kým som zistil, že do zóny dočiahnem už z nástupových chytov, čo ma stálo veľa síl a kože a už som v kúte veľa vody nenamútil. Päťka mi dala nádej na dôstojný odchod z pódia, keď sa mi v ďalšom kolmáči podarilo hneď na prvý krát dať zónu z ktorej sa robil ťažký mantel cez zlú nohu do medzichytu a potom do dobrého topu. Žiaľ noha mi na tom malom zlom chyte nedržala a tak som skončil s troma zónami na pomerne veľa pokusov čo stačilo iba na 79. miesto. 

Adam Ondra Amoleta :): Kvalifikace: První boulder byl pro mě nejtěžší plotna na mistrovství. Jemně položená stěna, stupy zkosený trojúhelníky, oblý mikra. Mělo se tam trochu snížit a přejít víc doprava, já jsem prostě všema nehtama ten bobeček stiskl a přerval. Překvapivě to ale lezlo hodně relativně dost lidí. Dvojka byly chaoticky danýn oblinky na trojúhelníkách, šlo to lézt mnoho způsoby, já jsem nezvolil úpně správnej, dvakrát jsem spadl z vršku, než jsem napotřetí s posledními sekundami se konečně dostal do topu. Trojka byl double skok, kde jsem vyhořel. Šlo to dvěma způsoby, já jsem celou dobu zkoušel ten těžší (ale i tímto způsobem to udělala spousta lidí), posledním pokusem už jsem to šel správně, ale už nebyla síla. Čtverka mi sedla, pozitivní mikra s oblýma nohama, Pětka byla mantle v plotně, celkem to šlo. Dal jsem nakonec 4 bouldry na hodně pokusů, což vyneslo 7.místo ve druhé skupině. Nelezlo se mi nijak parádně, ale já si na ty struktury musím v průběhu závodu zvykat. Relativní neúspěch mě vůbec nerozhodil, věděl jsem, v semi se mi poleze úplně jinak.
Semifinále: Bouldry byly spíše zvláštní. Dvě plotny - těžká jednička a lehčí čtverka. Jedničku jsem dal jen já, Dmitrij a Hojer. Dvojka se lezla nejvíc, ale pro mě to byl nejhorší moment semifinále. "run and jump", který fakt miluju. K mému překvapení se mi to nějaký čtvrý pokus podařilo vylézt. A trojka byl silový masakr. Celý to bylo o tom udržet se v pravým úhlu na pravý ruce v horizontální poloze. Zde jsem zjistil, že bicák je ještě slabej. Ale i tak 3 topy na 7 stačily na dělené první místo s Hojerem.


Petra Růžičková

V jaké jsi byl(a) skupině?

Petra Růžičková: S Nelly a Domčou. Silva emigrovala do A-čka :-)

Jan Chvála: Byl jsem v první skupině spolu s Martinem Stráníkem, Petrem Handlířem a Mariánem Šeligou. Štěpán Stráník, Adam Ondra a Tomas Greksak válčili na druhé frontě.

Štěpán Stráník: Lezl jsem v B skupině s Ádou Na max jsem zalezl, jak jsem psal měl jsem vylézt čtyřku, která mě stála lepší umístění, ostatní bouldery byli o třídu až dvě výše, to platí o postupu do semifinále. TOP 20 kluků jsou o dvě třídy lepší a ti nejlepší o tři.

Petr Handlíř: Skupinu jsem měl stejnou jako Chválič, Banán a Marťas.

Marián Šeliga: Skupina ako Martas.

Tomáš Greksák: V mojej skupine bol aj Štěpán Stránik ktorý dal na trojke top a Adam Ondra, ktorý dal 4 topy. V našej skupine sa topovalo viac, tak asi boli bouldre ľahšie ako v druhej skupine. Vo všeobecnosti ale platilo, že najťažšie bolo nastúpiť, zóna išla ľahko a potom brutál do topu. Vedel som, že na MS nejdem v najlepšej forme a bolo to tak. Už som to písal po prvých tohoročných sveťákoch, pretekársky bouldering je úplne iný šport ako bouldering na skalách, je to taká gymnastika spojená s parkourom, čo sa mne osobne veľmi páči aj divácky aj pohybovo, ale po tréningovej stránke som mal posledné roky zamerané skôr iným smerom, čo ma posunulo na skalách ale na umeline som zoslabol. Nakoplo ma to ale k zacieleniu sa viac aj na preglejkovú prípravu, tak uvidíme čo prinesie jesenná preteková sezóna u nás. Po pretekoch takéhoto formátu som plný motivácie do tréningu aj inšpirácie pre stavanie bouldrov a organizáciu pretekov ako takú.



Jan Chvála


Silva Rajfová, Nelly Kudrová a Dominika Dupalová

Cítíš, že jsi zalezl(a) na max nebo v čem vidíš rezervy?

Petra Růžičková: Vydala jsem i energii z RedBullu, ale rezervy jsou snad ve všem. Kolmárny nestíhám vymyslet, na převisy není dost síla, chybí mi zápal do prvních pokusů, no a hlavně ta vytrvalost, 5 minut v izolaci prostě nestačí.

Dominika Dupalová: Vždycky něco může být líp a najdou se rezervy, ale tenhle závod mě hodně bavil, namotivoval  a myslím že jsem do toho dala všechno. Přála bych si, aby i naše závody převzaly tenhle ?svěťákovej styl? ? kvůli závodníkům, zkušenostem, ale i kvůli divákům ? skoky, dynama a pokusování je určitě o dost atraktivnější pro všechny.

Martin Stráník:  Rezervy mám veliký v těch kolmáčích, pokud chci bojovat o finále, tak to musím výrazně zlepšit. Síla je dobrá.

Jan Chvála: Nezalezl,  bohužel... Snažil jsem se (na moje poměry) dřít před Lavalem a nebylo z toho nic. Dřel jsem přes prázdniny, ale být v první půli, což byl můj cíl, jsem nesplnil. Až po závodech, když jsme se dostali na místní bouldrovku boulderwelt, jsem pochopil, že na závody tohoto typu se musí trénovat jinak. Sílu musíš mít - to je základ,  ale poladit dynamiku, rozsah pohybu a hlavně koordinaci je snad ještě důležitější. Každopádně každé závody jsou pro mě velmi motivační!

Štěpán Stráník: Rezervy nebo zlepšit by se měl v kolmým, v průtlacích a držení oblých teplých chytů, to mi nejde.

Petr Handlíř: Na max jsem určitě nezalezl. Reálně kdyby vše klaplo i s trochou štěstí, tak jsem měl šanci na 3 zóny, kde jsem necítil hranici, ale věci dopadly tak, že jsem vždycky udělal nějakou chybu a v krátkém čase jsem víc neukázal.  Ale to jsou závody, dopadneš podle toho na co máš v daném čase. Podmínky mají všichni stejné.
Rezervy v tomto konrétním závodě a stejně tak i v dalších jsou stále stejné - nedostatek síly :)


Marián Šeliga: Nedal som zo seba nic kým som zabral uz som ležal.chyba bola hlavne aj to ze mi neprišli nové boty tak som liezol v starých.


Štěpán Stráník, Martin Stráník, Jan Chvála, Silva Rajfová, Adam Ondra a Petr Handlíř


Mária Čelková


Tomáš Greksák

Jak sis užil finále? Musel to být hukot co?

Petra Růžičková: Finále jsem si užila v neděli u počítače :-) Po semifinále jsme šli ještě na bouldrovku a pak se vydali domů. Neměli jsme sílu jet až v noci po finále. Hlavně jsem měla jet v něděli odpoledne do Hollentalu na vícedélku, ale jelikož nepřálo počasí, tak jsme to nakonec museli zrušit. Adamovi jsem však fandila i na dálku :-)

Dominika Dupalová: S Nelly jsme bohužel odjely a na finále nemohly být?příště takovou chybu neuděláme, AO je kruťák! :)

Martin Stráník: Finále byl super zážitek, napínavý až do konce, plno lidí, domácí ve finále, takže když lezli, tak to vřelo. navíc se sladkou tečkou na závět v podobě Adama :)

Jan Chvála: Finále bylo naprosto skvělé! Miluji závodní atmosféru, a kde jinde může být lepší než na Mistrovství světa mezi pěti tisíci bouldristy? Byl jsem na finále svěťáku v Lavalu - tam to bylo také super. Jenže kamarád na pódiu tomu prostě dá jiný rozměr. Byly to nervy, ale když se Adam probojoval až k jukeboxu a nechal zahrát naší krásnou hymnu... Prostě bomba! Díky Ádo!!!

Štěpán Stráník: Finále bylo famózní, hodně napínavý, Adam předvedl bojovníka do poslední vteřiny a titul si hodně vydřel, byl to moc krásný zážitek...

Petr Handlíř: Finále bylo fakt vyhecovaný místníma, kteří hnali své idoly hodně dopředu a byli opravdu neskutečně slyšet pokažde když někdo z nich přišel na svůj bouldr. Pozitivní bylo i to, že Adam sklidil největší ovace hned po Němcích. Díky kartě závodníka jsme seděli přímo pod profilama a mohli si to užít opravdu na max a dát důstojnou podporu našemu Mistru :)

Marián Šeliga: A finále Modlil som sa za adama a vyšlo to. Všetci boli v šoku ze hojer nedal 4 a ja som v prvej rade ziapal yes kurva yes adam je majster sveta...

Tomáš Greksák: Finále napríklad, bolo asi najlepšie a najnapínavejšie aké som doteraz na svetových pretekoch videl. Komentátori veľmi dobre ovládali dav a napätie, hlavný favoriti si dýchali na krk a na druhú priečku sa nečakane prebojoval aj "finálový outsider". Malo to tú správnu šťavu, bolo to plné energie a emócií, človek sa rozhodne nenudil a keď som pozeral časť videozáznamu potom doma, tak to vyzeralo ako naozaj seriózny priamy prenos z vážneho podujatia. Už to nie je popoliezanie ako kedysi, už to má grády a profesionálny vizuál.  Tak už len hurá na stenu a snáď budúca sezóna prinesie nejaký väčší úspech ako len účasť v kvalifikácii...

Adama Ondra: Finále bylo boží. Od pohledu bouldry nevypadaly vůbec těžce až na jedničku. Tu jsem ale přechcal kozou a skvěle se naladil na další problémy. Nervozita byla fuč. Dvojky jsem se nejvíc bál, opět pitomý dyno. Zase bomba do pravýho bicepsu, kdyby bylo víc kampusovací síly, tak by to šlo hned. Takhle jsem to musel divákům  trochu vygradovat a udržet to v poslední sekundě, dolez byl totálně na max, ale i to se počítá. Jediní my dva s Hojerem jsme měli dva topy, on však na onsight. Tím se vzdaloval náš plán s Hojerem o superfinále, které díky stejnému výsledku v semifinále bylo možné. Jináč v izolaci byly všichni takoví vážní, neřekli ani slovo, jen my s Hojerem jsme se vybavovali. Trojka byla plotna, která vypadala za 6A, ale nakonec mi dala pěkně zabrat. Zde svitla naděje, čekal jsem, že Honzovi by mohla dělat taky problémy. Ten haluzák to poslal posledním pokusem a šance začala pomalu pohasínat. Věděl jsem, že mám víc pokusů než on (dívali jsem se navzájem na karty). A čtverka vypadala dost lehce. Když jsem ji na druhej pokus vylez (taky celkem lehká byla), tak jsem si říkal, že druhý místo taky dobrý. Jenže Honzovi ten bouldr nějak nesedl a bylo to doma! Chvilku mi jej bylo i líto, pak jsem si teda uvědomil, že jsem vyhrál, a pak jsem si ještě uvědomil, že je to vlastně Mistrovství světa a to teda není vůbec špatný :-D . A to už jsem měl teda fakt radost.
Jedeš na vlně :) Drž se hošo. Tě čekají další věci, co :)?
Adam: Posledním závodem v Imstu a tímto MS jsem naskočil snad na tu správnou vlnu, která mě snad doveze ve správném rozpoložení až do Gijonu, kde bude v půlce září MS na obtížnost. Lépe to rozjetý být nemohlo. Do té doby jen bušit a ladit, aby to byl pořádnej koncert ve Španělsku. Ostatní taky nebudou špatně vyladění, takže se musím sakra snažit!


Štěpán Stráník


Petr Handlíř


Martin Stráník a Jan Chvála plus jejich roztleskávačky :)


Hustý, co :) Krutý porno totok! :)

Nejnadupanější přelezy. Bomba! Je super to vidět takhle pohromadě :)
Díky všem za reporty a chuť psát. Rád bych začal zveřejňoval i třeba papírově horší přelezy, ale pro dané přelezce nějakým způsobem hodnotné.
Nebojte se to do mě nachrlit. Každý se může do Přelezů týdne dostat. Místa je tu dost :). Lezení a přelezy jsou o radosti a jejím sdílení. Každý má top jinde a každý se sune nahoru či si užívá stav jaký je.
Podle mě je naprosto super o tom psát a pálit to do světa.
Nejlepší část lezeckýho roku se blíží a těším se na ní jak školák na prázdniny :)
Drťte a makejte na sobě každý den.
See ya
Oliváč

Přelezy a další infos o lezení najdete kdeeeeee??? No přece ZDEEEE!

 

Komentáře

  • Autor: strep30.08.2014 15:36
    Tak mě Oliváč donutil si to přečíst. Jste všichni strašně skvělí, že to dáváte na takový úrovni a hlavně bábofky teda! Ale je to strááášně dlouhý a občas to fakt musim přeskočit. Osobně si myslim, že stačí název, fotka/video (je strašná škoda, že ta fotka kolikrát vůbec nesouvisí s přelezem) z přelezu a jméno přelezce, max. krátká poznámka o dvou o třech větách. Tak hodně štěstí v přelezech všem! Čus.
    Reagovat
  • Autor: Dan K01.09.2014 03:01
    Mě forma jakou jsou přelezy týdne psány vyhovuje. Než číslo a název cesty mě zajímají subjektivní dojmy a to nejenom z přelezů. Tak zase ve středu :-)
    Reagovat
  • Autor: hook01.09.2014 12:00
    Souhlasim s Danem, podle me prave komentar lezce/zavodnika dodava tu pravou informacni hodnotu a zajimavost. Pouhe jmeno lezce, cesty a obtiznost, to by mohlo byt jen nekde ve sloupku na titulni strane a nebylo by nutne kvuli tomu delat extra rubriku a clanky. Jen tak dal Olivaci, ladka je nasazena hodne vysoko tak preju at se tam udrzi:-)
    Reagovat

Přidat komentář
Autor:  Pro vložení komentáře je nutné být přihlášen
Text:  

reklama